Článek
S návrhem přišla padesátka senátorů ze čtyř klubů. Nejvýraznější podporu měl u Starostů a nezávislých, navrhovateli se stalo 23 ze 24 jeho členů. Přidalo se i 16 senátorů klubu ODS a TOP 09, 12 lidovců a nezařazených a sedm za klub SEN 21 a Piráti. Po projednání jej horní komora hladce schválila v poměru 51:2 při účasti 64 přítomných.
Podle návrhu by paragrafy o korespondenčním hlasování doplnily zákony o volbách do Parlamentu (upravuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu) a o volbě prezidenta republiky.
Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí zařadila vláda Petra Fialy do svého programového prohlášení.
Současný návrh jako svou inspiraci uvádí návrh ministerstva vnitra z doby druhé vlády Andreje Babiše (ANO), v němž se hlasování poštou plánovalo rovněž pro volby do Evropského parlamentu. Zavedení korespondenční volby slibovala programová prohlášení první i druhé Babišovy vlády. Tento návrh však nebyl nikdy zařazen na program jednání vlády.
Dosavadní možnosti ze zahraničí
Tyto volby jsou nyní jediné, v nichž lze hlas odevzdat i na českých velvyslanectvích a konzulátech (mimo honorární). Češi žijící mimo území ČR v nich mohou volit na úřadě, pod který spadá jejich bydliště, nebo s voličským průkazem volit jinde (i po příjezdu do ČR).
Jak probíhají volby do Poslanecké sněmovny
Aby směli volit v zahraničí, musí nejprve písemně požádat o zápis do zvláštního seznamu voličů. Při sněmovních volbách v říjnu 2021 seznamy čítaly téměř 19 tisíc osob, volilo přibližně 13 tisíc ve 111 okrscích. Hlasy se připočítaly k Ústeckému kraji, který byl pro tyto volby vylosován.
Návrh zákona však zmiňuje, že Čechů v zahraničí žije několik stovek tisíc. Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2015 odhadovalo jejich počet na 200 až 250 tisíc. Kdyby tolik českých občanů skutečně hlasovalo, překonali by počet platných hlasů z Karlovarského kraje (130 tisíc v roce 2021) a téměř vyrovnali několik dalších.
Jak odevzdat hlas v jednotlivých volbách, když jsme v zahraničí
Krajané také smějí s voličským průkazem přijet každé dva roky do ČR a hlasovat v senátních volbách v jakémkoliv obvodu, ve kterém se zrovna volí.
Jak má vypadat volba poštou
Nabízí se všem zapsaným ve zvláštním seznamu. O takové hlasování se má žádat nejpozději 35 dnů před začátkem voleb poštou či datovou schránkou, nebo nejméně 3 dny předem osobně. Kdo o ni požádá, už nebude moct přijít volit osobně na úřadě.
Výkon volebního práva v zahraničí je ovšem daleko složitější v porovnání s účastí ve volbách na území České republiky, kde je především výrazně lepší dostupnost volebních místností. Navrhuje se proto kompenzovat voličům pobývajícím v zahraničí obtížnější přístup k výkonu volebního práva.
Podklady k volbě by si šlo převzít osobně, nechat doručit poštou, mohl by je za vás vyzvednout někdo s plnou mocí. Patřily by k nim instrukce ke správnému volení, poštovní obálka, identifikační lístek a úřední obálka pro hlasovací lístek.
Identifikační lístek má obsahovat údaje o voliči, který na něm podpisem stvrdí prohlášení, že hlasuje osobně. Zastoupení není v českých volbách přípustné.
Hlasovací lístek by si volič musel sám vytisknout z webu ministerstva vnitra. Odkaz by byl součástí obdržených materiálů k volbě.
Komu byly vydány podklady pro korespondenční volbu, již nebude moct přijít hlasovat osobně.
Přijetí a započítání hlasů
V jedné poštovní obálce by musel být vždy jen jeden hlasovací lístek. Obsah by také nebyl započítán, pokud by např. chyběl identifikační lístek či podpis na něm, nebo by v ní nebyl voličský průkaz (když jej volič získal).
Pouze hlasy doručené na úřad před koncem voleb v příslušném okrsku mají být předány zvláštní volební komisi. Například v USA či Kanadě, kde kvůli značnému časovému posunu směrem zpět probíhají volby ve čtvrtek a pátek, by tak hlasy musely dorazit do pátečních 21 hodin. V dalších částech světa by se na ně čekalo až do sobotních 12 nebo 14 hodin.
Poslanecká sněmovna: Jak funguje dolní komora Parlamentu České republiky
Návrh předpokládá, že by ministerstvo zahraničních věcí také stanovilo, na kterých územích by takto volit nešlo. Mělo by vycházet z dostupnosti a podmínek poštovních služeb i probíhajících válečných konfliktů.
Stanoviska a vyjádření k návrhu
Parlamentní institut vyhodnotil, že návrh je slučitelný s právem EU. Uznal, že zajišťuje anonymitu voliče, ověřuje jeho totožnost a kontroluje, že volí pouze jednou. Našel však i nedostatky a vyjádřil pochybnosti ohledně domácího tištění hlasovacích lístků.
Lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise nebo vytištěné zastupitelským úřadem, jsou podle současného znění zákona neplatné, na což upozornila i vláda Andreje Babiše. Ve svém nesouhlasném stanovisku vyjádřila obavy, že korespondenční hlasování by nemuselo být tajné a přímé. Domácí tisk lístků chtěl zavést již zmíněný návrh z doby předchozí vlády.
Jak se volí prezident a co je přímá volba?
Během jednání o důvěře vládě Petra Fialy (ODS) proti korespondenčnímu hlasování vystoupil Tomio Okamura (SPD). Pochyboval o české schopnosti jej technicky zvládnout, poukázal na problémy se sčítáním lidu na jaře 2021.
Podle něj není zaručen demokratický a transparentní průběh volby. „My bychom přeci skutečně neměli připustit jakýkoliv systém, který by byť jenom náznakově mohl způsobit nějaké pochybnosti v souvislosti s volbami,“ pronesl.
Co bude s návrhem zákona nyní?
Bude o něm jednat Poslanecká sněmovna. Podle Ústavy jde přijímat a upravovat volební zákony jen v případě shody obou komor Parlamentu. Strany vládní koalice mají 108 poslanců, mohou tudíž prosadit návrh v podobě, v jaké přišel z horní komory.