Hlavní obsah

Komunální volby 2022: Průběh a přepočet mandátů voleb do zastupitelstev obcí

22. 8. 2022, 7:23

Volby do zastupitelstev obcí se konají každé čtyři roky. Probíhají během posledních 30 dnů před uplynutím volebního období, konkrétní termín stanovuje prezident republiky. Běžně se konají ve dvou dnech, pokud nejde o dodatečné, opakované nebo nové volby či opakovaná hlasování. Jak komunální volby probíhají, jak v nich volit a jak se přepočítávají mandáty?

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Sídlo Magistrátu hlavního města Prahy na Mariánském náměstí na Praze 1

Článek

Co zde najdete

1. Sčítání hlasů - Jak se počítají hlasy stran

2. Jak se určuje, kdo z kandidátů usedne v zastupitelstvu

3.  Jak volit v komunálních volbách a pravidla křížkování

4. Kdo a kde může volit

5. Kdo může kandidovat

6. Dodatečné, opakované, nové volby a opakované hlasování

Komunální a senátní volby probíhaly v pátek 23. září a sobotu 24. září. Volební místnosti se uzavřely ve 14:00 a začalo sčítání hlasů. Kompletní výsledky voleb najdete zde.

Definitivní výsledek: Volby v Praze jasně vyhrála koalice SPOLU

Komunální volby

1. Jak se počítají hlasy stran

Nejprve se zjišťuje, které kandidující strany postupují do skrutinia (procesu rozdělování mandátů). Celkový počet platných hlasů se dělí počtem členů voleného zastupitelstva. Tento výsledek se násobí pro každou stranu počtem jejích navržených kandidátů. Poté se určí 5 % z této hodnoty. Strany, jež dostaly více hlasů než těchto 5 %, postupují.

Pokud tedy strana nominuje méně lidí, než kolik křesel čítá zastupitelstvo, snižuje se uzavírací klauzule, kterou musí překonat. K tomu dojde, protože s méně kandidáty nemůže dostat tolik hlasů, 5 % klauzule by byla vysoká. K tomu dochází, jelikož hlasy pro stranu vychází pouze ze součtu hlasů, které dostali jednotliví její kandidáti.

Příklad: Zastupitelstvo obce má 16 členů. Strany, které na své listiny nominují 16 a více osob, musí pro vstup do rozdělování mandátů překonat hranici 5 % hlasů. Strana s osmi kandidáty (tj. polovinou) má hranici sníženou na polovinu – stačí jí 2,5 % hlasů. Překonání klauzule ale není záruka, že strana vůbec nějaký mandát získá.

Níže uvedené příklady ukazují proces v praxi. Obec Horní Bojanovice na Břeclavsku byla vybrána, protože i při relativně malém (sedmičlenném) zastupitelstvu na ní lze ukázat účinky každého kroku.

Určení postupu do skrutinia – obec Horní Bojanovice (v Jihomoravském kraji) v roce 2018
Bylo odevzdáno 2 755 platných hlasů, volené zastupitelstvo má 7 členů. Výsledky ČSÚ zde.
2 755 / 7 ≐ 393,571.
V obci byly podány 4 kandidátní listiny: Nezávislí kandidáti Horních Bojanovic (dále i NKHB), ODS, KDU-ČSL a HASIČI A ZAHRÁDKÁŘI PRO NAŠI OBEC (dále i HZNO).
NKHB: 7 kandidátů. 393,571 * 7 = 2 755. 5 % z 2755 je 137,75. Listina získala 644 hlasů, to je více než 137,75, tedy postupuje. Se ziskem asi 23 % hlasů bez problémů překonala 5% hranici.
ODS: 7 kandidátů. 393,571 * 7 = 2 755. 5 % z 2755 je 137,75. Strana obdržela 1 006 hlasů, postupuje.
KDU-ČSL: 4 kandidáti. 393,571 * 4 ≐ 1 574,286. 5 % z této hodnoty je ≐ 71,72. Lidovci dostali 21 hlasů – nepřekročili stanovený práh a nepostupují. Kvůli menšímu počtu kandidátů strana čelila klauzuli ve výši asi 2,86 % hlasů. Získala ale asi 0,76 %.
HZNO: 7 kandidátů. 393,571 * 7 = 2 755. 5 % z 2755 je 137,75. Díky zisku 1 084 hlasů uskupení postupuje.
Tři kandidátní listiny obdržely potřebný počet hlasů pro postup do dalšího kroku zjišťování výsledků. KDU-ČSL nezískala dostatek hlasů.

Platné hlasy každé strany se dělí dle D'Hondtova dělitele (postupně řadou čísel 1, 2, 3, …). Vypočítá se tolik podílů, kolik kandidátů každá vyslala do voleb. Nezapočítají se odvolaní a ti, kteří se kandidatury vzdali.

