Vyvine se embryo cestou na Mars? Svobodu čeká ve vesmíru bádání v rekordním počtu projektů

„Projekty, které jsou navrženy na let se mnou do vesmíru, jsou nejen zajímavé, ale především důležité. Chci jich vzít co nejvíce,“ řekl Svoboda Novinkám. Ve francouzském Bordeaux nyní podstupuje druhou fázi náročného výcviku, která jej má připravit na let do vesmíru.

Svobodův let dává výzkumníkům jedinečnou šanci na to, aby dostali své projekty na oběžnou dráhu Země. Ještě před časem si o tom mohli nechat jen zdát.

Podmínky ve vesmíru jsou v mnoha ohledech naprosto unikátní. Nejde jen o stav beztíže, ale například i jinou intenzitu UV záření. Zkrátka ve vesmíru mnohé věci „fungují“ jinak než na Zemi.

V praxi to pak vypadá tak, že vědci zaškolí astronauta, jak má na jejich projektech na oběžné dráze pracovat. Stává se tak součástí jejich týmů a následně jim odevzdá výsledky svého bádání.

Nejde o žádnou akademickou hru vědátorů. Svoboda má šanci například pomoci s bojem proti rakovině, bude testovat nanotechnologie, ochranu před UV zářením, stresem nebo zkoumat vývoj embrya. Zjistí se tím, zda je schopno se vyvinou například při letu k Marsu.

Celkem bylo na let se Svobodou navrženo 70 vědeckých projektů z ČR, což je stejný počet jako ve čtyřikrát větším Polsku. Do užšího výběru se jich probojovalo 14. Některé se možná sloučí nebo budou částečně zredukovány. Do vesmíru ale zřejmě poletí drtivá většina z nich, nejspíš tedy 12.

Je to dobrá zpráva nejen pro vědce, ale i pro českou ekonomiku. ČR zaplatí za Svobodův let do vesmíru zhruba dvě miliardy korun, nicméně zkušenosti z minulosti ukázaly, že tyto finance, vložené do kosmického letu, se vrátí každé zemi až šestinásobně.

Výzkum pomáhá urychlit vývoj nových léčiv a technologií. Firmy pak mají větší šanci uspět na trhu.

Svobodova příprava na let začala před rokem dvouměsíčním školením v centru Evropské kosmické agentury (ESA) v německém Kolíně na Rýnem. Nyní pokračuje osmitýdenním výcvikem. Bojový pilot se v Bordeaux seznamuje se stavem beztíže, a to při parabolických letech ve speciálně upraveném letounu Airbus A310 společnosti Novespace.

Stav beztíže vzniká v letounu při střídání ostrého klesání a stoupání. Lze jej vytvořit na 22 sekund. Za jediný let jich Svoboda absolvuje třicet. Parabolický let, říká se mu i Zero G (nulová gravitace), si vyzkoušel před časem při letu se studenty v Praze. Jenže to byla ještě legrace.

Armádní pilot otevřeně přiznává, že ve stavu beztíže se nejprve dostaví „obrovská dětská radost“. Jenže pohybovat se v tomto stavu a plnit v něm úkoly, to už je složitější. Pokud se astronaut např. zapomene při práci s akuvrtačkou přidržet, nepovolí s ní šroub, ale sám začne kolem něj rotovat.

Instruktoři si Aleše chválí. Nemluví jen o jeho bystrosti a snadném zvládání úkolů. „Rád se směje a jeho humor je nakažlivý,“ prozradil Novinkám bývalý francouzský astronaut Jean-François Clervoy. Ten patří k legendám: má za sebou tři vesmírné mise, přičemž v roce 1999 zachránil svým bravurním manévrem na oběžné dráze Země porouchaný Hubbleův teleskop.

Šestašedesátiletý Clervoy s úsměvem říká, že nemá tetování ani piercing, ale má v sobě kus Měsíce. Drobný kamínek z něj má vpíchnutý pod kůží na pravém předloktí. Astronaut stál u zrodu parabolických letů a ani v nejmenším nepochybuje o tom, že Svoboda let zvládne.

Novespace vyškolila od roku 1986 již přes 50 astronautů z celého světa. Školením u ní ale druhá fáze výcviku pro Svobodu nekončí. Ještě jej čeká nácvik přežití v chladivých vodách Baltu u německého Rostocku, a to pro případ, že by při návratu na Zemi skončil přistávací modul v odlehlé části některého oceánu.

To vše je proloženo hodinami teorie, která zahrnuje výuku aerodynamiky, školení v raketových motorech i ve vedení vesmírných misí.

Na jaře 2026 čeká svobodu poslední tříměsíční fáze základního výcviku. Pak už bude jen čekat na to, kdy mu bude vybrána konkrétní vesmírná mise. Sedm měsíců před odletem začne intenzivní příprava.

Pokud poletí v březnu 2028, vyrazí do vesmíru přesně 50 let poté, co v něm byl první československý kosmonaut Vladimír Remek.