Článek
Známý český astronom, astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek působící na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě zaznamenal v pondělí 8. června v 10:46 SELČ mimořádně vzácný okamžik. Při pokusu zachytit přelet Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před Sluncem zažil autor jednu z nejvzácnějších fotografických situací své kariéry.
Po napínavém přesunu na pozorovací místo severně od obce Prasek v Královéhradeckém kraji zbývalo na přípravu techniky jen několik málo minut.
Přelet ISS měl v dané lokalitě trvat pouze 0,66 sekundy. Krátce před zahájením snímání si Horálek všiml akrobatického letadla, které provádělo manévry vysoko na obloze. Pravděpodobnost, že by se právě v okamžiku přeletu ISS dostalo do zorného pole před Sluncem, se zdála prakticky nulová.
Zázrak se stal a absolutně nepravděpodobná kombinace dala vzniknout jedinečnému snímku. V přesném okamžiku přeletu ISS se do záběru dostalo také letadlo, takže výsledná fotografie zachytila současně siluetu Slunce, vesmírné stanice i části letadla.
Detail unikátního snímku se siluetou letadla a ISS před Sluncem
A co to vlastně bylo za letadlo? Jak na svém Facebooku informovalo Centrum leteckého výcviku Pardubice, jednalo se o letoun L-39NG 0477 pilotovaný pilotem-žákem Vzdušných sil Armády ČR.
Vzácnější než výhra v loterii?
Autor fotografie se následně pokusil odhadnout pravděpodobnost takové události. Na základě časových a prostorových výpočtů dospěl k pravděpodobnosti 1 ku 28,8 milionu. V případě, kdy se do výpočtu započítá i faktor počasí, příjezd na místo či technika bez závad, pak se pravděpodobnost může vyšplhat až na 1 ku 30 milionům.
Výsledný snímek označuje Petr Horálek za jednu z největších fotografických tref svého života.
Mozaika snímků
O Mezinárodní vesmírné stanici
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je největší trvale osídlená stanice ve vesmíru. Vznikla 20. listopadu 1998 vysláním ruského modulu Zarja, který se o 16 dní později spojil s americkým modulem Unity.
ISS je umístěna na nízké oběžné dráze ve výšce zhruba 400 km nad zemským povrchem a naši planetu stálou rychlostí asi 27 700 km/h obletí jednou za cca 92 minut.
Obvykle posádku tvoří sedm členů různých světových národností, kteří se za běžných okolností každých šest měsíců obměňují.
ISS slouží k vědeckým účelům, které zahrnují širokou škálu výzkumů – od vlivu mikrogravitace na lidský organismus přes experimenty z oblasti biologie a fyziky až po vývoj nových materiálů a technologií.
