Hlavní obsah

Jak probíhají volby do Poslanecké sněmovny

Novinky, Richard Sůsa

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Volby do dolní komory Parlamentu České republiky se konají každé čtyři roky, pokud nejsou vyhlášeny v dřívějším termínu kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny. Přesný termín voleb stanovuje prezident republiky nejméně 90 dnů předem.

Foto: Petr Horník, Právo

Jednání Poslanecké sněmovny

Článek

V prosinci 2020 vyhlásil prezident Miloš Zeman datum konání voleb do Poslanecké sněmovny na území České republiky na pátek 8. října a sobotu 9. října 2021. První den probíhá hlasování od 14:00 do 22:00, druhý den od 8:00 do 14:00 hodin.

Poslanecká sněmovna má podle Ústavy ČR 200 členů volených na čtyři roky.

Koho volit do Sněmovny? Volební programy stran a hlavní témata politických debat

Volby

Volby v zahraničí

Stejně jako při prezidentské volbě i zde je možné hlasovat na zastupitelských úřadech a konzulárních úřadech, které nejsou vedeny honorárními konzulárními úředníky. Zákon stanovuje termíny voleb takto:

Na území, kde místní čas je oproti časovému pásmu v ČR posunut o 3 a více hodin zpět (např. v Americe), probíhají volby místo „českého“ pátku se sobotou vždy ve čtvrtek a pátek od 14:00 do 21:00 místního času.

Na území, kde je oproti České republice čas posunut dozadu o nejvýše 2 hodiny (např. Spojené království, Portugalsko), probíhají volby v pátek od 12:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 12:00 místního času.

Na ostatních místech (např. Slovensko, Indie, Austrálie) se hlasuje v pátek  od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00 místního času.

Po vyhlášení termínů voleb losuje Státní volební komise vedená ministrem vnitra, ke kterému z krajů budou přiřazeny všechny hlasy ze zahraničí. Pro rok 2021 byl vylosován Ústecký kraj.

Jak odevzdat hlas v jednotlivých volbách, když jsme v zahraničí

Krajské volby

Aktivní volební právo

Voličem je státní občan ČR, který alespoň druhý den voleb dosáhl nejméně 18 let věku.

Ve volební místnosti se volič prokazuje platným občanským průkazem či cestovním pasem ČR. Zastoupení není přípustné. Ze závažných důvodů můžete požádat obecní úřad (a ve dnech voleb okrskovou volební komisi) o umožnění hlasování mimo volební místnost. Lze tak volit i z jiného místa v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla zřízena konkrétní okrsková volební komise.

Pokud nemůžete volit v okrsku, v němž jste hlášeni k trvalému pobytu, lze požádat obecní úřad o vydání voličského průkazu. Ten umožňuje volit v jakémkoliv volebním okrsku v ČR i v jakémkoliv zvláštním volebním okrsku v zahraničí. O způsobu, jak si jej opatřit, informuje samostatný článek.

Jak získat a uplatnit voličský průkaz v jednotlivých volbách

Volby

Zvláštní pandemická pravidla z roku 2021

15. září 2021 platil stav pandemické pohotovosti kvůli nemoci covid-19, tím byla naplněna jedna z možných podmínek pro zavedení neobvyklých možností hlasování:

1. Drive-in hlasování (z vozidla). V každém okresu vzniklo volební stanoviště pro průjezd vozidlem, v Praze pět stanovišť. S voličským průkazem bylo možné z auta odvolit i na jiném místě, než které náleželo vašemu bydlišti.

2. Pobytové zařízení sociálních služeb. Do uzavřených zařízení jezdila speciální komise ve čtvrtek 7. října a v pátek 8. října.

3. Karanténa a izolace doma. K Bylo možné se telefonicky ohlásit svému krajskému úřadu a domluvit se na příjezdu zvláštní volební komise. Volit tak bylo možné i přímo u sebe doma, na chodbě, nebo před domem. Takto se volilo v pátek 8. října a sobotu 9. října.

Karanténa a volba prezidenta 2023: Covid, speciální opatření a pravidla hlasování

Volby

Pasivní volební právo

Zvolen poslancem může být každý právoplatný volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení.

Na rozdíl od Senátu se do Poslanecké sněmovny nepořádají doplňovací volby. Na uvolněné místo poslance je dosazen nejvýše postavený náhradník kandidující ve stejném kraji za stejnou stranu či koalici.

