Příměří v Íránu odmítají zastánci tvrdé linie

Už v noci se lidé na ulicích dohadovali, jestli bylo dobré přijmout příměří, nebo ne. Na kameru je zachytil Madžíd Núrí, což je syn nechvalně proslulého vysokého představitele íránského vězeňského systému.

„Kolem třetí ráno, když byla zveřejněna zpráva (o příměří), probíhaly mezi lidmi debaty a hádky. Hlavně jsou šokovaní a rozrušení,“ uvedl Núrí podle listu The Guardian.

K budově ministerstva zahraničí pochodovali příslušníci milice Basídž, která je kontrolovaná íránskými Islámskými revolučními gardami. Během dne demonstranti v ulicích spálili americkou a izraelskou vlajku za provolávání hesel Smrt Americe, Smrt Izraeli, Smrt kompromisům. Snaha uklidnit je byla marná, uvedla agentura AP.

Šéfredaktor novin Kajhan, které jsou platformou zastánců tvrdého postupu, napsal několik hodin po přijetí klidu zbraní, že příměří je „darem nepříteli“, které mu umožní doplnit zásoby zbraní a pokračovat ve válce.

List The Guardian poznamenává, že není jasné, jak velké je procento zastánců tvrdé linie, ale v Teheránu údajně málokdo příměří slavil.

„Mnoho lidí tady nevěří Spojeným státům a nevědí přesně, co se stalo, a nejsou si jistí, zda by měli být šťastní, nebo se obávat,“ řekl 31letý Ali z Teheránu. Lidé chtějí, aby válka skončila s podmínkami, které si stanovil Írán, ale není jasné, zda budou splněny. Není žádná záruka, že příměří vydrží i po 14 dnech.

Rozhodnutí přijmout příměří, jak to požadoval pákistánský premiér a šéf pákistánské armády, učinila íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada, v jejímž čele stojí umírněný prezident Masúd Pezeškján.

BBC uvádí, že i zastáncům tvrdé linie došlo, že je potřeba najít východisko, než bude zničena infrastruktura země. Předseda nejvyššího soudu Gholamhosejn Mohseni Edžej, který patří k zastáncům tvrdé linie, pár hodin před přijetím příměří řekl ve státní televizi, že země hledá, jak ukončit válku a zároveň si uchovat převahu.

Volil podobná slova jako o pár dní dříve umírněný bývalý ministr zahraničí země Mohammad Džavad Zarif. Chce však urychlit procesy s nepřátelskými agenty, které mají popravit nebo jim zabavit majetek, uvedl server AOL.

Bezpečnostní rada popsala dohodu o příměří jako vítězství Íránu a vyzvala stoupence režimu, aby zůstali jednotní.

Bývalý íránský ministr zahraničí Alí Akbar Velajati uvedl, že válka vytvořila „novou globální mocenskou strukturu a orientaci na multipolární systém“, v němž Írán hraje větší roli.

Pro zastánce tvrdé linie je však obtížné přijmout, že předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf bude v Pákistánu jednat přímo s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, když zabitý nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí zakázal jakákoli přímá jednání s Američany.

Otázkou také je, jakou šanci mají jednání, když Írán stále požaduje zachovat si možnost obohacovat uran a chce kontrolovat provoz v Hormuzském průlivu, jímž prochází 20 procent ropy.