Článek
Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých (hemoragických) horeček podobně jako marburgská horečka. Smrtnost (letalita) je v závislosti na kmeni viru. V neléčených případech může dosáhnout až 90 procent, jinak se pohybuje mezi 40 a 70 procenty. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire.
Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zaire). Podobně jako další filoviry má vláknitý charakter a patří mezi ssRNA viry.
Podezření na ebolu v Česku
V květnu 2026 Česká republika přijala pacienta s podezřením na nákazu ebolou. Jedná se o amerického lékaře, který působil v Ugandě a byl v kontaktu s nakaženým. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nejsou u daného muže patrné příznaky choroby. Muž bude převezen do Fakultní nemocnice Bulovka.
Ebola vyvolala obavy v České republice již v roce 2025. Američan s podezřením na ebolu přicestoval do ČR z Afriky, kde navštívil Demokratickou republiku Kongo a Rwandu. V Česku přišel do kontaktu s 26 lidmi a z bezpečnostních důvodů byl převezen z Tábora do pražské Bulovky, která se specializuje na nebezpečné infekční choroby. Ebola se u pacienta nakonec nepotvrdila.
Příznaky nemoci
Nemoc má inkubační dobu od dvou do 21 dnů. Projevuje se vysokými horečkami, únavou, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a bolestmi břicha. Následuje zvracení a prudké průjmy, vyrážka a příznaky poruchy funkce ledvin a jater, krvácení do trávicího traktu či ze všech tělesných otvorů. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přestože krvácení je považováno za běžný příznak, je méně časté a může se objevit později v průběhu onemocnění. Těžce poškozuje vnitřní orgány, zejména játra.
Lékaři ošetřují Konžana nakaženého ebolou
Přenos a léčba
Virus se může dostat do lidské populace, když lidé přicházejí do úzkého kontaktu s krví, sekrety, orgány nebo jinými tělními tekutinami nakažených zvířat, jako jsou netopýři, šimpanzi a další. Lidé nemohou nemoc přenášet dříve, než se objeví příznaky, a zůstávají infekční, dokud jejich krev obsahuje virus. Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví.
Proti ebole existují v současnosti dvě hlavní očkovací látky, které jsou schválené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a chrání před kmenem Zair. Je to jednodávková vakcína Ervebo od firmy Merck a dvoudávková vakcína Zabdeno/Mvabea od firmy Johnson & Johnson. Další vakcíny jsou ve stadiu testování. Při onemocnění ebolou se důrazně doporučuje léčba symptomů, tedy například resuscitace, rehydratace a transfuze.
