Přednostní hlasy: Jak funguje kroužkování v jednotlivých českých volbách

Členství v Evropské unii umožňuje každých pět let volit české národní zastoupení v Evropském parlamentu. Stejně jako v případě Poslanecké sněmovny Češi a Češky volí stranickou či koaliční listinu se jmény kandidátů. Pro celé území České republiky jsou použity stejné listiny.

Volič může navíc označit až dva kandidáty, které by rád viděl zasedat v Evropském parlamentu. Tato vůle se vyjadřuje zakroužkováním pořadového čísla příslušného oblíbence.

Kandidáti zakroužkovaní alespoň 5 procenty voličů své strany mohou přeskočit výše umístěné. Pokud více kandidátů obdrželo přednostní hlas od alespoň 5 procent voličů, rozhoduje počet těchto preferencí. V případě remízy se výše umístí ten, který stál na vyšší pozici na kandidátní listině.

Ti, kteří na 5 procent preferencí nedosáhnou, se do konečného pořadí postaví postupně podle svého pořadového čísla na listině.

I v krajských volbách volič do obálky vkládá pouze jeden list s listinou své oblíbené strany či koalice a může zakroužkovat pořadová čísla až u čtyř kandidátů, které by rád viděl v zastupitelstvu.

Aby kandidát mohl přeskočit kolegy umístěné na vyšších pozicích listiny, potřebuje i v tomto případě kroužek od alespoň pěti procent voličů.

Model je stejný jako u níže uvedených sněmovních uvedených voleb. V krajských volbách se však liší způsob rozdělování mandátů mezi jednotlivé strany. Věnujeme se mu v samostatném článku (viz následující odkaz).

Ve volbách do dolní komory Parlamentu může volič označit až čtyři kandidáty z listiny jedné strany, hnutí nebo koalice. Přednost jim udělí zakroužkováním jejich pořadového čísla. Pokud kroužek udělí pěti nebo více kandidátům, hlasovací lístek bude platný pouze jako hlas pro stranu či koalici. Nezapočítají se žádné preference.

Když určitá kandidátní listina v kraji získá mandáty, kandidát, který dostane přednostní hlas od alespoň pěti procent voličů své strany v daném kraji, může přeskočit výše postavené kolegy.

Pokud více kandidátů dostane přes pět procent preferenčních hlasů, rozhoduje počet těchto hlasů. Na první místo se postaví nejkroužkovanější kandidát. Pokud dostali dva kandidáti stejný počet preferenčních hlasů, výše se umístí ten, který stál výše na původní kandidátní listině.

Celý postup rozdělování mandátů mezi kraje, strany v nich a jejich kandidáty najdete ve článku rozkliknutím následujícího odkazu.

V komunálních volbách se používá systém zcela odlišný od všech dalších voleb. Na obsáhlých rozkládacích hlasovacích lístcích lze volit i napříč jednotlivými kandidátními listinami.

Křížkem je možné označit volební stranu, a pokud poté volič neudělá žádný křížek u jména nějakého kandidáta, hlasy obdrží kandidáti označené strany postupně od prvního na listině. Hlas je takto přidělen tolika lidem, kolikačlenné zastupitelstvo se volí.

Lze ale také křížkem před jménem označit své nejoblíbenější kandidáty. Takto lze hlasovat nejvýše pro tolik lidí, kolik členů má mít zvolené zastupitelstvo.

Hlas pro kandidáta je v první řadě hlasem pro jeho stranu. Počet hlasů strany odpovídá součtu hlasů pro jednotlivé její nominanty. Na vyšší místa listiny se kandidát může posunout, pokud dostane aspoň tolik hlasů, kolik odpovídá 110 procentům průměrného počtu hlasů pro kandidáty na stejné listině.

Liší se i postup rozdělování mandátů v zastupitelstvu mezi kandidující strany. Podrobnosti i s příklady z praxe naleznete v následujícím odkazu.