Pokud strana byla zrušena, poslancům z této strany mandát skončí. Žádný náhradník nenastoupí, křeslo zůstane uprázdněné až do konce funkčního období. Když je zrušena strana, která spoluvytvářela koalici, místo se zaplní náhradníky z nezrušené strany, pokud nějací jsou k dispozici.

Poslanecká sněmovna: Jak funguje dolní komora Parlamentu České republiky

Parlamentní volby

Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet. Slouží k financování volební kampaně. Umožňuje všem bezplatný a nepřetržitý přístup k zobrazování přehledu platebních transakcí. Pro volby v roce 2021 jsou účty přístupné zde.

Při volbách do Poslanecké sněmovny nesmí výdaje na volební kampaň přesáhnout 90 milionů korun.

Kandidátní listiny musí strany a koalice odevzdat pro každý kraj příslušným krajským úřadům do 3. srpna. Ten může až do 20. srpna rozhodnout o registraci či odmítnutí kandidátky i škrtnutí konkrétního kandidáta.

Zákon stanovuje, kolik jmen smí být nejvýše uvedeno na kandidátních listinách v každém kraji. Nejvyšší počet kandidátů smí strany/koalice vyslat do voleb v Praze a Moravskoslezském kraji (až 36 jmen). Ačkoliv Středočeskému kraji náleží nárok „jen“ na 34 nominací, v letech 2013, 2017 i 2021 v něm bylo odevzdáno více platných hlasů než v Praze a získal díky tomu více poslanců než hlavní město.

V únoru 2021 Ústavní soud vstoupil do příprav na volby, zrušil některé části zákona, který sněmovní volby upravuje. Důvodem bylo nespravedlivé pojetí přepočtu mandátů směrem k menším stranám. [celá zpráva]

Parlament během tří měsíců dosáhl shody na nových pravidlech. Srovnání, jak odlišné výsledky by přinesly dřívější volby, kdyby již zákon byl v té době novelizován, jsme se věnovali například zde:

Volební zákon nově: Jak by vypadala Sněmovna, kdyby nová pravidla platila už dřív

Volby

Rozdělení mandátů krajům

Podle počtu platných hlasů se určí, kolik mandátů má připadnout každému ze 14 krajů. Celkový počet platných hlasů v celé zemi je vydělen počtem poslanců (200), zaokrouhlením výsledku vznikne tzv. republikové mandátové číslo. Tímto číslem jsou vyděleny počty platných hlasů v každém kraji.

Výsledek se rozdělí na celé číslo a zbytek. Celé číslo stanovuje počet mandátů pro kraj. Pokud součet celých čísel všech krajů je nižší než 200, získá o 1 mandát navíc tolik krajů, kolik při součtu chybělo do 200. Pořadí přidělování zbylých mandátů probíhá podle nejvyšších zbytkových hlasů. Při jejich rovnosti rozhoduje los.

Pro příklad byl vybrán Královéhradecký kraj, protože při níže uvedeném výpočtu dosáhl nejvyššího zbytku dělení.

Příklad dělby mandátů mezi kraje ve volbách v roce 2021
Celkem bylo odevzdáno 5 375 090 platných hlasů.
5 375 090 : 200 = 26 875,45.
Zaokrouhlením se získalo republikové mandátové číslo: 26 875.
V Královéhradeckém kraji bylo odevzdáno 294 415 platných hlasů.
294 415 : 26 875 ≐ 10,955
Celé číslo je 10, tolik poslaneckých míst bude Královéhradecký kraj s jistotou rozdělovat.
Takto získaná celá čísla dohromady ze všech krajů však činila pouze 194. 6 křesel nebylo rozřazeno.
Aby se jejich součet dostal na nezbytných 200, šest krajů s nejvyššími zbytkovými hlasy muselo obdržet jeden mandát navíc.
Královéhradecký kraj využil ze svých platných hlasů 268 750 (republikové mandátové číslo vynásobené 10 – počtem získaných křesel).
Zbylo tak 25 665 hlasů, které už nestačily na zisk mandátu. Tento zbytek však byl nejvyšší ze všech 14 krajů (Královéhradecký kraj byl nejblíž dalšímu křeslu).
Díky tomu obdržel další mandát, celkem tedy získal nárok na 11 poslanců. Tolik křesel měl rozdělit v prvním skrutiniu.
Další mandáty navíc obdržely další kraje s nejvyššími zbytky: Karlovarský (22 803 hlasů), Plzeňský (20 929), Zlínský (17 590), Moravskoslezský (14 252) a Jihočeský (13 339).

