Článek
Cílem nynější mise je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo nepodniklo od mise Apollo 17 v roce 1972. Přistání na lunárním povrchu se nyní předpokládá v roce 2027.
Generální předstartovní test zahrnuje simulovaný odpočet startu, naplnění nosné rakety palivem a zkoušku připravenosti k letu. V neděli NASA informovala o tom, že technici spustili hlavní stupeň, do kterého chtějí během pondělí začít tankovat přes 2,6 milionu litrů kapalného kyslíku a kapalného vodíku.
Během testu, který potrvá do úterý, letová kontrola vyzkouší i pozastavení a opětovné spuštění odpočtu a opětovné odčerpání paliva jako nácvik zrušeného startu.
Cílem testu, který NASA označuje jako WDR, je ověřit, že týmy, raketa i podpůrná technika jsou plně připraveny ke skutečnému startu.
Možnosti pro start a cesta na ISS
Fanoušci vesmírných letů mohou raketu SLS, která je již připravena na startovací rampě na floridském Mysu Canaveral, sledovat 24 hodin denně díky internetovému přenosu (video níže). NASA rovněž slibuje zveřejňovat během plnění paliva okamžité příspěvky na svém blogu.
Odklad startu, který je nyní plánován nejdříve na 8. února místního času (ráno 9. února SEČ), znamená i výrazné zkrácení únorového letového okna, které je omezeno do 11. února. Další vhodná okna pro možný start pak budou v březnu a v dubnu.
Situaci navíc komplikuje i to, že NASA chce co nejdříve vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) novou posádku, protože v polovině ledna se na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů předčasně vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Podle NASA má ale start k Měsíci prioritu, pokud bude reálné ho uskutečnit do zmíněného 11. února, kdy se letové okno uzavře.
Připravovaný let Artemis II, jehož posádku budou tvořit Američané Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen, potrvá deset dní. Cílem je vyzkoušet systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucí mise Artemis III.
Loď Orion nyní během mise proletí za odvrácenou stranou Měsíce. Na palubě Orionu je součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.
Česká technologie
Kosmickou radiaci bude na palubě lodi Orion monitorovat také česká technologie. Součástí systému HERA je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam. Tuzemské čipy založené na technologii Timepix tvoří jádro dvou senzorových jednotek Hera Sensor Unit (HSU) systému HERA, v nichž jsou umístěny tři moduly v každé jednotce.
Přístroj má monitorovat složení kosmického záření, které může ovlivňovat zdraví astronautů i funkčnost palubní elektroniky, a ověřovat účinnost radiačního stínění lodi Orion. Systém data autonomně zpracovává a posádce poskytuje dozimetrické informace včetně varování při významných radiačních událostech.
Nedílnou součástí Orionu je Evropský servisní modul (ESM) vyrobený v Brémách. Pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) dodávky ESM znamenají výrazné zapojení do programu návratu lidí na Měsíc, neboť NASA poprvé přenechala zajištění takto zásadní části plavidla na evropských partnerech.
Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracují s NASA nejen Evropané, ale také Kanaďané, Izraelci či Japonci.
