Zabte jich tolik, kolik bude potřeba. Chameneí schválil brutální potlačení demonstrací

Přísně tajný 129stránkový „komplexní bezpečnostní plán“ podrobně popisuje rozsáhlá opatření, zahrnující dohled a represe a identifikující příslušníky opozice a rodiny popravených demonstrantů jako „nepřátele státu prvního řádu“, uvedla Fox News Digital.

Z plánu také vyplývá, že bezpečnostní zásahy proti demonstrantům budou probíhat v režii íránských revolučních gard s podporou dalších bezpečnostních složek, zatímco íránské ministerstvo komunikací bude odpovědné za omezení internetu, včetně jeho úplného odstavení.

Z dokumentu je rovněž zřejmé, že podrobný plán potlačení protestů schválil osobně ajatolláh Chameneí. V rámci plánu vznikla také jasná nařízení pro íránské revoluční gardy, které od Chameneího získaly „povolení k zabití tolika lidí, kolik bude nezbytné“, aby se íránský režim udržel u moci, tvrdí podle stanice íránská exilová opoziční organizace Národní rada odporu Íránu (NCRI).

Podle zástupce ředitele washingtonské kanceláře NCRI Alirezy Džafazádeho přísně tajné dokumenty získala Lidová organizace mudžáhedínů Íránu (MEK), která má „své zdroje“ i v íránských bezpečnostních složkách.

„Tyto dokumenty (z let 2019, 2021 a 2024) demonstrují snahu režimu zabránit povstání a v případě, že k němu dojde, dávají návod, jak ho potlačit,“ poznamenal Džafarzádeh.

Dokument z března 2021 definoval vymáhání práva a bezpečnosti v době nepokojů a jak se bude s demonstranty „v případě potřeby“ zacházet. „Prozatím by tento soubor pokynů měl platit dva roky,“ napsal tehdy na jednu z listin Chameneí, který zároveň nařídil celostátní zavedení „komplexního bezpečnostního plánu“.

Podle agentury Aktivisté za lidská práva (HRANA) bylo během protestů zabito nejméně 6854 lidí. Dalších 11 280 úmrtí se agentura snaží vyšetřit.

Americký prezident Donald Trump v rámci reakce na brutální likvidaci protivládních nepokojů v Íránu, včetně poprav lidí odsouzených za účast na demonstracích prezentovanou jako „vlastizradu“, pohrozil Teheránu vojenskou akcí. Poté, co íránský režim protesty potlačil, začal Trump spojovat možný americký útok proti Íránu s otázkou íránského jaderného programu.

Úder by podle Trumpa mohlo odvrátit jen „produktivní jednání“, na jehož základě se Írán vzdá svého jaderného programu i vývoje balistických raket. Americko-íránské rozhovory by se měly uskutečnit v pátek v Ománu.