Jana Nečasová (Nagyová)

Jana Nečasová, dříve Nagyová, vystupovala dlouhou dobu jako pravá ruka Petra Nečase. Oficiálně byla šéfkou jeho předsednické kanceláře, neoficiálně se ale hovořilo i o jejím vztahu s tehdy ještě ženatým premiérem. Její prudký pád, při němž skončila i kariéra jejího šéfa, předznamenala razie na Úřadu vlády v červnu 2013. O několik měsíců později se za Nečase vdala a přijala jeho příjmení.

Jana Nečasová se narodila 21. července 1964. Od roku 1984 do 1993 pracovala v chodovských strojírnách Chodos jako prodavačka v jídelně a později jako mzdová účetní. Později přestoupila do porcelánky Leander 1946 do funkce vedoucí tuzemského odbytu a následně do skláren West Bohemia Glass - Kerpo jako vedoucí obchodního oddělení.

Kolem politiky se pohybovala od roku 1996, kdy se stala sekretářkou v karlovarském krajském sdružení ODS. Začínala jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka, působila také jako manažerka ODS v Karlových Varech. V roce 2005 se stala provozní šéfkou v hlavní kanceláři občanských demokratů.

V roce 2006 si ji po volbách s sebou vzal Petr Nečas na ministerstvo práce, kde vedla jeho kancelář. O čtyři roky později její jméno média začala skloňovat v souvislosti s nestandardním odměňováním zaměstnanců této kanceláře. Na základě vynesených informací z Úřadu vlády měla dostávat statisícové měsíční odměny.

V roce 2010 se vynořily informace o tom, že Nečas se svou poslaneckou poradkyní, jejíž funkci tenkrát Nečasová (tehdy ještě jako Nagyová) vykonávala, udržuje mimomanželský vztah. Bylo krátce před volbami, Nečas celé nařčení označil za součást špinavé předvolební kampaně.

Nečasová si během své kariéry státní úřednice v letech 2006-2009 doplnila vysokoškolské vzdělání a vystudovala nejdříve bakalářský a poté navazující magisterský obor Sociální a masová komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského.

Krátce po absolvování byla její diplomová práce podrobena kritice kvůli tomu, že měla obsahovat nadměrné množství zkopírovaných vládních materiálů. Podle některých médií jí vedení školy taky nadržovalo a ve škole si ji nikdo nepamatuje. V té době byla v hledáčku sdělovacích prostředků stále kauza tzv. rychlostudentů plzeňských práv.

Od června 2013 se její jméno stává známé až notoricky. V noci z 12. na 13. června proběhla v režii Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) razie na Úřadu vlády a na jiných místech. Byla připravována řadu měsíců na základě odposlechů a vyšetřování. Postupně byla rozkrývána trojice kauz, která měla jednoho společného jmenovatele - Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou.

Na počátku jednoho z největších zemětřesení na české politické scéně bylo podezření, že existuje napojení někdejšího náměstka vrchního státního žalobce v Praze Libora Grygárka na pražské lobbisty Iva Rittiga, Romana Janouška, Tomáše Hrdličku (mj. člena místní ODS) a bývalého šéfa odboru pražského městského investora Jiřího Tomana. Po odposleších a sledování se ukázalo, že Nečasová s nimi byla v kontaktu.

Její jméno se objevuje i v souvislosti s politickým kšeftem v podobě získání lukrativních postů v polostátních firmách za to, že se tři poslanci ODS zbaví před hlasováním o daňovém balíčku svých mandátů a neshodí vládu, která bojovala s nedostatkem hlasů. Premiér Nečas se s Petrem Tluchořem, Markem Šnajdrem a Ivanem Fuksou domlouval právě prostřednictvím šéfky svého kabinetu a také přes bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka.

Další a nejpikantnější část celé aféry (a v ní měla Nagyová hlavní slovo) spočívala ve sledování manželky Petra Nečase Radky. To si Nagyová objednala u šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka a jeho nástupce Milana Kovandy bez toho, že by k tomu měla pravomoc.

Jak prohlásil její obhájce Eduard Bruna, Nagyová se obávala skandálu, který by býval mohl vyplavat napovrch kvůli tomu, že se Radka Nečasová měla ocitnout pod vlivem Svědků Jehovových. Hlavním proviněním jeho mandantky byla podle Bruny její naivita, obviněna nicméně byla ze zneužití pravomoci úřední osoby a z korupce a hrozí jí pět let vězení.

Kromě Kovandy, který byl stíhán na svobodě, byli Tluchoř, Fuksa, Šnajdr, Boček, Páleník a konečně i Nagyová posláni po desetihodinovém jednání Okresního soudu v Ostravě do vazby kvůli obavě z ovlivňování svědků. Skončil tam i Jan Pohůnek, další příslušník Vojenského zpravodajství.

