Článek
„Dovedu si představit, že se na summitu stanoví tyto cíle. U 3,5 procenta je poměrně jasné, co obsahují, u 1,5 procenta bude záležet, jak budou nastaveny parametry,“ řekl Fiala po čtvrtečním společném jednání nejvyšších ústavních činitelů, tedy prezidenta, premiéra, předsedy Senátu a šéfky Sněmovny.
Prezident pak apeloval na co největší otevřenost při nakládání s výdaji na obranu. „Důležité kritérium, které budu prosazovat na summitu, je, aby tyto zvýšené výdaje byly naprosto transparentní a vynakládání bylo efektivní,“ uvedl Pavel.
Ten už ve středu po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl: „Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit.“
Ústavní činitelé jsou tak ve shodě s Rutteho návrhem, který zazněl už na začátku května, aby se na obranu do roku 2032 vydávalo pět procent HDP, z toho 3,5 procenta přímo na obranné účely, dalších 1,5 procenta pak na výdaje, které s obranou souvisejí, například na infrastrukturu. Tyto výdaje by mohly směřovat například do budování mostů a tunelů, které budou mít i civilní užití.
„Naše pozice jsou naprosto sjednocené. Víme, s čím pan prezident bude zastupovat ČR na jednání,“ uvedl Fiala k červnovému summitu. „Česká vláda učinila rozhodnutí, že budeme navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta ročně tak, abychom v roce 2030 dosáhli tří procent HDP,“ poznamenal premiér.
Pokud by tak ČR pokračovala ve stejném trendu i poté, ve zmíněném roce 2032 by vydávala na obranu 3,4 procenta HDP, tedy téměř to, o čem se hovoří jako o možném cíli NATO.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pak k výdajům uvedla: „Na tom panuje shoda. Jsme si vědomi, že to je klíčová priorita, je nutné prostředky alokovat tímto směrem.“ Podle předsedkyně je třeba být vybaven tak, „abychom byli schopni odstrašit nepřátele a v případě, že to bude nutné, se byli schopni bránit“.
„Všem čtyřem ústavním činitelům záleží na tom samém,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s tím, že k zahraniční politice a bezpečnosti přistupují všichni čtyři účastníci jednání obdobně.
ANO uvidí
Na prezidentova slova, že je ČR při všeobecné shodě připravena podpořit cíl pěti procent HDP na obranu, reagoval i místopředseda ANO Karel Havlíček. „Zvyšování obranyschopnosti České republiky se nesmí překlopit v závody o procenta výdajů vůči HDP. Pokud to bude nezbytně nutné a budeme vědět, co chceme, jsme schopni to respektovat a zvýšit výdaje nad dvě procenta, která jsou v zákoně,“ řekl.
Prý se svým stanoviskem již dříve prezidenta seznámil. Jako podmínku Havlíček uvedl, že vše musí být transparentně vysoutěžené.
Předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) poznamenal, že je dobře, že se o posilování rozpočtu na obranu hovoří. Premiér by však podle něj neměl zastírat skutečnost, že jeho vláda není schopná utratit ani dvě procenta HDP, která jdou nyní na obranu.
„Přijde mi, že tu žijí ve virtuální rovině a neříká se tu pravda,“ uvedl Metnar. Dodal, že pokud bude ANO ve vládě, tak bude rozpočet navyšovat podle toho, jak to bude potřeba.
