Článek
Z východokonžské provincie Ituri bylo oznámeno 80 mrtvých a u 246 lidí je podezření na nákazu virem eboly bundibugyo. Laboratorně tam bylo 16. května potvrzených osm případů. V provincii Ituri se ohniska nemoci objevila na třech místech – v provinčním hlavním městě Bunia a ve městech Mongwalu a Rwampara, kde se těží zlato, uvedla WHO. V nich je běžný velký pohyb obyvatel.
Podezření na nákazu a náhlá úmrtí jsou však hlášena i z jiných měst v Ituri. Dva případy nákazy byly potvrzeny v sousední Ugandě v hlavním městě Kampala u dvou lidí, kteří tam přicestovali z Konga. Jeden z nich zemřel.
Panuje už podezření na rozšíření nemoci do konžského hlavního města Kinshasy. Test na virus Bundibugyo u člověka, který se tam vrátil z Ituri, vyšel negativní. WHO však současně píše i o potvrzeném případu z Kinshasy. Podezření na nákazu jsou i u několika lidí z konžské provincie Severní Kivu. V provinčním hlavním městě Goma, které kontrolují vzbouřenci z Rwandou podporované skupiny M23, byl už jeden případ nákazy potvrzen, uvedla stanice BBC.
Epidemii vyvolal jiný kmen eboly než tu předchozí
Vzhledem k tomu, že v oblasti je velký pohyb lidí, panují obavy, že nakažených je mnohem více a nákaza se dál šíří po celém regionu a nejen v Demokratické republice Kongo.
Situaci komplikuje to, že jde o jiný kmen eboly než ebola-zaire. U kmene bundibugyo není schválena žádná vakcína. U kmenů ebola-zaire a ebola-sudan existují účinné vakcíny Ervebo (rVXV-ZEBOV) a také Zabdeno nebo Mvabea.
Ebola byla poprvé objevena v roce 1976 v Zairu, v dnešní Demokratické republice Kongo. Za padesát let viru podlehlo na 15 000 lidí. Nejhorší epidemie v Kongu byly v letech 2018 a 2020, které si vyžádaly 2 300 lidských životů. Loni v odlehlé oblasti Konga zemřelo na ebolu 45 osob. Proti nemoci, kterou šíří netopýři, není žádný lék a smrtnost je 50 procent.
Ebola se přenáší kontaktem s nakaženým nebo tělními tekutinami. K opakovaným epidemiím přispívá konzumace masa netopýrů.