Článek
Mezinárodní vesmírná stanice ISS je největší obyvatelnou orbitální stanicí lidstva a dlouhodobě slouží jako vědecká laboratoř na nízké oběžné dráze Země. První její část, ruský modul Zarja, byla vypuštěna 20. listopadu 1998 a krátce poté se spojila s americkým modulem Unity.
Stanice obíhá Zemi ve výšce zhruba 400 kilometrů a od listopadu 2000 je nepřetržitě obydlena. Původně na ní pobývaly menší posádky, po rozšíření stanice se běžná dlouhodobá posádka zvýšila na šest členů a s nástupem amerických komerčních lodí Crew Dragon se standardně počítá se sedmičlennou posádkou. Při střídání posádek může být lidí na palubě krátkodobě více.
ISS slouží především vědeckým účelům. Na její palubě se zkoumá vliv mikrogravitace na lidský organismus, probíhají experimenty z biologie, fyziky, materiálového výzkumu i testování technologií pro budoucí kosmické mise.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS
Únik vzduchu a možná evakuace posádky
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice dostala pokyn přesunout se do připojené lodi Crew Dragon a připravit se na případnou nouzovou evakuaci. Příčina byla únik vzduchu. Týká se to čtyř členů mise Crew-12 a astronauta NASA Chrise Williamse, kteří si měli obléknout skafandry a zaujmout bezpečnostní pozici.
Problém se týká přechodového tunelu ruského servisního modulu Zvezda, kde se už delší dobu objevují trhliny a úniky vzduchu. NASA uvedla, že situaci pečlivě sleduje a spolupracuje s Roskosmosem na hledání příčiny i trvalejšího řešení. Ruská strana se v pátek pustila do rozsáhlejší opravy.
Opakované úniky vyvolávají otázky ohledně technického stavu a životnosti ISS. Stanice má podle dosavadních plánů fungovat do roku 2030, nově se ale zvažuje prodloužení jejího provozu nejméně o další dva roky.
V provozu nejméně do roku 2030
Dokončení stanice bylo původně plánováno na rok 2010, termín se však kvůli technickým a finančním obtížím posouval. Spojené státy vyslaly poslední větší americký modul v roce 2011. Dopravu zásob a posádek na ISS provádí vedle ruských lodí Sojuz a Progress také americké komerční lodě, především Dragon společnosti SpaceX.
Stanici provozuje mezinárodní partnerství pěti kosmických agentur: americké NASA, ruského Roskosmosu, Evropské kosmické agentury ESA, japonské JAXA a Kanadské kosmické agentury CSA. Do projektu je zapojeno celkem 15 zemí.
Životnost ISS byla postupně prodlužována. Současný plán počítá s provozem do roku 2030. Po skončení služby má být stanice řízeně navedena do atmosféry, kde většina konstrukce shoří a zbytky mají dopadnout do odlehlé oblasti oceánu. NASA pro tento úkol vybrala společnost SpaceX, která má vyvinout speciální deorbitační kosmickou loď.
| Parametry ISS |
|---|
| Hmotnost: přes 400 tun |
| Délka: přibližně 73 metrů |
| Rozpětí nosníku se solárními panely: přibližně 109 metrů |
| Přetlakovaný objem: zhruba 900 m³ |
| Běžná dlouhodobá posádka: 7 osob |
Sovětská vesmírná stanice Mir
ISS je největší dlouhodobě obydlenou stanicí na oběžné dráze, nebyla však první. Už v roce 1986 vyslal Sovětský svaz na orbitální dráhu stanici Mir, jejíž název v ruštině znamená „mír“ i „svět“. Stanice se postupně rozrůstala o další moduly a zásobovaly ji lodě Sojuz a Progress.
Na Miru se do roku 2000 vystřídalo více než sto kosmonautů a astronautů. Po ukončení provozu byla stanice 23. března 2001 řízeně navedena do atmosféry, kde z velké části shořela.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS




















































































