Jiří Drahoš

Profesor Jiří Drahoš je český fyzikální chemik, bývalý předseda Akademie věd ČR a současný předseda České společnosti chemického inženýrství a nově i senátor.

V roce 2012 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. V březnu 2017 oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky ve volbách v roce 2018. Dostal se do druhého kola, ale proti Miloši Zemanovi neuspěl. Úspěch však zaznamenal v senátních volbách v roce 2018, kdy byl ve volebním obvodu Praha 4 zvolen už v prvním kole.

Narodil se 20. února 1949 v Českém Těšíně, vyrůstal v nedalekém Jablunkově. Jeho otec Jiří Drahoš, který pocházel z obce Proseč u Skutče, byl celý život učitelem. Matka Anna byla z Jablunkova, kde pracovala jako vedoucí dětská sestra v místních jeslích.

V dětství se věnoval hře na klavír, později hrál i na trubku. Zájem o hudbu ho provází celý život, již čtyřicet let je členem komorního pěveckého sboru Canticorum iubilo, ve kterém zpívá druhý bas.

V roce 1964 začal studovat na Střední obecně vzdělávací škole v Jablunkově (tříleté gymnázium) s matematicko-fyzikálním zaměřením. Začal se více zajímat o chemii, kvůli které se v roce 1967 přihlásil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Univerzitu absolvoval v oboru fyzikální chemie v roce 1972.

Po návratu ze základní vojenské služby v roce 1973 nastoupil na studijní pobyt do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV (nyní Ústav chemických procesů AV ČR). Zde v roce 1977 získal titul kandidáta věd a nastoupil na pozici vědeckého pracovníka v oddělení chemických reaktorů.

Jako řadový vědec pracoval až do sametové revoluce v roce 1989, protože odmítl podepsat spolupráci s StB i opakovaně nabízený vstup do KSČ.

Na konci listopadu 1989 byl zvolen předsedou odborů, v letech 1992 až 1995 působil jako zástupce ředitele Ústavu chemických procesů AV ČR a následně od roku 1996 do roku 2004 zastával funkci ředitele této instituce.

V roce 1994 dosáhl hodnosti docenta v oboru chemického inženýrství na VŠCHT, ve stejném oboru obhájil v roce 1999 doktorát věd. V roce 2003 byl jmenován profesorem.

V roce 2004 ho oslovili kolegové z tehdejšího vedení Akademie věd, že by měl zvážit kandidaturu do Akademické rady (jedná se o nejvyšší exekutivní orgán AV ČR). Byl zvolen do funkce místopředsedy a na tomto postu působil až do roku 2009, kdy ve funkci předsedy Akademie věd nahradil Václava Pačese.

V době své funkce předsedy se zasloužil o zachování Akademie věd. Čelil pokusu o likvidaci této instituce ze strany politiků, kteří snižovali její rozpočet – nejprve o miliardu, následně o další miliardu a půl. Drahošovi se nakonec podařilo domluvit se s tehdejší vládou na pouhém půlmiliardovém snížení a také na tom, že rozpočet v dalších letech nebude klesat, jak vláda původně plánovala.

V roce 2012 byl předsedou Akademie věd ČR zvolen znovu na další čtyřleté funkční období. Tuto funkci zastával do 24. března 2017, poté ho vystřídala bývalá ředitelka Ústavu experimentální botaniky AV ČR Eva Zažímalová.

Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Na toto téma publikoval přes 70 prací v odborných zahraničních časopisech, pravidelně přispívá do mezinárodního časopisu Chemical Engineering Research and Design. Podle Science Citation Index (SCI) je na jeho práce přes tisíc citačních ohlasů. Je spoluautorem dvaceti patentů, z nichž polovina je zahraničních.

Od 90. let pracuje v rámci Evropské federace chemického inženýrství (EFCE), v letech 2006–2009 stál v čele této instituce jako první z oblasti střední a východní Evropy. Od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.

V roce 2005 se stal čestným členem Britského institutu chemických inženýrů. V roce 2012 byl zvolen řádným členem Evropské akademie věd a umění, kde je od roku 2014 jejím senátorem. Je dlouholetým předsedou České společnosti chemického inženýrství a také předsedou komise pro udílení hodnosti DSc. v tomto oboru.

V roce 2012 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili prvního stupně Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

V roce 1974 se oženil s knihovnicí Evou, se kterou žije dodnes. V roce 1979 se jim narodila dcera Radka a o dva roky později dcera Lenka. Má dva vnuky, Filipa (nar. 2010) a Lukáše (nar. 2013).

V říjnu 2016 začal zvažovat možnou kandidaturu na Hrad, definitivně se rozhodl až na konci března 2017, kdy mu skončilo funkční období předsedy AV ČR.

Svou kandidaturu potvrdil 28. března 2017 při besedě s občany v rodném Jablunkově. Šéf jeho týmu Jakub Kleindienst uvedl, že Drahoš bude kandidovat nezávisle a nevyužije možnosti stát se oficiálním kandidátem konkrétní politické strany nebo hnutí.

V prvním kole prezidentských voleb se umístil na druhém místě za prezidentem Milošem Zemanem. Získal 26,6 % procenta hlasů. Postoupil tak do druhého kola, v němž však se Zemanem prohrál o pouhých 152 184 hlasů. Zeman získal 51,36 % hlasů (2 853 390), Jiří Drahoš 48, 63 % (2 701 206). Nepovažuje se však za poraženého a ve veřejném životě hodlá zůstat.

Více o volbě prezidenta v roce 2018 najdete ZDE.

V únoru 2018 se v médiích objevila informace, že Drahoš uvažuje o kandidatuře do Senátu v obvodu č.20- Praha 4. O měsíc později informaci potvrdil. Podporu získal od 4 politických stran: STAN, KDU-ČSL, Top 09 a Zelení.

V podzimních volbách pak získal již v prvním kole 52, 65 % hlasů a byl tak zvolen senátorem. V úřadu nahradil Evu Sykovou.