Článek
Kacovo varování má ale určitý manévrovací prostor, protože technicky byl Husajn ve skutečnosti zabit svými vlastními lidmi po dlouhém období útěku a skrývání se od momentu, kdy americké síly svrhly v Iráku jeho režim, připomíná The Jerusalem Post.
Izrael by tedy mohl buď přímo zaútočit na Chameneího, nebo přivodit jeho pád a nechat ho zlikvidovat Íránci, kteří se staví proti jeho vládě.
Tlak na íránský režim se zvyšuje
Ajatolláhové uzavřeni v bunkrech se po odeznění šoku a pětidenním bombardování, kdy se ztratila jejich pýcha, propracovali do reality a začínají pracovat na únikové strategii, píše list Corierre della Sera. Jsou si vědomi toho, že válečnou konfrontaci s izraelskou armádou dlouho nevydrží, a tak vysílají do Kataru, Saúdské Arábie a Ománu jasné signály.
Pokud zmíněné země budou tlačit na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby využil svého vlivu na Izrael a přesvědčil Netanjahuovu vládu k okamžitému příměří, je Írán připraven „prokázat flexibilitu při jaderných jednáních“, tedy ústup od obohacování uranu. Píše o tom list Wall Street Journal.
A deníku Corriere della Sera to potvrdily jeho diplomatické zdroje. „Íránci mají vážné problémy. Není to jen problém raket, děsí je zjištění, že izraelští zpravodajci s nimi pravděpodobně jedí u stejného stolu,“ uvádí diplomaté, kteří si přejí zůstat v anonymitě.
Zmateni a ohromeni válkou, o které si íránské vedení myslelo, že se jí může vyhnout, islamističtí duchovní v tisku vyhrožují: „pomstíme se“. Ale v tichu svých bunkrů řeší vyjednávací strategii, píše list Corriere della Sera.
Chameneí a jeho pud sebezáchovy
Arash Azizi, íránský spisovatel žijící v Americe, tvrdí, že ajatolláh Chameneí válku ve skutečnosti nikdy nechtěl. Podle jeho slov stál jen na pomyslné hranici konfliktů, ale vždy udělal krok zpět. Připomíná, že nepomohl ani svým přátelům v Hizballáhu, neudělal nic pro Hamás, „protože jeho prioritou je pud sebezáchovy“.
Nynější válka je jeho první konflikt. V letech 1980 až 1988 bojoval Írán proti Iráku, ale Chameneí převzal moc od ajatolláha Rúholláha Chomejního, zakladatele islámské republiky, v roce 1989, po skončení války. Poprvé, ve svých 86 letech, se íránský vůdce cítí v nebezpečí. Íránský vůdce zůstává se svou rodinou, včetně druhého syna a možného nástupce, v bunkru, ale v klidu rozhodně není. Mnozí z jeho řad přemýšlejí, jak se zachránit.
List Iran International přinesl zprávu, že Alí Asghar Hejází, zástupce náčelníka štábu nejvyššího vůdce Chameneího, údajně vyjednává s ruskými představiteli, aby sobě a své rodině zaručil odchod z Íránu, pokud se situace zhorší. List píše, že vysoký ruský představitel ujistil Hejázího, že „v případě eskalace Moskva usnadní jeho evakuaci bezpečným koridorem“. Nebyl by jediný. Jiní si již také hledají únikové cesty.
