Článek
„Když se nějaký režim může držet u moci už jen násilím, pak je fakticky v koncích. Vycházím z toho, že teď vidíme poslední dny a týdny tohoto režimu,“ prohlásil během státní návštěvy Indie Merz.
Podle analytiků současné protesty, které už trvají přes dva týdny, představují největší výzvu, které teokratické vedení Íránu v posledních letech čelilo. Sice začaly jako protesty proti ekonomickým podmínkám v zemi, ale v průběhu dní začali jejich účastníci otevřeně požadovat konec současného vládního režimu. Ten byl v zemi nastolen po islámské revoluci, při které byl v roce 1979 sesazen šáh, připomíná list The Economic Times.
Íránské úřady na protesty tvrdě zareagovaly. Podle lidskoprávních skupin již byly zabity stovky demonstrantů, přičemž i tento odhad může být značně podhodnocený. Írán oficiální údaje o obětech nevydává. Státní instituce a bezpečnostní složky vládnoucího šestaosmdesátiletého ajatolláha Alího Chámeneího mezitím nadále veřejně podporují.
Íránská vláda též začala svolávat shromáždění vlastních podpůrců. V pondělí se vládou podporovaných protidemonstrací zúčastnily tisíce lidí. Gesto má ukázat, že současný režim navzdory protestům neztratil sílu.
„Tyto protesty jsou pravděpodobně nejvážnější výzvou, které islámská republika v posledních letech čelila. Jak rozsahem, tak jejich čím dál tím otevřeněji politickými požadavky,“ vyhodnotila situaci v Íránu profesorka Centra pro mezinárodní studia Pařížského institutu politických věd Nicole Grajewskiová.
Dodala nicméně, že stále není jasné, zda protesty povedou ke svržení režimu, protože ten je hluboce zakořeněný a velmi odolný.
