Článek
Benešovy dekrety jsou soubor mimořádných právních předpisů, které prezident Edvard Beneš vydával v letech 1940–1945 a krátce po válce, kdy nefungoval standardní parlamentní proces. Měly rychle obnovit československý právní řád po okupaci a zároveň nastavit poválečné „vyrovnání“ se zločiny nacismu a s těmi, kdo s okupanty spolupracovali.
Nejvíc emocí dodnes vyvolávají dekrety spojené se ztrátou občanství, konfiskacemi majetku a rámcem pro poválečné přesuny obyvatelstva, zejména Němců a Maďarů. V části z nich byl použit princip kolektivní viny, který byl dobově vnímán jako odpověď na rozbití státu, ale zároveň zůstává morálně i historicky sporný – i proto se o dekretech vede spor spíš symbolický než praktický.
Benešovy dekrety na Slovensku
V českém právu jsou tedy Benešovy dekrety považované za historickou záležitost a ve společnosti jsou zmiňovány v symbolické, morální rovině. Na Slovensku je ale téma živější, protože v posledních letech stát (přes Slovenský pozemkový fond) na základě dekretů opět zabavuje pozemky a argumentuje „dokončováním“ starých konfiskačních rozhodnutí.
