Článek
Loňskou první etapu přípravy, kterou zajišťuje Evropská kosmická agentura (ESA), zvládl Svoboda bez potíží. Druhá bude o něco těžší. Nezahrnuje jen drsné testy, při nichž si bojový pilot sáhne na dno svých fyzických a psychických sil. Neméně obtížná je i teoretická část.
Příprava není jen o akci, ale i o šprtání
Stejně jako se školáci v září vrátili do lavic, po roce se do kosmické učebny vrátil i Svoboda. V nadcházejících osmi týdnech se musí mimo jiné naučit, jak má navrhnout, tedy zorganizovat kosmickou misi a jak ji následně řídit. Čeká jej i šprtání, například prohlubování znalostí v aerodynamice, orbitální mechanice a celkové detailní seznámení se všemi systémy na ISS.
Budoucí český astronaut Aleš Svoboda při práci v laboratoři
„První (loňská) část výcviku byla více obecná, teď se ale dostáváme k věcem, které přímo souvisí s kosmickým letem. Od orbitální mechaniky a manévrování na oběžné dráze až po fungování jednotlivých systémů ISS. Každým dnem jsme tak blíže tomu, co astronauta skutečně čeká na oběžné dráze,“ sdělil Novinkám Svoboda.
Další kolo výuky jej čeká na jaře 2026.
Výměna generací: vlevo první československý kosmonaut Vladimír Remek, vpravo budoucí astronaut ČR Aleš Svoboda
Výcvik budoucího astronauta, který by měl za Česko odletět do vesmíru zhruba 50 let po prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi (let se konal v březnu 1978), je tedy kombinací teorie i praxe.
Raketové motory, anatomie člověka i přistání do oceánu
Výcvik se bude konat ve francouzském Bordeaux, v německém Kolíně nad Rýnem a poté v moři v Rostocku na severu Německa. V teoretické části je cílem připravit pilota na pobyt na ISS, prohloubit jeho technické znalosti a letecké dovednosti.
Kromě výuky o raketových motorech má i lekce anatomie a fyziologie člověka s důrazem na reakci těla na pobyt ve vesmíru. Drsnější výcvik na Baltu jej má připravit na situaci, kdy přistávací modul dosedne při návratu z vesmírné mise do oceánu a bude s kolegy odkázán sám na sebe.
Záložní astronaut ESA Aleš Svoboda létá coby český bojový pilot na těchto strojích.
„Přibližujeme se okamžiku, kdy ve vesmíru znovu zazní české jméno. Je to silný symbol toho, že i menší země dokáže hrát důležitou roli v těch nejambicióznějších projektech lidstva a stát se součástí klubu, kde se rozhoduje o budoucnosti vědy, technologií i mezinárodní spolupráce,“ uvedl ke Svobodově letu ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jehož resort let organizuje.
Projekt letu Aleše Svobody do kosmu se jmenuje Česká cesta do vesmíru.
Ani po úspěšném zvládnutí současné druhé a na jaře 2026 třetí fáze výcviku pro Svobodu učení neskončí. Na ISS bude plnit vědecké úkoly ESA, na které se musí připravit, a navíc si Svoboda poveze do vesmíru i vědecké projekty z ČR.
Běžně si kosmonauti vyberou pět až šest národních projektů, aby pomohli vědcům ve výzkumu, Svoboda jich chce sedm až osm. Každý z nich je naprosto unikátní a pilot se s nimi musí detailně seznámit. Jeden se například týká výzkumu rakoviny, další studia embryonálního vývoje nebo testování buněk či měření stresu.
