Článek
„Pan premiér bude respektovat rozhodnutí akademických orgánů vysoké školy a pana prezidenta, to znamená, že to konstrasignuje. Určitě to nebude protahovat,“ uvedl Smolka.
Podle zákona neexistují žádné lhůty, do kterých by to měl Fiala stihnout. Zákon říká, že rektory jmenuje a odvolává prezident, předseda vlády pak jeho rozhodnutí musí spolupodepsat, aby bylo platné.
Školu má místo Petráčka dočasně vést prorektor Zbyněk Škvor, který působí na Katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT. Na škole už běží proces na výběr nového rektora, protože Petráčkovi měl původně končit mandát v lednu příštího roku.
Sám Fiala už v minulosti ještě jako dlouholetý rektor Masarykovy univerzity v Brně a následně předseda České konference rektorů hájil princip akademické autonomie a kritizoval zásahy politiků do jejich rozhodování. Později už jako ministr školství řešil návrh, podle kterého by pravomoc jmenovat profesory vysokých škol získal místo prezidenta právě ministr.
„Řekl jsem, že změnu předložím pouze za podmínky, kdy ministr bude muset jmenování provést. Nechci, aby tady zůstal prostor pro nějaké politické zvažování,“ uvedl například v rozhovoru pro Právo v květnu 2013.
Dva právní názory
Reagoval tak na kroky tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Zeman nakonec dekret podepsal, ale Putnovi ho předával právě Fiala jako tehdejší ministr školství. O dva roky později se situace opakovala, když Zeman odmítl podepsat další trojici navržených vysokoškolských profesorů.
Ústavní právník a bývalý poslanec za ČSSD Zdeněk Koudelka vysvětlil, že existují dva právní názory na to, jak může předseda vlády postupovat.
„Jeden říká, že i kontrasignované rozhodnutí je rozhodnutí prezidenta a premiér by ho měl odmítnout pouze tehdy, když zjistí, že je to úkon nezákonný nebo neústavní. Tedy jen formálně kontroluje, jestli není v rozporu se zákonem. Druzí ale zase říkají, že to premiér může odmítnout, když s ním věcně nesouhlasí. Tedy i když je to po právní stránce v pořádku,“ nastínil Koudelka.