Jiří Čunek

Jiří Čunek si nejprve vysloužil značnou popularitu, když se jako starosta Vsetína nekompromisně postavil k otázce nepřizpůsobivých občanů. Bývalému ministrovi a šéfovi lidovců pak sťala vaz aféra s údajným úplatkem a pobíráním sociálních dávek. V roce 2012 zažil politickou reinkarnaci, když obhájil senátorský post. Úspěch pak zaznamenal i v roce 2018, kdy obhájil post senátora již v prvním kole.

Čunek se narodil 22. února ve Zlíně, vystudoval SOU v Napajedlech a SPŠ strojní ve Zlíně. Živil se jako automechanik, bezpečnostní technik a vedoucí bezpečnosti práce ve Zbrojovce Vsetín.

Na počátku devadesátých let se stal členem KDU-ČSL, později byl zvolen zastupitelem Vsetína, jeho místostarostou a v roce 1998 starostou. V úřadu vydržel devět let. Po komunálních volbách 2022 opět usedl do čela města Vsetín jako jeho starosta.

Celostátně asi neviditelnějším krokem za dobu jeho starostování bylo, když nejprve nechal z chátrajícího pavlačového domu ve Vsetíně vystěhovat na 230 neplatičů romského původu a dalším sedmi rodinám zařídil ubytování mimo Zlínský kraj.

Ačkoli se setkal s velkým odporem jak ze strany romských organizací, tak ostatních politiků ze sousedních krajů, na které svým počínáním vsetínský problém přenesl, a bylo na něj podáno několik trestních oznámení, dočkal se i pozitivních ohlasů za svou nekompromisnost.

Své jednání tehdy zhodnotil kontroverzními slovy, která pak musel často vysvětlovat: „Já čistím jenom od vředů. To dělají lékaři taky.”

Další kontroverzní výrok, kterým se zapsal do povědomí veřejnosti, byla odpověď čtenáři Blesku, který se ptal, zda budou stejně jako Romové dotovaní i ostatní lidé. „To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák,” řekl.

Nehledě na rozpolcenost národa v názorech na Jiřího Čunka byl tento politik v roce 2006 zvolen senátorem a stal se také předsedou KDU-ČSL. Hned nato ale zabředl do problémů. Jeho bývalá sekretářka Marcela Urbanová, která jej dříve obvinila ze sexuálního obtěžování a vydírání, přišla s informací, že v únoru roku 2002 byla svědkyní převzetí úplatku Jiřím Čunkem. Peníze měly pocházet od vsetínské realitní společnosti HB Real Petra Hurty, které předtím radnice prodala 51procentní podíl ve firmě Vsetínské byty.

Čunka měly usvědčit výpisy z účtů. V únoru 2002 odešlo z konta HB Real 499 tisíc korun a o několik dní později si tehdejší starosta připsal na svůj účet o dva tisíce nižší částku. Čunek byl v lednu 2007 Senátem vydán k trestnímu stíhání a obviněn policií z trestného činu korupce. V únoru skončil v pozici starosty.

V červnu už se případ chýlil ke konci, ovšem nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká jej odebrala okresnímu zastupitelství v Přerově, které se jím do té doby zabývalo, a přesunula šetření do rukou jihlavského státního zástupce Arifa Salichova. Důvodem měly být procesní chyby. Salichov o dva měsíce později trestní stíhání zastavil s tím, že Jiří Čunek je nevinný. Opětovně jej zastavil téhož roku v listopadu poté, co Vesecká nařídila doplnění kauzy o další důkazy a nové rozhodnutí.

Tou dobou Čunek po vleklých debatách a několika výzvách k rezignaci odstoupil z funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra. V dubnu roku 2008 jím byl opět jmenován.

Vzápětí se kauza obrátila, když bylo proti Marcele Urbanové, která celý případ rozpoutala, zahájeno trestní řízení pro podezření z křivé výpovědi. Vyšetřování bylo zastaveno v srpnu 2009 s tím, že Urbanová sice ve věci okolností motivu a důvodů údajného převzetí peněz vypovídala nepravdivě, ovšem nečinila tak úmyslně.

„Za tyto okolnosti státní zástupkyně považovala zejména skutečnost, že obviněná nebyla oznamovatelkou trestného činu, její složité vztahy s Jiřím Čunkem a mediálně nadstandardní sledování věci, které způsobily, že o konkrétních detailech a skutečnostech vypovídala již neúmyslně zkresleně,” uvádí ve své zprávě státní zastupitelství.

Urbanovou se v roce 2007 pokusili uplatit Petr Šmiřák a Roman Vaškůj, aby změnila svou výpověď. Ta to ovšem nahlásila policii a oba muži byli v lednu 2010 za svůj čin odsouzeni. Šmiřákovi vyměřil soud 15 měsíců vězení, zlínskému podnikateli Vaškůjovi soud pouze potvrdil vinu s přihlédnutím k tomu, že je již odsouzený k 7,5 letům vězení za daňové podvody. Dotyčný se však od července 2009 před nástupem trestu skrýval. Nakonec byl v červnu následujícího roku dopaden ve Vídni, avšak nedlouho nato byl rozsudek zrušen.

