Článek
Mezivládní dohoda o vybudování a provozování ISS byla podepsána 29. ledna 1998 ve Washingtonu zástupci 15 zemí a agentur pro kosmické lety. Vlastní stavba začala koncem roku 1998, když raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul: ruskou Zarju. Jako druhý se pomocí raketoplánu Endeavour do kosmu dostal americký modul Unity.
Do projektu ISS jsou zapojeny vesmírné úřady USA (NASA) a Ruska (Roskosmos), dále Evropská kosmická agentura (ESA), japonská agentura JAXA a Kanadská kosmická agentura (CSA).
Jak ve vlákně na síti X zevrubně popisuje začátky trvalé obyvatelnosti ISS specialista na kosmonautiku z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT Michal Václavík, tak 30. října 2000 v 8:52 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U. Po osmi minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31.
Na její palubě byla mezinárodní tříčlenná posádka: ruští kosmonauti Jurij Pavlovič Gidzenko a Sergej Konstantinovič Krikaljov a americký astronaut William McMichael Shepherd.
Zamířili k zárodku orbitálního komplexu, který tvořily dva ruské moduly Zarja a Zvezda a americký modul Unity se dvěma přechodovými tunely. Po devíti korekčních manévrech se kosmická loď Sojuz TM-31 přiblížila 2. listopadu 2000 v 10:06 SEČ na vzdálenost 170 metrů od stanice ISS a zahájila let ve formaci.
„Po pár minutách začalo konečné přiblížení ke stanici. V 10:21:03 SEČ došlo ke spojení se zadním stykovacím uzlem modulu Zvezda a po přitažení přírub a uzamknutí zámků bylo pevné spojení dokončeno v 10:29 SEČ. O necelou hodinu později v 11:23 SEČ byly otevřeny průlezy mezi kosmickou lodí Sojuz TM-31 a modulem Zvezda. A o 20 minut později vstoupila trojice na palubu ISS,“ popsal Václavík.
Začala tím první dlouhodobá Expedice pod vedením Williama Shepherda. Od tohoto historického okamžiku je stanice ISS trvale osídlena až do dnešních dní, kdy na její palubě pobývá posádka již 73. dlouhodobé Expedice.
Gidzenko, Krikaljov a Shepherd opustili stanici po 136 dnech, 17 hodinách a devíti minutách. Zpět na Zemi se nevraceli na palubě lodi Sojuz TM-31. O odvoz se postaral americký raketoplán Discovery (STS-102), který na ISS dopravil víceúčelový logistický modul MPLM Leonardo a zejména posádku Expedice 2.