Článek
Brněnská univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
„V případě, že by Aleš Svoboda opravdu letěl na ISS, letěl by v našem tričku, neboť astronauti na ISS často míří s vlastním vědeckým programem. Poté, co se český bojový pilot Aleš Svoboda stal členem záložního týmu astronautů, oslovil české univerzity a hledal u nich projektovou podporu,“ řekla vedoucí výzkumné skupiny Integrativní fyziologie MUNI Julie Dobrovolná.
Chytré tričko s integrovanými senzory v reálném čase snímá fyziologické parametry a hodnotí tzv. stress entropic load, tedy nový termodynamický ukazatel stresové zátěže organismu.
Integrativní fyziologie, kterou se projekt zabývá, se zaměřuje na to, jak různé fyziologické systémy v těle pracují společně a jakým způsobem tato interakce ovlivňuje adaptaci na vnější podmínky.
Minimalizovat škodlivé vlivy extrémních podmínek
V prostředí vesmírných letů jsou astronauti vystaveni jedinečným situacím, např. nízké gravitaci, vysoké úrovni kosmického záření nebo sociální izolaci, což může mít zásadní vliv na fungování orgánů i jejich souhru.
Integrativní fyziologie se snaží pochopit tyto složité interakce a vytvořit strategie, které astronautům na krátkodobých i dlouhodobých vesmírných misích pomůžou minimalizovat škodlivé vlivy extrémních podmínek. Technologie má potenciál nalézt uplatnění nejen ve vesmíru, ale i v medicíně a v dalších oblastech. Kromě MUNI se do projektu zapojila Technická univerzita v Ostravě a vývojářské firmy EGMEDICAL a G.L. Electronic.
Projekt vznikl ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), pro kterou Masarykova univerzita inovativní monitorování stresu astronautů na krátkodobých misích připravuje.
„Vstup do oblasti kosmického výzkumu je mimořádnou příležitostí, kterou plně podporujeme a která otevírá nové perspektivy pro vědu, inovace a mezinárodní spolupráci,“ uvedl děkan Fakulty sportovních studií MUNI Jan Cacek.
Chytré tričko spolu s ostatními českými experimenty zašle ministerstvo dopravy Evropské kosmické agentuře, která pak do začátku léta uzavře kontrakty na jejich uskutečnění. Některé projekty by se na ISS měly dostat ještě před začátkem mise českého astronauta Aleše Svobody koncem roku 2027, další poletí přímo s ním.
