Návrh zákona o korespondenčním hlasování v českých volbách

S návrhem přišla padesátka senátorů ze čtyř klubů. Nejvýraznější podporu měl u Starostů a nezávislých, navrhovateli se stalo 23 ze 24 jeho členů. Přidalo se i 16 senátorů klubu ODS a TOP 09, 12 lidovců a nezařazených a sedm za klub SEN 21 a Piráti. Po projednání jej horní komora hladce schválila v poměru 51:2 při účasti 64 přítomných.

Podle návrhu by paragrafy o korespondenčním hlasování doplnily zákony o volbách do Parlamentu (upravuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu) a o volbě prezidenta republiky.

Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí zařadila vláda Petra Fialy do svého programového prohlášení.

Současný návrh jako svou inspiraci uvádí návrh ministerstva vnitra z doby druhé vlády Andreje Babiše (ANO), v němž se hlasování poštou plánovalo rovněž pro volby do Evropského parlamentu. Zavedení korespondenční volby slibovala programová prohlášení první i druhé Babišovy vlády. Tento návrh však nebyl nikdy zařazen na program jednání vlády.

Tyto volby jsou nyní jediné, v nichž lze hlas odevzdat i na českých velvyslanectvích a konzulátech (mimo honorární). Češi žijící mimo území ČR v nich mohou volit na úřadě, pod který spadá jejich bydliště, nebo s voličským průkazem volit jinde (i po příjezdu do ČR).

Aby směli volit v zahraničí, musí nejprve písemně požádat o zápis do zvláštního seznamu voličů. Při sněmovních volbách v říjnu 2021 seznamy čítaly téměř 19 tisíc osob, volilo přibližně 13 tisíc ve 111 okrscích. Hlasy se připočítaly k Ústeckému kraji, který byl pro tyto volby vylosován.

Návrh zákona však zmiňuje, že Čechů v zahraničí žije několik stovek tisíc. Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2015 odhadovalo jejich počet na 200 až 250 tisíc. Kdyby tolik českých občanů skutečně hlasovalo, překonali by počet platných hlasů z Karlovarského kraje (130 tisíc v roce 2021) a téměř vyrovnali několik dalších.

Krajané také smějí s voličským průkazem přijet každé dva roky do ČR a hlasovat v senátních volbách v jakémkoliv obvodu, ve kterém se zrovna volí.

Nabízí se všem zapsaným ve zvláštním seznamu. O takové hlasování se má žádat nejpozději 35 dnů před začátkem voleb poštou či datovou schránkou, nebo nejméně 3 dny předem osobně. Kdo o ni požádá, už nebude moct přijít volit osobně na úřadě.

Podklady k volbě by si šlo převzít osobně, nechat doručit poštou, mohl by je za vás vyzvednout někdo s plnou mocí. Patřily by k nim instrukce ke správnému volení, poštovní obálka, identifikační lístek a úřední obálka pro hlasovací lístek.

Identifikační lístek má obsahovat údaje o voliči, který na něm podpisem stvrdí prohlášení, že hlasuje osobně. Zastoupení není v českých volbách přípustné.

Hlasovací lístek by si volič musel sám vytisknout z webu ministerstva vnitra. Odkaz by byl součástí obdržených materiálů k volbě.

Komu byly vydány podklady pro korespondenční volbu, již nebude moct přijít hlasovat osobně.

V jedné poštovní obálce by musel být vždy jen jeden hlasovací lístek. Obsah by také nebyl započítán, pokud by např. chyběl identifikační lístek či podpis na něm, nebo by v ní nebyl voličský průkaz (když jej volič získal).

Pouze hlasy doručené na úřad před koncem voleb v příslušném okrsku mají být předány zvláštní volební komisi. Například v USA či Kanadě, kde kvůli značnému časovému posunu směrem zpět probíhají volby ve čtvrtek a pátek, by tak hlasy musely dorazit do pátečních 21 hodin. V dalších částech světa by se na ně čekalo až do sobotních 12 nebo 14 hodin.

Návrh předpokládá, že by ministerstvo zahraničních věcí také stanovilo, na kterých územích by takto volit nešlo. Mělo by vycházet z dostupnosti a podmínek poštovních služeb i probíhajících válečných konfliktů.

Parlamentní institut vyhodnotil, že návrh je slučitelný s právem EU. Uznal, že zajišťuje anonymitu voliče, ověřuje jeho totožnost a kontroluje, že volí pouze jednou. Našel však i nedostatky a vyjádřil pochybnosti ohledně domácího tištění hlasovacích lístků.

Lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise nebo vytištěné zastupitelským úřadem, jsou podle současného znění zákona neplatné, na což upozornila i vláda Andreje Babiše. Ve svém nesouhlasném stanovisku vyjádřila obavy, že korespondenční hlasování by nemuselo být tajné a přímé. Domácí tisk lístků chtěl zavést již zmíněný návrh z doby předchozí vlády.

Během jednání o důvěře vládě Petra Fialy (ODS) proti korespondenčnímu hlasování vystoupil Tomio Okamura (SPD). Pochyboval o české schopnosti jej technicky zvládnout, poukázal na problémy se sčítáním lidu na jaře 2021.

Podle něj není zaručen demokratický a transparentní průběh volby. „My bychom přeci skutečně neměli připustit jakýkoliv systém, který by byť jenom náznakově mohl způsobit nějaké pochybnosti v souvislosti s volbami,“ pronesl.

Bude o něm jednat Poslanecká sněmovna. Podle Ústavy jde přijímat a upravovat volební zákony jen v případě shody obou komor Parlamentu. Strany vládní koalice mají 108 poslanců, mohou tudíž prosadit návrh v podobě, v jaké přišel z horní komory.