Trump vyloučil zapojení Kurdů do války s Íránem

Pro dnešní den končíme on-line zpravodajství z krize na Blízkém východě. Nedělní události sledujte v příští on-line reportáži.

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyloučil zapojení kurdských bojovníků do konfliktu s Íránem, píše agentura AP. Válka je už tak podle šéfa Bílého domu dost komplikovaná.

„Nechci, aby Kurdové šli do Íránu… Jsou ochotní tam jít, ale já jim řekl, že to nechci… Ta válka už je tak dost komplikovaná… Nechceme zraněné nebo zabité Kurdy,“ uvedl podle serveru The Times of Israel (ToI) Trump.

Americký prezident podle ToI také prohlásil, že za útokem na dívčí školu v jižním Íránu podle něj stojí íránský režim. Podle interních amerických analýz ale zřejmě šlo o americký úder.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hovořil s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem o situaci na Blízkém východě a zopakoval nabídku ukrajinské pomoci s odrážením íránských dronových útoků. Napsala o tom agentura Reuters.

„Ukrajina bojuje s Šáhedy roky a všichni uznávají, že žádná jiná země na světě v tom nemá takové zkušenosti,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na bezpilotní letouny íránské výroby. „Jsme připraveni pomoci a očekáváme, že naši lidé také obdrží potřebnou podporu,“ dodal ukrajinský prezident na telegramu.

Zelenskyj rovněž uvedl, že dříve tento týden hovořil s lídry Bahrajnu, Jordánska, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů.

Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že Británie zvažuje vyslání dvou letadlových lodí na Blízký východ. Vzápětí ale dodal, že USA už tuto pomoc nepotřebují. Spojené království přitom označil za „kdysi velkého spojence“. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

„Spojené království, náš kdysi velký spojenec, možná největší ze všech, konečně vážně uvažuje o vyslání dvou letadlových lodí na Blízký východ. To je v pořádku, pane premiére Starmere, už je nepotřebujeme – ale budeme si to pamatovat,“ vzkázal Trump britskému předsedovi vlády Keiru Starmerovi. „Nepotřebujeme lidi, kteří se zapojují do válek, když už jsme je vyhráli!“ dodal prezident Spojených států.

Dokud vojenské základny USA v regionu používají nepřátelé, má Teherán podle tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního právo se bránit. Íránský režim jinak nemá žádný problém s ostatními státy v regionu, uvedl v sobotu večer Larídžání podle agentury Reuters. Zopakoval tak dřívější tvrzení íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, že pokud z okolních zemí nepřijde úder, nebude na ně Teherán útočit.

„Tuto válku nevítáme, ale agresoři by měli být potrestáni,“ uvedl tajemník íránského bezpečnostního orgánu. Doplnil, že Spojené státy, které podle něj selhávají v dosažení svých cílů v Íránu, musí za své činy zaplatit. Washington podle Larídžáního předpokládal, že povede v Íránu krátkou válku a že vyvolá chaos zavražděním ajatolláha Alího Chameneího a dalších vůdců. Obě domněnky se ale podle něj ukázaly jako nesprávné.

Oblohu nad Teheránem ozářily večer mohutné plameny. Íránská státní tisková agentura informovala, že při poslední vlně útoků bylo zasaženo skladiště ropy. Podle agentury AP je to jeden z prvních případů, kdy byl civilní průmyslový objekt cílem útoku. Izraelská armáda se k cílům posledního útoku zatím nevyjádřila, ale uvedla, že Izrael zahájil další kolo útoků v Teheránu.

Íránská státní média v reakci na to pohrozila útokem na ropné rafinerie v severoizraelském městě Haifa.

Dubajský tiskový úřad večer informoval o smrti asijského řidiče, jehož vůz v Dubaji zasáhly střepiny při odrážení vzdušného útoku. Spojené arabské emiráty krátce předtím oznámily, že jejich protivzdušná obrana reaguje na íránský raketový a dronový útok.

Izrael má pro další fázi války s Íránem propracovaný plán s mnoha překvapeními. Podle agentury AP to v sobotu večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj režim v Teheránu destabilizovat a umožnit změnu. USA a Izrael zahájily údery na Írán minulou sobotu.

Ceny benzínu v USA během posledního dne dále stouply o devět centů na galon. Jeden galon (3,8 litru) přijde v průměru na 3,41 dolaru (72 korun), uvedla stanice CNN.

Za jediný týden stoupla cena benzínu u amerických pump o 43 centy, což je největší týdenní nárůst od začátku března 2022, kdy začala cena benzínu v USA prudce stoupat kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.

V úterý průměrná cena za galon benzínu stoupla za den o 11,2 centu, což je nejvíce od roku 2005, kdy USA postihl hurikán Katrina.

