Článek
Po měsíčním přeletu přišlo v neděli na řadu Slunce. Po zjištění přesného času průletu, který nastal v 17:53:04 SELČ, bylo nutné vše dopředu pečlivě naplánovat.
Menší automaticky řízený teleskop je „jednodušší“ záležitost, takže stačilo jen připevnit menší sluneční filtr a zamířit na Slunce. Jeho mnohem větší „bratr“ se už musel připravit lépe, protože zabírá při svém maximálním přiblížení jen část slunečního kotouče. Naštěstí se na Slunci zrovna nacházejí skvrny, podle kterých šlo snáze zaměřit správnou oblast.
S velkou nervozitou jsme sledovali přecházející oblačnost, která začínala být s postupujícím dnem stále výraznější. Kolem 16. hodiny se dokonce prakticky zcela zatáhlo. Byl to souboj s časem.
Slunce začínalo vycházet po 17. hodině, ale obloha nebyla ideální, protože ji stále zahalovaly vláskovité oblaky typu cirrus. Po krátkém váhání jsme se rozhodli, že to i tak musíme alespoň zkusit.
Takto se prohnala Mezinárodní vesmírná stanice před SluncemVideo: Miloslav Roháček, Novinky
Pro trochu pohodlí jsme na místo donesli i židle, vše se nachystalo, zamířili jsme a čekali. Je 17:50, spouští se přesný odpočet a s netrpělivostí hledíme na displej mobilního telefonu, který je propojený s jedním z teleskopů. Čas ukazuje 17:52 a už zbývají jen sekundy do přeletu. Kontrolujeme zaostření, ale lepší už to nebude, protože s tenoučkou vrstvou oblačnosti nešlo nic dělat.
A pak se to objevilo – na ani ne sekundu přes sluneční kotouč přeletěla malá tečka s dvěma výstupky po stranách. Svým tvarem stanice připomínala slavnou stíhačku TIE fighter ze Star Wars.
Materiály z obou teleskopů jsme odnesli domů a začalo zpracování. V plánu bylo promítnout celý přechod v podobě poskládané sekvence snímků z obou teleskopů. Díky tomu vynikla trajektorie pohybu stanice.
Na druhém teleskopu vynikl přelet spolu s celým Sluncem. Stanice se ale jevila menšíVideo: Miloslav Roháček, Novinky
Nejde zdaleka o poslední podobnou příležitost. Těm, kteří chtějí zkusit štěstí, doporučujeme podívat se na webové stránky, kde se dá snadno zjistit podle lokality, kdy dojde k přeletu viditelnému z daného místa. Pro úspěšné pozorování jsou vhodná ohniska alespoň 400 mm nebo větší. V případě pozorování přeletu před Sluncem nezapomínejme na správný sluneční filtr, jinak může dojít k nevratnému poškození fotografického aparátu.
O Mezinárodní vesmírné stanici
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je největší trvale osídlená stanice ve vesmíru. Vznikla 20. listopadu 1998 vysláním ruského modulu Zarja, který se o 16 dní později spojil s americkým modulem Unity.
ISS je umístěna na nízké oběžné dráze ve výšce zhruba 400 km nad zemským povrchem a naši planetu stálou rychlostí asi 27 700 km/h obletí jednou za cca 92 minut.
Obvykle posádku tvoří sedm členů různých světových národností, kteří se za běžných okolností každých šest měsíců obměňují.
ISS slouží k vědeckým účelům, které zahrnují širokou škálu výzkumů od vlivu mikrogravitace na lidský organismus, experimenty z oblasti biologie a fyziky i vývoj nových materiálů a technologií.
