Článek
Američan, u kterého měli lékaři podezření na smrtelnou africkou horečku ebola, dorazil do Česka minulou středu. Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu sice armádní zařízení v Těchoníně kontaktovalo, od převozu tam však nakonec ustoupilo.
„Konstatovali jsme, že to není potřeba, a spolehneme se na služby Bulovky,“ řekl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Matyáš Fošum.
Krizová pravidla stanovují, že v případě ohrožení závažnou infekční nemocí je v Česku jako první připravena právě Bulovka, kde sídlí Národní centrum pro vysoce nebezpečné nákazy. Těchonín slouží jako rezerva pro případ šíření nemoci. Jeho zabezpečení a možnosti přísné izolace pacientů jsou výrazně vyšší než u pražské nemocnice. První pacienty může přijmout už 12 hodin poté, co o to požádá hlavní hygienička.
Do roku 2022 stál Těchonín zmíněné čtyři miliardy korun. Od té doby se tam podle resortu obrany investovalo dalších zhruba 500 milionů. I když je ale Těchonín moderní centrum, klíčová laboratoř, kde by bylo možné pracovat přímo s patogeny typu ebola, dosud nestojí.
„Dokončuje se. Se spuštěním se počítá v květnu 2027. Do té doby se vzorky posílají do Německa,“ uvedl mluvčí resortu obrany David Šíma.
Neléčila ani za covidu, kdy nemocnice praskaly ve švech
Podle bezpečnostního experta z Masarykovy univerzity v Brně Miroslava Mareše se zařízení podobná tomu v Těchoníně budují pro případné využití v krizových situacích, jakou by byla například bakteriologická válka.
„Jsou často utajovaná a disponují jimi spíš větší armády. Avšak tím, že je Česko v rámci NATO zaměřeno na chemické, biologické, radiologické a nukleární zbraně, tak to, že je i v Česku, má svou logiku,“ vysvětlil.
Důležitost areálu, který funguje zcela nezávisle na obci, pro českou armádu a pro její mezinárodní závazky potvrdil Novinkám i náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Vytváří kapacitu pro izolování a léčení lidí s vysoce nakažlivými chorobami nebo zasaženými biologickými látkami. Zároveň tam dostavujeme objekt pro vědu a výzkum,“ popsal.
„S biologickými zbraněmi bohužel musíme počítat i v budoucnu, a proto potřebujeme v oblasti vědy a výzkumu získávat poznatky,“ zdůraznil Řehka.
Veřejná debata se o zařízení v Těchoníně vedla hlavně za pandemie covidu, kdy lidé měli pocit, že má stát speciální nemocnici, která zůstává prázdná, i když jsou ty běžné přetížené. Armáda tehdy argumentovala mimo jiné malou kapacitou, nedostatkem personálu a také tím, že kdyby se Těchonín zaplnil covidovými pacienty, stát by ztratil rezervu pro extrémní biologickou hrozbu.
Místo jen pro pár pacientů. Pochybnosti má i NKÚ
Nemocnice je jedním ze středisek Vojenského zdravotního ústavu, je součástí integrovaného záchranného systému a je zapojená do spojeneckého systému biologické ochrany v rámci NATO. Využívají ji hlavně vojáci při návratu ze zahraničních misí, aby tu trávili karanténní dobu. To je týden až čtrnáct dní.
Skutečný počet zdravotníků, kteří v Těchoníně pracují, se odvíjí podle aktuální potřeby. „Třicet zdravotníků stálého stavu kromě svých povinností v Těchoníně také trvale vykonává odborné stáže v jiných nemocnicích. Při případné aktivaci bychom personál doplnili ze zdravotníků polních nemocnic nebo aktivní zálohy,“ řekla Novinkám majorka Lada Ferkálová z Agentury vojenského zdravotnictví.
Zařízení disponuje dvěma lůžky intenzivní péče, šesti standardními a třiceti karanténními. Podle odborníka na chemické inženýrství Otakara Míky se v Těchoníně dá léčit jen asi deset osob. „Pokud by došlo k bioterorismu, tak by počet obětí byl spíš ve stovkách či tisících,“ upozornil.