Článek
Česká republika má ambici uskutečnit dvoutýdenní misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), a to ideálně v druhé polovině roku 2027. „V současné době finišují jednání s mezinárodními partnery. Finální potvrzení posádky je pak věcí mnohonárodního panelu vedeného NASA,“ uvedl Svoboda.
Pokud vše půjde podle plánu, měl by být jedním ze čtyřčlenné posádky. Tu by na ISS měl pravděpodobně vynést návratový modul Crew Dragon na nosné raketě Falcon 9, což je v současnosti jediný západní prostředek určený pro lety s lidskou posádkou na ISS.
Na český výzkum by mohl mít na oběžné dráze 80 hodin
Součástí plánované mise má být hned 13 vědeckých a technologických projektů z ČR, na kterých by měl Svoboda na oběžné dráze Země pracovat. Pomůže tím vědcům s výzkumem v podmínkách kosmu, které jsou pro ně unikátní. Jde o projekty s velkým oborovým rozptylem, tedy od diagnostiky rakoviny dříve, než se projeví (projekt CANCER), přes vývoj nanobotů (experiment CONREX), výzkum plodnosti až po testování speciálního trička z brněnské Masarykovy univerzity pro sledování stresu.
„Tyto projekty běží souběžně s mým výcvikem. Vše je rozplánováno tak, aby se to sladilo s odletem,“ řekl Novinkám Svoboda. Na výzkum z Česka by měl mít na ISS zhruba 80 hodin.
Výzkum by se měl odehrávat v modulu Columbus, který je součástí ISS. Jeho přesnou kopii pro nácvik práce v něm mají i vědci v nizozemském centru ESTEC v Noordwijku.
Jde o největší zařízení Evropské kosmické agentury (ESA). Zaměstnává 3500 lidí, především vědců, provozuje 35 laboratoří a pracuje na zhruba stovce vesmírných projektů. V podstatě každý významnější kosmický projekt ze zemí Evropské unie prochází právě přes ESTEC.
Svobodův výcvik u ESA byl rozčleněn do tří dvouměsíčních bloků. Je to směsice nejrůznějších školení, tréninků a praktických testů od přežití v horách, od letů ve speciálním letounu Zero G, v němž se simuluje stav beztíže, až po potápění, tedy nácvik přistání modulu do oceánu. K tomu je nutné přidat hory teorie od astronomie a meteorologie až po geologii nebo lékařství.
„Psychický stres není problém. Mám tu výhodu, že působím dvacet let v české armádě, takže v podobném režimu pracujeme v podstatě pořád. Řekl bych, že armáda a speciálně vzdušné síly je ta nejlepší psychická příprava na vesmírnou misi,“ doplnil Svoboda s úsměvem.
Ukončení základního výcviku u ESA je po technické stránce sice důležitým, ale jen prvním krokem k cestě Svobody a pomyslně i České republiky do vesmíru. Pokud bude Svoboda schválen jako člen posádky, následovat by měla příprava přímo na let u společnosti SpaceX a dále pak u amerického úřadu pro vesmír NASA v Houstonu. Zhruba týden výcviku by se měl uskutečnit také u odborníků v Japonsku.
Svoboda byl vybrán ESA do rezervního týmu astronautů z tisíců uchazečů v listopadu 2022. „Samozřejmě, že od té doby jej i s týmem příznivců brněnské hvězdárny podporujeme. Je úžasné, jak se krok za krokem spolu s ním blížíme k vysněnému letu. Bude velkým impulzem pro náš výzkum, průmysl a také inspirací pro všechny studenty,“ uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek. Svoboda je Brňan a na zmíněnou hvězdárnu chodil již jako kluk.
Svoboda by měl letět do vesmíru zhruba půl století po svém předchůdci Vladimíru Remkovi, který patří k jeho velkým podporovatelům. Jak ve svých 77 letech opakovaně prohlásil, jeho velkým snem je dožít se letu svého nástupce do kosmu.
