Komunální volby 2026: Jak se volí, jak fungují křížky a rozdělují mandáty

V roce 2026 se komunální volby uskuteční v pátek 9. a v sobotu 10. října. Konají se jednou za čtyři roky, od tohoto roku nově vždy v prvním celém týdnu října.

Zastupitelé obcí rozhodují například o opravách ulic a chodníků, parkování, svozu odpadu, obecních bytech, školách, parcích a hřištích nebo o tom, kde se bude stavět. Schvalují také rozpočet obce a větší investice, jako může být nová škola, sportoviště, most nebo úprava náměstí.

Voliči přitom nevolí přímo starostu ani primátora. Ve volbách vybírají zastupitele a teprve nově zvolené zastupitelstvo na základě povolebních jednání následně zvolí starostu nebo primátora.

V Praze a některých dalších velkých městech se volí zastupitelstva na dvou úrovních. Obyvatel Prahy tak hlasuje jak pro Zastupitelstvo hlavního města Prahy, tak pro zastupitelstvo své městské části. Statutární města se mohou taktéž vnitřně členit na městské části nebo obvody. Ty, které tak učinily, pak také mají stejný způsob „dvojí volby“.

Zastupitelstvo celého města rozhoduje například o MHD, velkých dopravních stavbách, územním plánu nebo velkých městských investicích. Městská část se zabývá obvykle školami, parky a dětskými hřišti, obecními byty nebo úpravami veřejných prostranství. Přesné rozdělení pravomocí se v jednotlivých městech liší.

Hlasování v komunálních volbách funguje jinak než hlasování do Poslanecké sněmovny. Volič nemá pouze jeden hlas. Má tolik hlasů, kolik členů se volí do jeho zastupitelstva. Pokud se tedy v obci volí 21 zastupitelů, může volič rozdělit až 21 hlasů, nemusí ale vše dávat jedné straně.

Volič tak má nad urnou tři možnosti:

Zakřížkovat lze nejvýše tolik kandidátů, kolik se volí členů zastupitelstva. Pokud volič označí více jednotlivých kandidátů, než je počet volených zastupitelů, je jeho hlas neplatný. Pokud volič označí pouze jednotlivé kandidáty a jejich počet je nižší než počet volených zastupitelů, nevyužité hlasy propadají.

U komunálních voleb je zásadní pravidlo: hlas pro kandidáta je zároveň hlasem pro jeho stranu. Křížek u kandidáta tak pomáhá současně kandidátovi i jeho straně. Nejprve se jeho hlas započítá do výsledku celé kandidátky a pokud strana uspěje, může pomoci kandidátovi přeskočit ostatní.

V komunálních volbách se celkový výsledek každé kandidující strany vypočítává jako součet hlasů, které získali všichni její kandidáti.

Když tedy volič zakřížkuje konkrétního kandidáta strany A, hlas obdrží automaticky i celá strana A. Pokud volič zakřížkuje společně s kandidátem strany A i celou kandidátku strany B jako takovou, obdrží strana B o tento jeden hlas méně, protože volič využil jeden hlas u strany A pro konkrétního kandidáta.

Křížek i při těchto volbách může ovlivnit také to, který kandidát získaný mandát nakonec obsadí. Základním vodítkem zůstává pořadí kandidátů na listině, úspěšný kandidát z nižšího místa však může díky vysokému počtu hlasů přeskočit spolustraníky před sebou.

Chce-li tedy volič pomoci konkrétnímu kandidátovi přeskočit straníky nad ním, nemůže zároveň označit celou jeho stranu. Musí křížkovat jednotlivé kandidáty a ty, které zvýhodnit nechce, nechat bez křížku. Tím ale zároveň oslabuje celkový výsledek své strany, protože jí nedává všechny hlasy, které by získala při označení celé kandidátky.

Po sečtení hlasů se nejprve zjistí celkový výsledek jednotlivých stran. Hlasy strany tvoří součet hlasů, které získali všichni její kandidáti. Podle toho se určuje, kolik míst v zastupitelstvu jednotlivým stranám připadne.

Do rozdělování mandátů zpravidla postupují kandidátní listiny, které získají alespoň pět procent hlasů. Pokud má listina méně kandidátů, než kolik se volí zastupitelů, hranice se jí poměrně snižuje. Mandáty se mezi úspěšné strany rozdělují pomocí D'Hondtovy metody.

Podrobný postup, jak se v komunálních volbách přepočítávají hlasy na mandáty, najdete v samostatném článku zde:

Nejprve se rozhodne, kolik křesel dostane každá strana, a až potom, kteří konkrétní kandidáti na ně usednou.

Pokud strana získá například pět mandátů, v situaci bez křížkování ji obsadí kandidáti podle pořadí na její kandidátní listině. Prvních pět kandidátů tedy získá mandát, ostatní nikoli.

Voliči však mohou toto pořadí změnit. Kandidát, který dostane alespoň o deset procent více hlasů, než činí průměrný počet hlasů kandidátů jeho strany, se posune před kandidáty, kteří tuto hranici nepřekročili. Pokud takových kandidátů uspěje více, seřadí se podle počtu získaných hlasů.

Opět platí, že křížek u kandidáta pomáhá současně kandidátovi i jeho straně.

V komunálních volbách může volit občan České republiky, který nejpozději druhý den voleb dosáhne 18 let a má v dané obci trvalý pobyt. Volič tedy nehlasuje například tam, kde skutečně bydlí v pronájmu, pokud tam zároveň nemá hlášený trvalý pobyt.

Právo hlasovat mají také občané jiných členských států Evropské unie, kteří splňují věkovou podmínku a mají v obci registrovaný přechodný nebo trvalý pobyt.

Na rozdíl například od sněmovních nebo prezidentských voleb se pro komunální volby nevydává voličský průkaz, což vyplývá z lokálního charakteru voleb. Člověk nemůže odjet do jiného města a odvolit tam. Komunální volby jsou svázané právě s obcí, ve které má právo volit. Hlasovat pochopitelně nelze ani ze zahraničí.

Do zastupitelstva může kandidovat člověk, který má právo být v dané obci zvolen, včetně občanů jiných členských států EU s registrovaným pobytem v Česku.

Kandidátní listinu mohou podat politické strany a hnutí a jejich koalice, jednotlivý nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů a častá je společná kandidátka politické strany a nezávislých.

Nezávislí mají proti registrovaným politickým stranám jednu podmínku navíc: musí svou kandidaturu doložit podpisy voličů z dané obce. Potřebný počet závisí na počtu voličů.