Článek
Premiér Boris Johnson je původní profesí publicista. Býval starostou Londýna, zastával post ministra zahraničí a dotáhl to až na premiéra. Je ostrým kritikem Evropské unie a stál v čele boje za vystoupení Velké Británie z evropské osmadvacítky. Je znám svými skandálními výroky, aférami a nestandardními politickými postupy. Dělá si rád legraci snad ze všeho, včetně sebe.
Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku do bohaté a vážené rodiny. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Johnson vystudoval prestižní soukromou školu v Etonu a univerzitu v Oxfordu.
Pracoval v listech The Times Express & Star či The Daily Telegraph, v letech 1999 až 2005 byl šéfredaktorem časopisu The Spectator. Jako novinář si vysloužil několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji i podporou války v Iráku.
Boris Johnson vzdal hold královně neobvykle dlouhým a emotivním textem
V roce 2001 byl zvolen do parlamentu a o tři roky později se stal poprvé členem stínového kabinetu. O místo ale ženatý otec čtyř dětí přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.
Johnson je ženatý, jeho třetí manželkou se v roce 2021 stala o 24 let mladší Carrie Symondsová. Tím se stal prvním premiérem po téměř 200 letech, který se oženil během svého působení ve funkci. Se ženou Carrie má dvě děti, celkem je otcem sedmi. Dlouhodobě se však objevují spekulace o dalších možných potomcích.
Politická kariéra
V letech 2003 až 2004 byl místopředsedou konzervativců. Do stínového kabinetu se Johnson vrátil jako ministr pro vysoké školy v prosinci 2005. Byl jím do až do května 2008, kdy byl za Konzervativní a unionistickou stranu zvolen starostou Londýna. V roce 2012 pak post obhájil. V květnu 2016 ho na této pozici vystřídal labourista Sadiq Khan, první muslimský starosta v historii britské metropole.
Johnson je silným kritikem Evropské unie. Možné přijetí společné měny označil za „katastrofu” a dožadoval se omezení britských vztahů s EU. V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela tábora obhajujícího brexit, tedy vystoupení Velké Británie z EU.
Londýnský starosta Boris Johnson v kabině nákladního automobilu s hesly podporujícími odchod Británie z Unie
Británie v referendu na konci června 2016 opravdu rozhodla, že EU opustí, ale Johnson následně překvapivě oznámil, že se nebude ucházet o post premiéra a lídra strany po rezignaci Davida Camerona.
Po nástupu Theresy Mayové do premiérského křesla v červenci 2016 získal Johnson v jejím kabinetu místo ministra zahraničí. O dva roky později na tuto funkci rezignoval. Nesouhlasil s novými návrhy vlády Mayové ohledně podmínek odchodu země z Evropské unie. Na jeho místo nastoupil Jeremy Hunt.
Mayové se ale opakovaně nepodařilo prosadit v britském parlamentu dohodu s EU o odchodu Británie a z čela vlády i konzervativní strany odešla. V čele konzervativců ji po stranické volbě nahradil právě Johnson, stal se tak i britským premiérem. Královna Alžběta II. ho jmenovala 24. července 2019.
Boris Johnson na své první audienci u královny Alžběty II.
Bezprostředně poté oznámil Johnson složení nové britské vlády. Zasedli v ní převážně lidé známí jako tvrdí zastánci brexitu. Jako premiér začal bojovat s parlamentem o co nejrychlejší odchod z EU. Navrhl zablokování schůze Sněmovny a přemýšlel, jak obejít zákon, kterým parlament schválil zákaz brexitu bez dohody k 31. říjnu 2019. Právě na odchodu z EU na konci října Johnson trval i za cenu předčasných voleb.
Po rozpuštění Dolní sněmovny následovaly volby v prosinci. S heslem „Dokončeme brexit“ dosáhli Konzervativci na jasné vítězství a 365 křesel, čímž získali dříve ztracenou absolutní většinu a sestavili jednobarevnou vládu.
Skandální výroky
Johnson vzbudil pozornost několika kontroverzními výroky. Město Portsmouth třeba popsal jako místo „přecpané drogami, tlusťochy, ztroskotanci a labouristickými poslanci“. Obyvatele Papuy-Nové Guineje zase označil za kanibaly.
O ošemetném tématu svazků osob stejného pohlaví se nezdráhal říct: „Jestliže jsou svazky gayů v pořádku - a já si tím nejsem jistý - pak nevidím žádný důvod, proč by to nemělo platit i pro svazek tří mužů nebo tří mužů a psa.“
Johnson se omluvil za covidové večírky. Situaci v Downing Street okamžitě vyřeším, slíbil
V roce 2009 označil svou roční odměnu 250 tisíc liber za pravidelné psaní článků pro list The Daily Telegraph za „drobky“, „zobání pro kuřata“. V tehdejším přepočtu se jednalo asi o 7,5 milionu korun, což desetkrát přesahoval britský průměrný příjem.
Neváhá se ale pustit i sám do sebe: „Pod mou pečlivě udržovanou fasádou užvaněného šaška se neskrývá nic jiného než užvaněný šašek.“
Konec v čísle 10, kde ani nebydlel
S předsedy vlády je již od 18. století spojena rezidence na londýnské adrese Downing Street 10. Boris Johnson ale dal přednost bydlení v sousedním čísle 11 tak jako někteří jeho předchůdci. Byt určený ministru financí je zkrátka větší než premiérovo sídlo, tudíž i vhodnější pro početnou rodinu.
Johnson čelil značné kritice za postup vlády při řešení pandemie koronaviru a sérii vánočních večírků v premiérském sídle. Měla probíhat v prosinci 2020, kdy vládou nastavená pandemická pravidla zakazovala podobná setkání. Johnson vše označil za „pracovní schůzku“.
Jsem jako nosná raketa. Johnson naposledy vystoupil v Downing street
V červnu 2022 přečkal hlasování konzervativních poslanců o důvěře ve svou osobu. Vaz mu však podrazila následná aféra poslance Chrise Pinchera, který se měl dopustit sexuálního napadení. Spustila masivní vlnu rezignací z kabinetních funkcí a volání po Johnsonově odchodu. Premiér následně oznámil záměr rezignovat a vzdát se postu lídra Konzervativní strany.
Tento krok vedl k vyhlášení voleb, z nichž vzejde nový lídr. Johnson se rozhodl po dobu trvání procesu zůstat v čele vlády. Nástupce a novou hlavu kabinetu volí členové strany. 5. září 2022 se britskou premiérkou stala Liz Trussová.