Ze všech vypočítaných podílů u všech stran dohromady se hledá tolik nejvyšších hodnot, kolik mandátů se má obsadit. Mandáty pak připadnou stranám, u kterých ony nejvyšší hodnoty vyšly.

Rozdělení mandátů v Horních Bojanovicích v roce 2018
Na každé ze tří postupujících kandidátních listin bylo uvedeno po sedmi kandidátech. Ke každé se tudíž vypočítalo sedm podílů.
Rozděluje se 7 míst v zastupitelstvu obce.
Nejvyšší podíly získaly postupně: HZNO; ODS; NKHB; HZNO; ODS; HZNO; ODS.
HASIČI A ZAHRÁDKÁŘI PRO NAŠI OBEC tedy získali tři mandáty stejně jako ODS. Jedno křeslo v zastupitelstvu připadlo Nezávislým kandidátům Horních Bojanovic.

2. Kdo z kandidátů získá mandát

Mandáty se v rámci strany přikážou kandidátům podle pořadí na listině. Je však možné z nižších pozic přeskočit výše postavené. Hlasy pro kandidáty tady ale fungují jinak než kroužkování ve sněmovních a krajských volbách.

Celkový počet hlasů pro stranu se dělí jejím počtem kandidátů. Z celé části tohoto podílu (tedy hodnoty beze zbytku) se vypočítá 110 %. Pokud některý kandidát získá více hlasů, než je těchto 110 %, posouvá se na první místo. Pokud je jich více, seřadí se podle počtu svých hlasů. Při rovnosti rozhoduje původní pořadí na listině. Nestačí mít nejvíce hlasů ze všech, pro posun potřebujete výrazněji převyšovat průměr celé vaší strany.

Rozdělení mandátů zastupitelů za ODS v obci Horní Bojanovice v roce 2018
Občanští demokraté nominovali sedm kandidátů a získali tři mandáty. Všechna křesla tak lze přiřadit k uchazečům.
1 006 (počet hlasů) / 7 (počet kandidátů) ≐ 143,72. Jinak také 143 (zbytek 5).
Celá část této hodnoty je 143.
143 * 1,1 = 157,3.
Kandidáti, kteří obdrželi alespoň 158 hlasů, mohou přeskočit na listině výše umístěné kolegy.
Právě tři kandidáti ODS obdrželi „přednostní“ hlas od alespoň 158 voličů.
Nejvíce (208) získal lídr kandidátky Jiří Šlancar.
Jako druhý dosáhl na mandát se 186 hlasy Libor Šalášek kandidující na pátém místě.
Třetí křeslo v zastupitelstvu připadlo původně druhému Františku Kopčíkovi se 163 hlasy.
Ostatní se stali náhradníky. Nikdo další již nezískal dostatek hlasů pro posun, pořadí náhradníků tak bylo stanoveno podle pořadí kandidátů na listině.
„Přeskočen“ byl třetí kandidát Václav Šlancar. Obdržel 99 hlasů a stal se prvním náhradníkem.

Přednostní hlasy: Jak funguje kroužkování v jednotlivých českých volbách

Volby

Nezvolení kandidáti stran a koalic, které obdržely alespoň jeden mandát, se stávají náhradníky. Pokud se uprázdní mandát, ale není k dispozici náhradník, zůstane ono křeslo prázdné po zbytek funkčního období.

Zvolení zastupitelé dostávají odměny podle vykonávané funkce. Vládní nařízení upravuje jejich výši. Liší se podle velikosti obce (počtu obyvatel) a také dle konkrétní funkce. Zejména jestli je uvolněná („plný úvazek“) nebo neuvolněná (zastupitel stále má své běžné zaměstnání).

Za každý získaný mandát v zastupitelstvu hlavního města Prahy náleží straně či hnutí příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 250 tisíc korun ročně. Stejnou částkou se oceňují místa v krajských zastupitelstvech vzešlá z krajských voleb.

Jak probíhají volby do krajských zastupitelstev

Krajské volby

Zastupitelstvo hlavního města (stejně jako krajská zastupitelstva) rovněž disponuje tzv. zákonodárnou iniciativou. Smí přijít s vlastními návrhy zákona a předat je následně Poslanecké sněmovně k projednání.

Poslanecká sněmovna: Jak funguje dolní komora Parlamentu České republiky

Parlamentní volby

3. Jak volit - křížkování

Volič může dát hlas nejvýše tolika kandidátům, kolik členů zastupitelstva je v dané obci (nebo městské části či daném obvodu) voleno. Hlas pro kandidáta je v první řadě hlasem pro jeho stranu. Celkový počet hlasů, který strana dostala, představuje součet hlasů pro její jednotlivé kandidáty.

Je možné označit pouze oblíbené kandidáty napříč stranami bez hlasování pro konkrétní stranu/koalici. Pokud volič pouze označí kandidátní listinu strany nebo koalice, hlas dostane tolik nejvýše na ní postavených kandidátů, kolik zastupitelů je voleno.

