Článek
S blížícím se letním slunovratem, který nastane 21. června, se Slunce dostává v poledních hodinách velmi vysoko, více než 60 stupňů nad obzor. S tímto faktem souvisí i možnost zachytit tmavou siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS před naší mateřskou hvězdou.
Pozorování v sobotu 14. června nedaleko obce Hranice na Vysočině (u Chotěboře) probíhalo podle předpovědi, kterou umožnil web Transit-Finder. Ten dává informace o nejbližších přeletech nejen ISS, ale také čínské orbitální stanice Tchien-kung nebo Hubbleova vesmírného dalekohledu před Sluncem i Měsícem.
„Je třeba ale sledovat předpověď průběžně, neboť dráha ISS i dalších objektů se neustále koriguje a přelet tak může nastat po korekci dráhy i o několik kilometrů jinde, než bylo na stránce uvedeno o několik dní dříve,“ poznamenal Horálek.
„Předpověď udávala čas sobotního přeletu na zvoleném místě 12:42:42 SELČ a ISS v té době byla 467,9 km daleko od místa pozorování. Díky přízni počasí se celý úkaz podařilo zachytit velmi úspěšně, a to proti Slunci, na němž je v těchto měsících také mnoho slunečních skvrn kvůli jeho vzrůstající aktivitě,“ pokračoval.
Přelet tohoto orbitálního komplexu lze podle něj ve správný čas a na správném místě zachytit i na menší teleobjektivy přes bezpečný filtr.
Mezinárodní vesmírná stanice měří v největším rozměru 108 metrů a obíhá asi 400 kilometrů nad zemským povrchem.
„To znamená, že přelétá-li na zvoleném místě v nadhlavníku, leží právě asi 400 kilometrů nad našimi hlavami a v té době dosahuje velikosti něco přes 60 úhlových vteřin. Při takové úhlové velikosti lze už malými přístroji uvidět základní struktury, tedy solární panely a konstrukci z jednotlivých modulů,“ vysvětlil Horálek.

ISS před Sluncem 14. června z Hranic na Vysočině. Na Slunci je rovněž v těchto měsících také mnoho slunečních skvrn kvůli jeho vzrůstající aktivitě.
Aby ISS zůstala na své oběžné dráze a nespadla zpět do atmosféry, nebo naopak nepřešla na vyšší orbitu či dokonce neuletěla pryč do kosmického prostoru, musí se pohybovat dostatečnou rychlostí. Ve výšce cca 400 km nad Zemí je tato rychlost asi 7,66 km/s. Díky tomu oběhne Zemi zhruba jednou za 90 minut. Tato rychlost odpovídá oběžné rychlosti potřebné pro danou výšku, a je o něco nižší než tzv. první kosmická rychlost, která platí přímo u povrchu Země.
Zde právě nastává pro fotografy největší komplikace - zaznamenat stanici za rychlého letu totiž není snadné.
Nabízí se tato metoda: dostat se do předem vypočteného místa, ze kterého se pohybující silueta ISS nakrátko objeví před jasným slunečním diskem. „Pokud ale chceme kosmickou stanici vyfotografovat před Sluncem úhlově největší, musíme ji zaznamenávat v době maximální výšky Slunce i ISS nad obzorem a v té době je samozřejmě stanice úhlově nejrychlejší. Takový přelet před diskem naší mateřské hvězdy trvá méně než jednu sekundu,“ popsal odborník.
Podobné pozorování si každopádně může v následujících týdnech zkusit každý, kdo disponuje alespoň 400mm objektivem. „Při každém přímém pohledu do Slunce je nezbytné použít bezpečný filtr, jinak hrozí poškození zraku,“ zdůraznil Horálek.
Podrobnosti, jak je možné jev zachytit, uvádí podrobně na webových stránkách opavského fyzikálního ústavu.
Únik vzduchu v ruské části ISS
Co se týká aktuálního dění na Mezinárodní vesmírné stanici, podle zpráv z tohoto týdne začal z jejího ruského segmentu po nějaké době opět unikat vzduch. Zatím nejsou k dispozici podrobnosti, ale zřejmě se to stalo trochu jinde v ruském modulu Zvezda než v jeho přechodové části jako dříve (poprvé v roce 2019).
Z ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice ISS opět začal unikat vzduch. Tentokrát to však asi není z přechodové části, kde se únik poprvé objevil v září 2019. Situace je tak komplikovanější o nalezení nového místa úniku. Více informací bude k dispozici snad v pondělí. pic.twitter.com/4XvI6eFRdJ
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 14, 2025
Jak nicméně s odkazem na ruskou tiskovou agenturu Interfax napsala agentura Reuters, ruská vesmírná korporace Roskosmos v pátek oznámila, že únik na jejím segmentu ISS byl opraven. Sedm astronautů na palubě celého orbitálního komplexu je podle Roskosmosu v bezpečí.
Problémy s úniky vzduchu v ruském segmentu orbitální laboratoře byly podle serveru SpaceNews pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dalším důvodem, proč na neurčito odložil komerční misi firmy Axiom Space čtyřčlenné posádky na ISS. I internetový časopis Kosmonautix napsal, že „NASA a Axiom oznámily odklad startu se soukromými astronauty na neurčito poté, co byl na ISS detekován nový vývoj tlaku v části stanice, která se dlouhodobě potýká s úniky vzduchu“.
Nejprve byl ale start čtveřice soukromých astronautů odložen kvůli problému na Zemi, a to úniku kapalného kyslíku, který byl zjištěn při kontrole rakety Falcon 9 společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska.
Aktuálně se však objevily nové informace. „Komerční pilotovaná mise Axiom-4 začne nejdříve ve čtvrtek 19. května. Start nosné rakety Falcon 9 je naplánován na 10:46 SELČ a připojení kosmické lodi Crew Dragon k ISS o den později okolo 18:30 SELČ. Startovní okna jsou otevřena do 25. června,“ shrnul v neděli na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Komerční pilotovaná mise Axiom-4 začne nejdříve ve čtvrtek 19. května. Start nosné rakety Falcon 9 je naplánován na 10:46 SELČ a připojení kosmické lodi Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici ISS o den později okolo 18:30 SELČ. Startovní okna jsou otevřena do 25. června. pic.twitter.com/KXDBKqIg4U
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 15, 2025
Posádka mise Ax-4 má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral na Floridě, přičemž na ISS by měla strávit dva týdny.
Tvoří ji Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka amerického vesmírného úřadu NASA Peggy Whitsonová, velitelka mise.

Zleva Šubhánšu Šukla, Peggy Whitsonová, Slawosz Uznański-Wiśniewski a Tibor Kapu