Šáhův syn vyzval Američany k vojenské intervenci v Íránu

Administrativa prezidenta Trumpa by neměla trávit příliš mnoho času vyjednáváním s íránským vedením o jaderné dohodě, řekl podle agentury Reuters Pahlaví. Podle něj je íránský režim na pokraji kolapsu a případný americký útok by vládu v Teheránu mohl dále oslabit a urychlit její pád.

„Je to otázka času. Doufáme, že případný útok urychlí proces a že lidé se vrátí do ulic a povede to k definitivnímu pádu režimu,“ řekl Pahlaví, který od islámské revoluce v roce 1979, jež svrhla jeho otce, žije v USA. „Takový krok by mohl také zachránit lidské životy,“ poznamenal Pahlaví s odkazem na vlnu represí, která Írán po protivládních protestech v prosinci a lednu zasáhla. Zemi ovládlo masové zatýkání a zastrašování. Ve vězení se octly tisíce lidí, jimž hrozí dlouholeté tresty vězení, ale i popravy za „vlastizradu“.

Pahlaví vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic na protest proti vládě nejen v Teheránu, ale i v zahraničí. Zatímco informace o demonstracích v Íránu jsou minimální, v Mnichově se sešlo při protestu proti íránskému režimu na 250 000 lidí.

Prezident Trump pohrozil íránskému režimu v rámci reakce na lednové brutální potlačení protivládních demonstrací vojenskou akcí. Po několika dnech ale začal Trump spojovat možný americký útok proti Íránu s otázkou íránského jaderného programu. Teherán na rozhovory v naději, že odvrátí americký úder, přistoupil.

Zprostředkoval je Omán, a šéf íránské delegace, ministr zahraničí Abbás Arakčí, si jednání pochvaloval. Jenže vzápětí přišla studená sprcha: Spojené státy uvalily na Írán nové ropné sankce.

Prezident Trump přesto nepřestával zdůrazňovat, že dává přednost jednání. USA ale v pátek oznámily, že na Blízký východ převelely druhou letadlovou loď USS Gerald R. Ford, která se má i se svým doprovodem připojit k USS Abraham Lincoln, jež tam dorazila jako první.

A Trump v rozhovoru s americkými vojáky na základně Fort Bragg v Severní Karolíně, kde je 50 000 mužů a žen v aktivní službě, uvedl, že jednání o íránském jaderném programu jsou obtížná a že „někdy je nutné ukázat sílu, aby se situace vyřešila“.

Americká armáda se podle agentury Reuters připravuje na možnost několikatýdenní operace proti Íránu, pokud Trump nařídí útok. „Potenciální konflikt by tak mohl být vážnější než předchozí konfrontace mezi oběma zeměmi,“ uvedly dva zdroje agentury hovořící pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti plánování případné operace.

Spojené státy loni v rámci operace Midnight Hammer (Půlnoční kladivo) provedly jednorázový letecký útok na íránská jaderná zařízení. V případě trvalejší kampaně by se americká armáda mohla zaměřit na íránská státní a bezpečnostní zařízení, nejen na jadernou infrastrukturu.

Americká administrativa by také měla podle Reuters ještě před případnou intervencí vyřešit otázku, kdo by mohl nahradit současné íránské nejvyšší vedení v čele s ajatolláhem Alím Chameneím. Trump v dřívějším rozhovoru pro agenturu vyjádřil pochybnosti o skutečné úrovni podpory, které se Pahlaví v Íránu těší.

Režim v Teheránu se v neděli pokusil odvrátit hrozící americkou intervenci nabídkou zvážení dalších kompromisů ohledně svého jaderného programu. Ve hře je zředění vysoce obohaceného uranu, jímž islámská republika disponuje. Írán se ale i nadále odmítá vzdát svého programu balistických střel, na což ale tlačí Izrael, nejvýznamnější americký spojenec.