Pokud volič označí jednu stranu a také kandidáty z jiných stran, tito kandidáti dostanou hlas přednostně. Případné zbylé hlasy připadnou kandidátům strany, kterou označil.

Pokud označí více kandidátů, než kolikačlenné má být místní zastupitelstvo, hlas bude neplatný.

Příklad: V zastupitelstvu obce má 21 členů. Volič vyjádří hlas straně A a také označí 10 kandidátů z dalších stran. Zbylých 11 hlasů připadne 11 nejvýše postaveným kandidátům strany A.

Jak volit, aby odevzdaný hlas platil aneb Pravidla volební místnosti

Komunální volby

4. Kdo a kde může volit

Právo volit mají po dovršení 18. roku věku občané ČR a občané EU s pobytem na nejméně 90 dnů. Tito získali možnost hlasovat na základě mezinárodní úmluvy, kterou je ČR vázaná.

Volit lze pouze v té obci (a případně městské části či městském obvodu), kde jste přihlášeni k trvalému pobytu.

Překážky výkonu volebního práva ve volbách do zastupitelstev obcí dle zákona č. 491/2001 Sb.
Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody.
Omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí.

Pro tyto volby se nevydává voličský průkaz. Rovněž není možné volit ze zahraničí.

Jak získat a uplatnit voličský průkaz pro hlasování mimo trvalé bydliště

Volby

V Praze a dalších členěných městech probíhají současně volby do zastupitelstva města i jeho městských částí. Hlasovací lístky pro tyto volby se vkládají do stejné obálky.

Obec zpravidla tvoří jeden volební obvod. Zastupitelstvo však může nejpozději 85 dnů před volbami rozdělit území na více volebních obvodů. Pak se v každém volí jen určitá část celkového počtu členů zastupitelstva.

5. Kdo může kandidovat

Usilovat o funkci může každý volič, jemuž nebyla omezena svéprávnost, ani nevykonává trest odnětí svobody.

Velikost obecního zastupitelstva upravuje zákon o obcích. Nejmenší (do 500 obyvatel) mají zastupitelstva o 5–15 členech, obce nad 150 tisíc obyvatel o 35–55 členech. Všechny kategorie naleznete zde. Rozhoduje počet obyvatel k 1. lednu roku konání voleb. Pražský magistrát musí čítat 55–70 zastupitelů podle zákona o hlavním městě Praze.

Konkrétní počet obsazovaných křesel vždy před volbami stanovuje dosluhující zastupitelstvo.

Kandidovat smí i nezávislé osoby a jejich sdružení. Potřebují však k registraci připojit petici s podpisy podporujících obyvatel obce. Jejich nezbytný počet se počítá takto. Například v roce 2022 v Brně s téměř 380 tisíci obyvateli potřebovala sdružení cca 26,5 tisíce podpisů.

6. Dodatečné, opakované, nové volby a opakované hlasování

Tyto výjimečné volby se nekonají během dvou dnů, ale pouze v jeden den. Volební místnost je při nich otevřena od 7 do 22 hodin. Vyhlašuje je ministr vnitra.

Dodatečné volby proběhnou, pokud se k řádným volbám hlásí málo kandidátů. Pokud v součtu všech zaregistrovaných kandidátních listin kandiduje méně lidí, než polovina počtu obsazovaných mandátů, nebo je kandidátů méně než 5.

Opakované volby nebo opakované hlasování. Přichází na řadu, pokud soud uzná oprávněnost návrhu na neplatnost voleb či hlasování kvůli porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil volby či výsledky. Hlasování se také opakuje, pokud okrsková volební komise nepředá zápis o průběhu a výsledku hlasování, nebo jej odevzdá s neopravitelnými chybami.

Nové volby se uskuteční, pokud během funkčního období klesne počet zastupitelů pod polovinu plného počtu, nebo pod 5. To může nastat po úmrtí či rezignaci, pokud nejsou k dispozici náhradníci. Na tyto volby rovněž dojde, pokud vznikne nová obec, městská část nebo nový obvod.

Zastupitelstvo bude rozpuštěno, pokud se po dobu 6 měsíců nesejde v potřebném počtu, aby mohlo přijímat usnesení. Obec toto rozhodnutí může žalovat u soudu. Když neuspěje, konají se nové volby. Neproběhnou jen, když do konce funkčního období již zbývá méně než 6 měsíců.

Volby 2022

Komunální a první kolo senátních voleb jsou u konce, proběhly v pátek 23. září a v sobotu 24. září 2022. Všechny informace o průběhu voleb najdete ve volebním průvodci. Volby do Senátu pokračovaly 2. kolem 30. září a 1. října. Nyní známe kompletní výsledky. Jak dopadly volby v ostře sledované Jihlavě?

Výsledky voleb

Reklama

Výběr článků