Článek
V roce 2022 byl vybrán z 22 000 uchazečů Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako kandidát na astronauta. Jeho let nebude jen jedním velkým vesmírným dobrodružstvím. Měl by se stát obrovským impulzem pro českou vědu a výzkum, pro průmysl a ekonomiku, měl by být inspirací pro studenty a příkladem toho, že hranice lze posouvat stále dál. A že i z Česka lze zamířit ke hvězdám.
Aleši, bylo již premiérem oficiálně oznámeno, že poletíte příští rok. Hovoří se o červenci 2027. Konečně je to téměř tady!
Ještě musí proběhnout formální procesy včetně posouzení mezinárodním panelem vedeným NASA (americký Národní úřad pro letectví a vesmír), který musí schválit celou posádku. (Rozhoduje komise nazvaná Multilaterální panel pro operace posádky (MCOP), což je pět partnerů Mezinárodní vesmírné stanice (ISS): NASA, ESA, Roskosmos, Japonská agentura pro průzkum vesmíru a Kanadská vesmírná agentura – pozn. red.)
Navíc posádka ještě není kompletní, takže čekáme i na to. Zatím bylo francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem oznámeno, že velitelem naší mise bude francouzský astronaut Thomas Pesquet. Posádka bude čtyřčlenná.
Jinak je naším dlouhodobým cílem misi uskutečnit v druhé polovině roku 2027, takže k tomu úspěšně směřujeme.
Poletíte na pozici pilota. Budete pilotovat raketu Falcon 9 s návratovým modulem Crew Dragon. Jak se na to coby armádní bojový pilot těšíte? A co vás všechno teď čeká?
Myslím, že role pilota je v posádce celkem zásadní, protože pilotů návratového modulu Crew Dragon je na světě asi dvě desítky, přičemž v Evropě jsou, myslím, jen dva.
Tato role, která je spojená s velkou odpovědností, vyžaduje také několik stovek hodin specializovaného výcviku. Jsem rád, že Česká republika má příležitost právě na této úrovni. Ukazuje to, že máme kvalitní výcvik a přípravu, že naši piloti, ale nejenom oni, ale i specialisté, profesionální vojáci a aktivní zálohy dokážou obstát i v nejnáročnějších misích.
Kdy začne ostrá fáze pilotního výcviku? Bude probíhat v USA?
Přesný harmonogram výcviku závisí na tom, kdy bude sestavena celá posádka. Výcvik podstupují všichni její členové – budeme čtyři – společně. Takže momentálně čekáme na doplnění dalších členů a na schválení mezinárodním panelem.
Když to převedu do hokeje, tak jsme na začátku třetí třetiny a vyhráváme o gól, ale ještě je potřeba to dotáhnout do konce.
Předpokládáme, že výcvik odstartujeme někdy na podzim. Obvykle trvá pět, šest měsíců, ale většinou to bývá roztažené až do desíti měsíců s tím, že ve výcviku jsou přestávky. Probíhat bude hlavně ve Spojených státech, to znamená především u společnosti SpaceX, což je výrobce a dodavatel nosné rakety Falcon 9 i návratového modulu Crew Dragon. Další výcvik nás pak čeká v NASA v Houstonu, kde probíhá výcvik na jednotlivé moduly, tedy části, které tvoří ISS.
Jaká byla cesta od snu letět do vesmíru až k okamžiku, kdy premiér skutečně oznamuje, že Česká republika vyšle svého zástupce – Aleše Svobodu?
Je to opravdu reálné, je to důležitý milník, ale dokud raketa úspěšně neodstartuje, mise není splněna. Myslím, že nás čeká ještě spousta práce. To hlavní teprve začne.
Stejné je to i pro 13 českých vědeckých projektů (Svoboda na nich bude pracovat ve specifických vesmírných podmínkách na ISS, aby pomohl české vědě a výzkumu – pozn. red.), které poletí se mnou. Za každým z nich je celý tým, který velmi tvrdě pracuje.
Všechny nás čeká několik měsíců poměrně intenzivní práce. Každý z projektů mi musí připravit tak, abych pak na ISS přesně věděl, jak postupovat. Musí klapnout všechno dohromady.
Nesmí se nic pokazit – ať už po zdravotní stránce, technické, nebo z hlediska financování a projektového řízení jednotlivých experimentů, stejně jako řízení celé mise.
Takže myslím, že když to převedu do hokeje, jsme na začátku třetí třetiny a vyhráváme o gól, ale ještě je potřeba to dotáhnout do konce.
Nakolik jsou vědecké projekty, které s vámi poletí, důležité?
Realizace domácích vědeckých projektů a technologických experimentů je hlavním motorem mé mise. Bez toho, aniž bychom měli našeho astronauta, by tyto projekty univerzit, výzkumných ústavů a soukromých firem z České republiky neměly šanci dostat se na oběžnou dráhu Země. Výzkum na ISS v unikátním prostředí mikrogravitace je přitom pro ně klíčový.
Projekty zahrnují testování nanorobotů nebo třeba využití mikroskopických řas. Jde o velmi pestrou škálu vědeckých témat. Je mezi nimi i projekt Masarykova onkologického ústavu CANCER, kdy je cílem detailně sledovat, jak extrémní podmínky vesmíru – zejména stres, mikrogravitace a kosmické záření – ovlivňují lidské tělo na buněčné i molekulární úrovni a jak působí na regulační dráhy, které v těle řídí opravu buněk.
Získané poznatky pak vědcům pomohou vyvinout nové metody neinvazivní diagnostiky, které umožní předpovědět riziko vzniku onkologických onemocnění ještě předtím, než se vůbec objeví první fyzické příznaky.
Potkáváte tisíce lidí. Určitě se měnil jejich pohled na celou kosmickou misi. Podpora je nyní masivní.
Mám štěstí, že se asi pohybuji v bublině. Osobně jsem nezaznamenal žádnou negativní reakci. V podstatě každý člověk, se kterým jsem se na akcích pro veřejnost potkal – a jsou to už opravdu desetitisíce lidí –, to vnímá pozitivně.