Článek
Jde o jedinečný nanorobotický experiment CONREX, který je projektem odborníků z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment ve vesmírném prostředí, tedy jeho přesun na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), astronautu Aleši Svobodovi odsouhlasila už i Evropská kosmická agentura (ESA). Experiment bude umístěn ve speciálním boxu, který si astronaut přibalí na cestu.
Nanoroboti umí chemicky i mechanicky ničit bakteriální kolonie, které odolávají antibiotikům. „Můžeme je přesně řídit pomocí magnetického pole a zasahovat s nimi proti bakteriím i biofilmům v těžko dostupných místech. Představují jakési nanolékaře,“ uvedl za výzkumníky profesor Martin Pumera z fakulty elektrotechniky a informatiky ostravské univerzity. Jde o to otestovat magneticky řízené nanoroboty v mikrogravitaci.
Rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům je stále větším zdravotnickým problémem. Biofilmy se často tvoří třeba na ortopedických implantátech, srdečních náhradách a zdravotnických pomůckách a mohou způsobovat záněty.
Biofilmy však nepředstavují riziko pouze pro pacienty. Vyskytují se také ve vodních rozvodech nebo ve vzduchotechnických systémech, kde mohou být rezervoárem škodlivých mikroorganismů. Studium bakteriálních biofilmů přímo na Zemi je přitom značně komplikované kvůli gravitaci, která způsobuje usazování částic na dně a ovlivňuje proudění kapalin.
Experiment s nanoroboty proběhne uvnitř tohoto zařízení.
Experiment na ISS se zaměří na výzkum chování nanorobotů v mikrogravitaci a jejich interakci s perzistentními biofilmy, které způsobují infekce nebo zanášení filtračních systémů. „Prostředí beztíže nám umožňuje sledovat jevy, které jsou na Zemi překryty působením gravitace. Výsledky přispějí nejen k rozvoji technologií pro budoucí kosmické mise, ale také k novým řešením v oblasti čištění vody a v boji s antibiotickou rezistencí,“ vysvětlil Pumera.
Let Aleše Svobody by se mohl uskutečnit koncem roku 2027. V dubnu skončí jeho základní výcvik v evropském kosmickém středisku v nizozemském Noordwijku a začne jeho příprava na plnění vědeckých úkolů. Svoboda opakovaně Novinkám řekl, že za klíčové považuje, aby svým letem co nejvíce pomohl výzkumníkům a vývojářům z Česka s testováním jejich projektů.
Běžně si astronauti berou do vesmíru ze své země sedm až osm národních vědeckých projektů, Svoboda jich má nyní připraveno třináct, což je na hranici možností. „Projekty jako CONREX dávají kosmickým misím skutečný smysl,“ uvedl Svoboda, který je profesí bojový pilot české armády.
Výměna generací; vlevo první československý kosmonaut Vladimír Remek, vpravo první český astronaut Aleš Svoboda