Ještě rychleji roste cena nafty, za týden stoupla o 75 centů na 4,51 dolaru za galon. Očekává se další růst cen, protože americká ropa WTI stoupla v pátek na 90,90 dolaru za barel. Za den stoupla o 12,5 procenta, což je nejvíce od května 2020 za covidu. Za týden stoupla cena ropy WTI o 36 procent, nejvíce od roku 1983.

Balistická raketa vypálená z Íránu mířila na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii. Dopadla však v neobývané oblasti. Není jasné, zda selhala, nebo byla sestřelena.

Íránský útok na Bahrajn způsobil v hlavním městě Manamě požár domu. Kromě domu bylo poškozeno ještě několik dalších staveb v jeho okolí. Írán tvrdil, že zasáhl americkou základnu.

Izrael večer čelil po čtyřhodinové přestávce dalšímu raketovému útoku z Íránu. I když raket létá méně, Izraelské obranné síly nezmírnily na domácí frontě bezpečnostní opatření. Dál se až na výjimky neučí ve školách, nemohou se konat shromáždění více než padesáti lidí. Menší musejí být v dosahu krytu.

Nástupce zabitého ajatolláha Alího Chameneího budou režimní špičky vybírat do 24 hodin. Uvedla to íránská polostátní agentura FARS, která je spojena s íránskými Islámskými revolučními gardami.

Ajatolláha vybírá shromáždění expertů, ale vliv na jeho rozhodování mají i revoluční gardy a další bezpečnostní složky.

Člen shromáždění Hossein Mozzafari vyzval v sobotu veřejnost, aby o novém nejvyšším vůdci nespekulovala, když proces výběru pokračuje, dodala agentura FARS, kterou citovala BBC.

V Bahrajnu a Abú Zabí byly v sobotu pozdě odpoledne slyšet další exploze. Írán na ně opět zaútočil, i když se v sobotu dopoledne íránský prezident Masúd Pezeškján za útoky na ně omluvil a slíbil, že další nebudou, pokud z jejich strany nepocítí Írán agresi. I Katar oznámil, že zasahoval proti střelám.

U nejméně pěti explozí v Bahrajnu není jasné, zda byly od dopadů raket nebo zásahů interceptorů, které je likvidovaly. Íránská agentura FARS oznámila, že velké výbuchy byly na amerických základnách v Bahrajnu. Její tvrzení nelze ověřit.

Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů oznámilo, že „protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů aktuálně odpovídá na hrozbu od přilétajících dronů a střel z Íránu. Zvuky, které slyšíte, jsou výsledkem stíhání střel a dronů systémy protivzdušné obrany.“ Národní bezpečnostní rada vyzvala lidi, aby zůstali na bezpečných místech.

Americký prezident promluvil v Miami před latinskoamerickými šéfy vlád států na konferenci Štít Ameriky. Řekl, že Spojené státy za tři dny vyřadily „42 námořních lodí“ a také íránské vzdušné síly a telekomunikace.

Dodal, že Spojené státy učiní vše, aby udržely počty padlých amerických vojáků na minimu. Hned po skončení se přesune do Doveru v Delaware, kam přivezou těla padlých amerických vojáků.

Většinu projevu se věnoval boji s pašováním drog.

Izraelský úder na město Šmustar ve východním Libanonu zabil šest lidí, včetně čtyř dětí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.

Incident podle AFP nesouvisí s infiltrací izraelských speciálních sil, které se ve stejné oblasti neúspěšně pokusily vyzvednout ostatky letce Rona Arada sestřeleného nad Libanonem v roce 1986.

Libanonské hnutí Hizballáh dnes v prohlášení uvedlo, že se v pátek pozdě večer v oblasti střetlo s izraelskými vojáky, kteří tam pronikli ve vrtulnících ve směru od Sýrie. Izrael na oblast podnikl nálety. Podle libanonského ministerstva zahraničí při nich bylo zabito 41 lidí.

Jeden z nočních izraelských útoků na Írán v noci na sobotu vedl šéf Izraelských vzdušných sil Tomer Bar, který létá ve stroji F-15I. Při izraelských náletech bylo na teheránském letišti Mehrabad zničeno 16 letadel, která využívaly íránské Islámské revoluční gardy.

Šlo jak o transportní nebo nákladní letadla, která dříve přepravovala zbraně pro libanonský Hizballáh, ale také o několik íránských stíhaček, které „představovaly hrozbu pro izraelská letadla operující v íránském vzdušném prostoru“.

Izraelské obranné síly uvedly, že letiště Mehrabad užívaly Islámské revoluční gardy jako „centrální bod, ze kterého vyzbrojovaly a sponzorovaly teroristické spojence režimu na Blízkém východě“. Odtamtud odlétaly letouny se zbraněmi a penězi.