Článek
Modelová situace simulovala případ čtyř pacientů, kteří se vrátili z Rwandy a začali vykazovat příznaky, jako jsou horečka, bolesti hlavy a krku, nevolnost a krvavé průjmy. Operační středisko ihned aktivovalo biohazard týmy a pacienti byli odborně zajištěni.
„Scénář vycházel z podezření na vysoce nakažlivé onemocnění. Oslovili jsme sousední kraje, protože počet pacientů přesahoval naše kapacity. Společně jsme je zabezpečili a převezli na specializované pracoviště na Bulovce,“ uvedl krizový manažer Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Zlínského kraje Vladimír Husárek.
Pacienti byli uloženi do speciálních transportních vaků, tzv. biovaků, které zabraňují úniku infekce. Na místě zasahovali i hasiči, kteří zajišťovali dekontaminaci, a policie, jež poskytla doprovod během transportu.

Příprava pacienta s příznaky vysoce nakažlivé nemoci na převoz do pražské nemocnice Bulovka.
„Takto rozsáhlé cvičení jsme dosud neprováděli. Standardně se cvičí s jedním nebo dvěma pacienty. Při větším počtu je nutná součinnost více krajů. Ověřili jsme si schopnost koordinace a reakci celého systému,“ doplnil Husárek.
Bulovka jako hlavní pracoviště
Všichni pacienti byli převezeni na Kliniku infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka, která je v České republice jediným pracovištěm určeným pro tyto případy.
„Pacienti s podezřením na vysoce infekční onemocnění musí být od začátku striktně izolováni. Přijíždějí v biovaku, poté jsou přemístěni do bioboxů, kde poskytujeme potřebnou péči včetně infuzí a kyslíku. Boxy jsou hermeticky odděleny od ostatních prostor a vybaveny pro péči i o pacienty v těžkém stavu,“ popsala primářka kliniky Hana Roháčová.
Zdravotnický personál u nás s těmito pacienty pracuje v ochranných oblecích s filtry a po každém zákroku prochází dekontaminací v oplachové komoře. Podle Roháčové je klinika připravena na různá onemocnění, jako jsou krvácivé horečky, plicní mor nebo další infekce, které se mohou kdykoliv objevit.

Pacienti jsou uloženi ve speciálních boxech po celou dobu cesty.
Cvičení považuje vedení kliniky i záchranářů za velmi důležité. „Podobné situace jsou náročné z hlediska organizace i bezpečnosti. Proto pravidelně nacvičujeme, a to nejen kvůli připravenosti na reálný zásah, ale také kvůli souhře mezi složkami. Ta je klíčová pro úspěšné zvládnutí podobných událostí,“ uvedla vedoucí krizové připravenosti ZZS Zlínského kraje Barbora Truksová Zuchová.
Biohazard tým ZZS Zlínského kraje tvoří deset vyškolených lékařů, záchranářů a řidičů. Jsou vybaveni ochrannými prostředky nejvyšší úrovně a využívají speciální sanitku s odděleným prostorem pro pacienta a autonomní filtrací.
„S průběhem akce jsme spokojeni. Ukázalo se, že systém funguje, a i když se objevily drobnosti ke zlepšení, celkově jsme byli velmi blízko realitě,“ uzavřel Husárek.