Hlavní obsah

Vědci z Univerzity Palackého vyšlou do vesmíru bioreaktor pro výzkum ječmene

Do připravované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se zapojí i vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. Do vesmíru vyšlou bioreaktor, který bude sledovat vliv kosmického prostředí na růst a vývoj ječmene. Poznatky chtějí následně využít nejen v dlouhodobých vesmírných misích, ale i pro vývoj nových odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám.

Foto: CATRIN

Ječmen (ilustrační snímek)

Článek

Na projektu spolupracují odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého a brněnské společnosti S.A.B. Aerospace.

„Dosud se vesmírný výzkum ječmene zaměřoval především na životaschopnost semen a kvalitu sladu, nikoli na pochopení fyziologických a molekulárních změn, které nastávají u rostlin v prostředí mikrogravitace (stav beztíže – pozn. red.),“ konstatoval odborník na fenotypizaci (zkoumá vzhled, chování a výkon rostliny) Lukáš Spíchal.

Doplnil, že vědci využijí poznatky z fenotypizace rostlin pomocí optických a elektrochemických senzorů, které umí neinvazivně sledovat jejich růst a vývoj.

Odborníci vyšlou na palubu ISS malou růstovou a fenotypizační jednotku s růstovým a kořenovým modulem, která pojme až 50 semen ječmene. Do budoucna může být rozšířena, aby umožnila experimenty s větší populací rostlin a pomohla při výběru plodin vhodných pro pěstování ve vesmíru.

„Bioreaktor navrhneme tak, abychom mohli růstové podmínky rostlin automaticky řídit a monitorovat ze Země. Jednotlivé parametry bude zařízení zaznamenávat denně prostřednictvím senzorů. Díky tomu bude vyžadovat minimální zásah posádky během experimentu, který potrvá zhruba 12 dní,“ objasnila Anna Glozigová z S.A.B. Aerospace.

13 projektů

Experiment by měl přispět nejen k posunu ve vesmírném výzkumu, ale přinést i nové poznatky pro moderní zemědělství.

„Věříme, že vystavením ječmene prostředí mikrogravitace se podaří odhalit dosud neznámé molekulární a metabolické dráhy zapojené do stresových odpovědí. Tyto znalosti lze následně využít v nových šlechtitelských programech pro vývoj odrůd s vyšší odolností vůči extrémním podmínkám,“ vysvětlila hlavní řešitelka projektu Véronique Bergougnoux z CATRIN.

Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů pro misi českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na ISS. Ten by tam měl dorazit do konce roku 2027. O možnost zúčastnit se české mise na oběžné dráze projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Do úvodního šetření se přihlásilo 70 návrhů.

Vybrané projekty reprezentují široké spektrum českého výzkumu od biomedicíny, nanotechnologií a biochemie až po materiálové inženýrství a vzdělávací aktivity pro školy.

Související články

Výběr článků

Načítám