Vyšší volební účast v konkrétním kraji přinese tomuto kraji více poslaneckých křesel, které se v něm začnou rozdělovat.

Kraje však nemají jistotu, že nakonec obdrží právě tolik poslanců, na kolik jim byl vypočítán nárok. Nemusí totiž rozdělit své přidělené mandáty, ty poté mohou ve druhém skrutiniu zamířit i do jiného kraje. Zároveň se může druhé skrutinium projevit štědře a dopřát kraji větší než původně spočítané poměrné zastoupení.

Šance na takový scénář rostou, pokud do Poslanecké sněmovny postoupí větší počet stran. V roce 2021 však prošly pouze 4 subjekty, díky čemuž se volební systém zachoval ke všem krajům zcela spravedlivě. Každý dostal přesně takové zastoupení, na jaké měl nárok podle počtu odevzdaných platných hlasů.

Rozdělení mandátů stranám, hnutím a koalicím

Do prvního skrutinia (výpočtu rozdělení mandátů stranám a kandidátům) postupují:

  • politické strany nebo politická hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů,
  • koalice složené ze 2 stran či hnutí, které získaly alespoň 8 % platných hlasů,
  • koalice složené ze 3 a více stran či hnutí, které získaly alespoň 11 % platných hlasů.

Uvedené hranice pro postup se sníží v případě, že do skrutinia nepostupují alespoň 2 subjekty. Stanovené hranice by podle zákona (§ 49 odst. 4 a 5) klesly postupně o jedno procento, dokud limit nesplní alespoň dvě strany, dvě koalice, nebo jedna strana a jedna koalice.

Strany, hnutí a koalice, které obdržely alespoň 1,5 % všech platných hlasů, získávají jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu – 100 Kč za každý platný hlas.

Za překročení 3 % hlasů čeká na strany stálý příspěvek po dobu funkčního období. Začíná na 6 milionech korun ročně. Za každou další i započatou desetinu procenta hlasů se zvyšuje o 200 tisíc korun až k výsledku 5 % platných hlasů. Pak dále neroste, maximem tedy je 10 milionů korun ročně. Ale za každého poslance strana obdrží ročně 900 tisíc korun.

Jak volit, aby odevzdaný hlas platil aneb Pravidla volební místnosti

Komunální volby

První skrutinium

Mandáty mezi jednotlivé strany se rozdělují ve dvou skrutiniích (procesech přepočtu). První probíhá zvlášť v každém kraji. Rozdělují se v něm křesla, na která kraj získal nárok. Může se ale stát, že ne všechny mandáty připadnou některé ze stran. V takovém případě přejdou do celostátního druhého skrutinia.

Hlasy pro nepostupující strany a koalice propadnou. Při dalších výpočtech se k nim již nepřihlíží. Když ale vaše strana či koalice postoupí do prvního skrutinia, bude váš hlas ve druhém skrutiniu ovlivňovat mandáty všech stran v celé zemi (pokud alespoň jeden mandát bude přikazovaný až ve druhém skrutiniu).

V roce 2021 prošly do výpočtů čtyři volební strany: koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL); ANO 2011; koalice Pirátů a STAN; Svoboda a přímá demokracie.

Hlasy pro postupující volební strany se v kraji sečtou. Součet se vydělí počtem mandátů, které kraji připadly, zvětšeným o dva. Toto zvětšení se nazývá Imperialiho kvóta, pomáhá rozdělit co nejvíce křesel již v prvním skrutiniu. Může však mít i opačný efekt – rozdělit až moc křesel.

Výsledku dělení se říká krajské volební číslo. Tímto číslem se dělí počty hlasů pro každou stranu. Celá část výpočtu určuje počet získaných křesel. Zásadní jsou ale i zbytkové, dosud nevyužité hlasy, které nestačily na zisk dalšího křesla pro svou stranu.

Tyto zbytky se použijí ve druhém skrutiniu. Pokud se stranám přidělí víc křesel, než kolik kraj dostal, straně s nejmenším počtem zbylých hlasů se jeden mandát odebere.

Když strana v daném kraji nezískala žádný mandát, do druhého skrutinia si přenese všechny své hlasy.

Postup ukazuji na Olomouckém kraji. Patřil ke trojici krajů, v nichž skrutinium rozdělilo více mandátů, než mělo. Musel tak být jeden mandát odebrán.