Podle odborníků šlo o neobvyklé a nepříliš časté rozhodnutí. V drtivé většině případů totiž odvolací senát při zrušení rozsudku vrací případ původnímu soudu, aby věc projednal znovu. Tady ale soudci celou kauzu vrátili prakticky na úplný začátek vyšetřování.

Důvodem mohl být fakt, že podle mínění odvolacího soudu celý případ dozoroval místně nepříslušný státní zástupce, čili podobně jako v případě samotného Čunka. Kauzu vedlo přerovské okresní státní zastupitelství, názor soudu byl ale podle zdrojů Práva takový, že případ měli od okamžiku obvinění Vaškůje se Šmiřákem dělat žalobci ve Vsetíně.

Sotva byl uzavřen Čunkův případ s údajným úplatkářstvím, obejvila se další kauza. Policie začala koncem roku 2007 vyšetřovat, zda se nedopustil trestného činu spojeného s neoprávněným pobíráním sociálních dávek.

V letech 1996 a 1997 měl totiž na kontě uložené miliónové částky a přitom mu chodila podpora pro sociálně nejslabší rodiny. Krom toho také každý rok přispíval církvi téměř dvaceti tisíci na charitativní účely. Případ byl nakonec odložen poté, co se nepodařilo prokázat, že Čunek zamlčel příjmy důležité pro přiznání dávek státní sociální podpory.

Senátor se tehdy hájil, že v rozhodné době se dávky vypočítávaly podle příjmů a nikoli podle úspor. Část z uložených 3,5 miliónu korun navíc podle něho měl pouze ve své správě. „Nebyly to všechno moje prostředky, z části byly půjčené,“ prohlásil.

Tvrdil, že v roce 1998 mu 1,5 miliónu půjčil bratranec a jeden milión rodiče. Zbývající milión údajně našetřili společně s manželkou. Odmítl však prozradit, jakým způsobem mu rodina a bratranec peníze předávali. Jestli 1,5 miliónu korun od bratrance dostal v hotovosti, nebo mu je převedl na jeho účet. Čunek přitom peníze do bankovních ústavů uložil na občanský průkaz, jehož ztrátu předtím nahlásil na policii.

V roce 2012 se Čunek stal lidoveckým kandidátem na hejtmana Zlínského kraje. Tím se sice nestal, uspěl ale v senátorských volbách a na dalších šest let získal mandát člena horní komory. Nechybělo moc a Čunek se dokonce dostal do vedení komory. Lidovci jej nominovali na místopředsedu Senátu po Petru Pithartovi, který po volbách skončil. Čunek však nakonec zvolen nebyl.

Úspěchem pro něj byly komunální volby. Po zvolení do vsetínského zastupitelstva následně aspiroval na křeslo starosty. Teprve až před třetím zasedáním zastupitelstva se KDU-ČSL podařilo sestavit ve městě koalici a Čunek se tak znovu stal starostou.

Kandidátem lidovců byl i do krajských voleb 2016, kdy získal celorepublikově největší počet preferenčních hlasů. Silný mandát mu snadno otevřel cestu k hejtmanskému křeslu. Kumulace senátorské, hejtmanské a starostovské funkce vzbudila značnou kritiku a sám Čunek slíbil, že se vzdá starostovského křesla. Nakonec tak učinil v dubnu 2017, spolu s tím skončil i v zastupitelstvu města.

Silný vliv Jiřího Čunka se naposledy projevil před volbami do Poslanecké sněmovny, kdy se v souvislosti s nízkými preferencemi postavil proti koalici KDU-ČSL a STAN, která by pro vstup do Sněmovny potřebovala minimálně deset procent hlasů, ale zase by z takového výsledku mohla vytěžit lepší pozici ve Sněmovně. S jeho návrhem, aby Starostové a nezávislí kandidovali pod KDU-ČSL, se ztotožnilo širší vedení lidovců. STAN s návrhem nesouhlasil a rozhodl se ukončit předvolební koaliční spolupráci.

Obě uskupení nakonec pronikla do Sněmovny zvlášť, ale dost těsně - lidovci s výsledkem 5,8 procenta hlasů, STAN s 5,18 procenta.

V roce 2018 Čunek znovu obhajoval svůj post senátora a uspěl. Zvolen byl dokonce už v prvním kole díky zisku 51,59 procenta hlasů a zařadil se tak vedle Jiřího Drahoše mezi 12 senátorů, kteří byli zvoleni již v prvním kole. Po komunálních volbách 2022 opět usedl do čela města Vsetín jako jeho starosta.