Trumpa k útoku na Chámeneího přemluvil Netanjahu

Trump i Netanjahu od svých zpravodajců věděli, že se ajatolláh v blízké době ve svém sídle sejde s nejbližšími spolupracovníky. To poskytovalo příležitost pro takzvaný „dekapitační úder“, jež Izraelci běžně používají, ale pro Američany je tato taktika neobvyklá.

Netanjahu o podobnou operaci v jednáních s USA neúspěšně usiloval po desetiletí, zatímco Trump svým voličům dlouhodobě sliboval, že Spojené státy do podobné komplexní operace v zahraničí nezatáhne, nastiňuje situaci Reuters.

Netanjahuovi se Trumpa podařilo přesvědčit argumentem, že lepší příležitost k zabití šestaosmdesátiletého Chámeneího už se nemusí naskytnout. Úder na něj též vykreslil jako pomstu za íránské snahy o zabití Trumpa. Teherán jeho vraždu údajně plánoval v roce 2024, když Trump kandidoval na znovuzvolení. To mělo zase být odvetou za zabití velitele Islámských revolučních gard Kásima Sulejmáního.

V době telefonátu Trump již vojenskou operaci proti Íránu schválil, ale nerozhodl ještě, kdy a za jakých okolností bude zahájena. Americké síly se v oblasti shromažďovaly už čtyři týdny a jedno dřívější datum, které bylo zvažováno, bylo nakonec zamítnuto pouze kvůli špatnému počasí.

Rozhodujícím faktorem k zahájení Operace Epická zuřivost tak podle zdrojů Reuters nakonec byl telefonát s Netanjahuem a příležitost zabít Chámeneího. Izraelský premiér v telefonátu uvedl, že to pro Trumpa je příležitost zapsat se do dějin a že by po zabití Chámeneího Íránci mohli vyjít do ulic a tamní režim, který je od konce sedmdesátých let největším zdrojem celosvětového terorismu, svrhnout.

Bílý dům v současnosti veřejně zastává stanovisko, že cílem operace je „zničení balistických střel a výrobních kapacit íránského režimu, zdevastování námořnictva íránského režimu, ukončení jeho schopnosti ozbrojovat prostředníky a zajištění, že Írán nikdy nezíská jadernou zbraň“, jak řekla mluvčí Anna Kellyová.

Trump osobně trvá na tom, že o útoku rozhodl pouze on sám, zatímco Netanjahu zprávy, že „Izrael USA do konfliktu s Íránem nějak zatáhl“, označil za nepravdivé. „Vážně si někdo myslí, že prezidentovi Trumpovi může někdo říkat, co má dělat? No tak,“ uvedl Netanjahu.

Zdroje Reuters říkají, že nelze tvrdit, že by Netanjahu Trumpa k útoku přinutil, ale své stanovisko prezentoval velmi efektivně a úhel pohledu, který Trumpovi předložil, byl velmi přesvědčivý. Že motivací k úderu na Írán byla alespoň částečně pomsta, už tento měsíc přiznal americký ministr obrany Pete Hegseth. „Írán se prezidenta Trumpa pokusil zabít, ale prezident Trump se směje poslední,“ prohlásil Hegseth.

S plánováním úderu na íránské balistické kapacity Izrael začal už na podzim, kdy plně předpokládal, že bude jednat sám. Trump ochotu k dalšímu bombardování Íránu projevil až později. Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak pouhé tři dny před začátkem útoků předním představitelům Kongresu americkou účast ospravedlňoval předpovědí, že pokud by Izrael zaútočil sám, Teherán by stejně odpověděl údery na americké základny v oblasti.