Příklad dělby mandátů mezi strany v Olomouckém kraji ve vobách v roce 2021
Čtveřice subjektů postupujících do skrutinia obdržela v kraji dohromady 256 312 hlasů.
Olomoucký kraj získal nárok na 12 poslaneckých křesel.
Podle Imperialiho kvóty se tak součet hlasů vydělil číslem 14.
256 312 : 14 = 18 308. Tak vyšlo tzv. krajské volební číslo.
Počet hlasů každé strany se vydělil krajským volebním číslem.
Např. SPD obdržela 39 759 hlasů. 39 759 : 18 308 ≐ 2,17
Celá část je 2, tolik křesel má SPD mít. Stejně tak koalice Pirátů se STAN, ANO 2011 má získat 5 křesel, SPOLU 4 křesla.
Součet rozdělených mandátů ale byl 13, přitom Olomoucký kraj měl v prvním skrutiniu přidělit nejvýše 12.
Straně s nejmenším zbytkem hlasů (tj. která nejtěsněji unikla zisku méně křesel) musel být jeden mandát odebrán.
SPD vykázala zbytek 3 143 hlasů. 39 759 - (2 * 18 308)
Krajské volební číslo se vynásobilo počtem získaných křesel (2), výsledek se odečetl od celkového počtu hlasů strany.
SPD měla svůj počet zbytkových hlasů nejmenší, o jeden mandát tak přišla. V této chvíli tak měla jistotu jen jednoho křesla za Olomoucký kraj.
Tím se však její počet zbylých hlasů, které se přenáší do druhého skrutinia, zvýšil. Tuto ztrátu si měla šanci v něm vynahradit a na křeslo dosáhnout.
39 759 - (1 * 18 308) = 21 451 (násobilo se jedničkou, protože SPD získala 1 křeslo).
Do druhého skrutinia tak SPD přenášela z Olomouckého kraje hodnotu 21 451.

Druhé skrutinium

Do druhého skrutinia míří hlasy všech stran ze všech krajů, které nebyly využité k zisku křesla v prvním skrutiniu.

Rozdělují se zde mandáty, které nedokázalo k jednotlivým stránám přidělit první skrutinium na krajské úrovni. Čím více stran projde do Poslanecké sněmovny, tím více křesel se nepodaří rozdělit v krajích a přejde na celostátní úroveň.

Sečtou se počty zbylých hlasů každé strany zvlášť. Díky nim budou strany bojovat o zbylé mandáty.

Celkové zbytky všech stran se sečtou dohromady a vydělí počtem rozdělovaných mandátů zvetšených o jednu. Toto zvětšení nese název Hagenbach-Bischoffova kvóta. Výsledkem dělení je republikové mandátové číslo. Tím se následně dělí zbytky hlasů každé strany, celá část takového výpočtu určuje, kolik křesel strana obdrží.

Nemusí se však touto cestou rozdělit všechny zbylé mandáty. V takové situaci připadnou křesla navíc postupně stranám s největším zbytkovým počtem hlasů (stejně jako při výše rozepsaném scénáři v příkladu rozdělování křesel mezi kraje). Pokud by se křesel přidělilo víc, než se přidělit má, strana s nejmenším zbytkem o jedno přijde.

Mandáty, které strana získá ve druhém skrutiniu, zamíří postupně do krajů, v nichž získala nejvyšší zbytek dělení. Pokud by získala např. 5 mandátů, zamíří do pěti krajů s nejvyšším zbytkem.

Křeslo obsadí vždy nejvýše postavený dosud neúspěšný uchazeč strany v onom kraji. Šťastným držitelem poslaneckého mandátu se tak stane člověk, který by podle dřívějšího znění zákona byl prvním náhradníkem své strany ve svém kraji.

Druhé skrutinium při výpočtu výsledků voleb v roce 2021
Celkový součet zbytků jednotlivých stran:
SPOLU: 158 247; ANO 2011: 104 632; Piráti a STAN: 131 904; SPD: 141 250.
Součet zbytků vychází 536 033.
Do druhého skrutinia přešel pouze jeden mandát – ze Středočeského kraje. V ostatních krajích se podařilo rozdělit všechny mandáty, které krajům náležely.
Součet zbytků se tedy vydělí dvěma.
536 033 / 2 = 268 016,5
Zaokrouhlením se získalo tzv. republikové volební číslo: 268 017.
Součet zbytků každé strany se dělil tímto číslem. U všech 4 ale výsledek byl 0 celá a nějaký zbytek za desetinnou čárkou.
Nikomu se tedy nepodařilo dosáhnout na jedno rozdělované křeslo.
Pro zbývající křesla se poměřují zbytky hlasů. Když žádná strana nezískala žádný mandát, poměřují se celkové počty hlasů každé strany. Právě to se stalo v tomto případě.
Nejvyšší počet zbytkových hlasů měla koalice SPOLU (158 247 hlasů), obdržela tak mandát ve druhém skrutiniu.
Nejvyšší zbytek hlasů zaznamenala koalice ve Středočeském kraji (19 293 hlasů).
Mandát tak získá její zdejší nejvýše postavený kandidát z těch, kteří křeslo nezískali již v prvním skrutiniu.