Zahraniční média v souvislosti s umístěním šéfky kanceláře premiéra do vazby, k němuž došlo v sobotu 15. června, psala o posledním víkendu Petra Nečase. Byla jasnozřivá, během víkendu nejdříve Nečas Nagyovou hodil přes palubu vyjádřením, že o sledování své manželky nevěděl a že by je nepřipustil, a oznámením, že ve funkci ředitelky jeho kanceláře dále pokračovat nemůže.

V neděli Nečas sice ještě tvrdil, že odstoupit nehodlá, protože nic špatného neprovedl, už večer po zasedání grémia ODS však oznámil svou rezignaci. Později dodal, že skončí ve všech funkcích a v příštích volbách už nebude ani kandidovat.

Jeho milenka byla mezitím zhruba po měsíci propuštěna z vazby, kam si ji přijel vyzvednout Nečas. Svůj vztah už poté neskrývali, naopak se v září 2013 vzali a Nagyová přijala Nečasovo jméno. Spekulovalo se i o tom, že šlo o účelový sňatek, aby proti sobě nemuseli s Nečasem vypovídat. To nicméně nemuseli ani do té doby, protože policii přiznali, že spolu mají intimní vztah.

V březnu 2015 se zahájilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci trestní stíhání Nečasové. Tentokrát kvůli krácení daně za luxusní dary v hodnotě přes deset miliónů korun. Stát tak údajně připravila o více než sedm set tisíc korun.

Mezi štědrými dárci se vyskytla jména například návrhářky Beaty Rajské, politika Tomáše Chalupy, politika Vladimíra Tošovského nebo ekonomického ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy Martina Horáka. Už z hodnoty darů je patrné, že se jednalo o velmi luxusní zboží - náhrdelníky, hodinky, kožichy nebo kabelky.

Navíc v dubnu předchozího roku Vrchní státní zastupitelství (VSZ) postoupilo obžalobu Nečasové, Páleníka, Kovandy a Pohůnka ve věci systematického zneužívání Vojenského zpravodajství pro soukromé účely.

V následujícím běhu vydala samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Helena Králová zjednodušené rozhodnutí, ve kterém Nečasovou uznala vinou. Stanovila však pouze podmíněný trest v délce jednoho roku. Ostatní obviněné zprostila obvinění a navrhla jejich případné kázeňské projednání. Rozhodnutí vzbudilo pochybnosti nejen u veřejnosti, ale i v odborných kruzích.

Proti rozhodnutí vystoupilo VSZ, které podalo stížnost k odvolacímu soudu. Trestní senát stížnost schválil jako oprávněnou, vyhověl Nejvyššímu státnímu zastupitelství a uložil Obvodnímu soudu pro Prahu věc řádně veřejně projednat. Od ledna 2015 až do května téhož roku opravdu proběhlo plné dokazování a projednání všech obviněných.

V květnu 2015 soud ve věci zneužití zpravodajských služeb zprostil Nečasovou viny. Tentokrát už nezůstalo jen u pozvednutých obočí veřejnosti i odborníků. Proti rozsudku podal žalobce okamžité odvolání k odvolacímu soudu a došlo dokonce ke změně soudního senátu.

Ten předchozí velmi mírný rozsudek soudkyně Králové zrušil a přikázal nové projednání. Důvody, které vedly k jeho zrušení, zveřejnil soud 19. dubna 2016. Velmi kriticky se staví k asymetrickému hodnocení důkazů, úplnému opomenutí části důkazů obžaloby, faktu, že výpovědi čtveřice obžalovaných se diametrálně lišily u policie a u soudu, a dokonce naznačili, že stěžejní svědek, Petr Nečas, u soudu lhal.

„Obvodní soud porušil ustanovení trestního řádu, podle kterého je v odůvodnění povinen stručně vyložit, jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Touto vadou jsou stiženy téměř všechny důkazy, které obžalované ze spáchání zažalovaných skutků podle státního zástupce usvědčují,“ mají jasno odvolací soudci.

Čtveřici hrozilo za zneužití pravomoci až pětileté vězení. Státní zástupce navrhl ve čtvrtek 16. června 2016 stejné tresty jako předešlý rok v květnu: 3,5 roku vězení pro Nečasovou, pro Milana Kovandu tři roky a deset měsíců, Ondrejovi Páleníkovi 3,5 roku a Janu Pohůnkovi tři roky a čtyři měsíce.

Všichni obžalovaní svou vinu odmítali. Obhájce Nečasové Eduard Bruna řekl, že milenci byli již řadu let na rozvodu domluvení. Nečas a obžalovaní vojáci tvrdili, že akce byla prověřováním hrozby týkající se rodiny tehdejšího premiéra. Nečas jako svědek tvrdil, že o podezřeních sám s rozvědkou jednal.

V pátek 17. června 2016 dospěl nakonec Obvodní soud pro Prahu 1 k rozhodnutí, že budou Jana Nečasová i další tři obžalovaní zproštěni viny. Rozsudek není pravomocný.