Článek
Noviny reformistů Ham Mihan v úvodníku k fatvě z 9. července varovaly, že veřejné vyhrožování zahraničním vůdcům včetně Donalda Trumpa přináší riziko odvety. Úvodník se pustil do šéfa soudnictví Gholama Hosejna Mohseního Edžeje, že uplatňuje dvojí standardy, kdy stíhá „nevýznamné disidenty“ a ignoruje výzvy k zabití amerického prezidenta. Připomíná v té souvislosti loňský atentát na Trumpa a upozornil, že by podobná vyjádření mohla vést k další americké odvetě.
Íránští klerici vydali 30. června fatvu, která označila Donalda Trumpa a Benjamina Netanjahua za nepřátele Boha a vyzývá k jejich zabití. Někteří klerici a organizace dokonce nabídli za jejich smrt odměnu a zorganizovali veřejný výběr peněz.
Člen Shromáždění znalců Mosen Araki fatvu hájil a uvedl, že podobné výhružky ajatolláhovi Chameneímu jsou vyhlášením „války proti islámskému světu“.
Kritika prezidenta
Čtyřiadvacet íránských poslanců zase kritizovalo prezidenta Masúda Pezeškjána, že poskytl rozhovor americkému konzervativnímu moderátorovi Tuckeru Carlsonovi z 6. července. V dopise z 10. července ho obvinili, že podkopává národní jednotu. Kritizují ho taky za to, že nepodpořil fatvy proti Trumpovi a Netanjahuovi.
Izraelský parlament také kritizoval prezidenta, že vyzýval k obnovení jednání s USA a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Označili to za „rozčarování a ukázalo slabost“, které mohou vést USA k tomu, aby na Írán uvalily další sankce, nebo podnikly další nálet.
Íránský web DEFA napojený na íránský generální štáb napsal, že Írán by měl pro obnovení jednání stanovovat jasné podmínky, mezi nimiž by bylo označení Izraele za agresora, vyšetření amerického zapojení, zaplacení reparací za škody a závazné garance, že se podobné útoky nezopakují. Varuje, že rozhovory bez splnění těchto požadavků by mohlo „legitimizovat minulé útoky“ a povzbudit ty příští.