Jak kandidát dosáhne na mandát

Vstupní pořadí kandidátů do voleb za každou stranu, hnutí či koalici stanovuje kandidátní listina. U stran, které dosáhnou v kraji na mandát, se funkce poslance přiděluje podle pořadí na kandidátní listině.

Voliči však mají ze zákona možnost udělit až 4 přednostní hlasy. Dávají se zakroužkováním pořadového čísla před jménem kandidáta, kterému obzvlášť přejete zisk poslanecké funkce. Kroužkování je dobrovolné, není nutné označit žádného favorita. V takovém případě váš hlas neobdrží žádný jednotlivec, jen samotná kandidující strana.

Přednostní hlasy: Jak funguje kroužkování v jednotlivých českých volbách

Volby

Pokud některý z kandidátů obdrží přednostní hlas na od alespoň 5 % všech platných hlasech pro svou stranu či koalici v rámci svého kraje, může přeskočit kolegy postavené výše na listině.

Zařadí se na první místo. Pokud víc kandidátů strany v daném kraji dostalo „kroužek“ od 5 % voličů, seřadí se postupně podle počtu obdržených přednostních hlasů. V případě stejného počtu hlasů rozhoduje původní pořadí na kandidátní listině.

Kdo na mandát nedosáhne, se stává náhradníkem. Neúspěšní první náhradníci po prvním skrutiniu mají ještě šanci, že se stanou poslanci díky druhému skrutiniu.

Jihomoravský kraj a koalici Pirátů se Starosty a nezávislými uvádím, protože zde voliči použitím přednostních hlasů výrazně ovlivnili přidělování poslaneckých mandátů.

Příklad dělby mandátů mezi kandidáty Pirátů a STAN v Jihomoravském kraji ve volbách v roce 2021
Koalice v tomto kraji získala čtyři mandáty a obdržela 88 601 platných hlasů.
5 % z tohoto počtu je 4 430,05. Kandidáti s více „preferenčními hlasy“ mohou přeskočit kolegy umístěné výše na kandidátní listině.
Nejpreferovanější na listině byla Jana Krutáková. Kandidovala na druhém místě, kroužek obdržela od 17 091 voličů.
Jako druhý získal křeslo původně sedmý Martin Hájek s 12 537 hlasy.
Poslankyní se stala i dvanáctka kandidátky Petra Quittová díky 11 603 hlasům.
Čtvrté křeslo připadlo Josefu Flekovi. 10 337 hlasů jej vyslalo do Poslanecké sněmovny navzdory 10. místu na kandidátní listině.
Na mandát tak nedosáhl lídr kandidátky Radek Holomčík. Preferovalo jej 7 069 voličů koalice, cca 7,98 %. Stal se prvním náhradníkem.

Parlamentní volby a pravidla jejich kampaní

Volby

„Předčasné volby“

Pokud prezident republiky rozpustí Poslaneckou sněmovnu, zanikne poslancům mandát. Prezident poté vyhlásí termín voleb nejpozději 50 dnů před jejich konáním. K tomu došlo v roce 2013, kdy prezident Miloš Zeman vyhověl návrhu Poslanecké sněmovny na rozpuštění.

V roce 1998 se konaly volby, i když funkční období poslanců mělo skončit až v roce 2000. Obě komory parlamentu schválily ústavní zákon, který jej jednorázově zkrátil. V roce 2009 stejný postup odmítl Ústavní soud a zrušil již vyhlášené předčasné volby.

Takové volby sice přichází před původním očekáváným koncem funkčního období, ale jsou v nich zvoleni noví řádní poslanci na standardní čtyři roky.

Koho volit do Sněmovny? Volební programy stran a hlavní témata politických debat

Volby

Reklama

Výběr článků

Načítám