Článek
Soud ale zároveň zamítl stížnost některých menších sudetoněmeckých organizací, které se domnívaly, že pro stažení požadavku na vrácení majetku ze stanov je nutný souhlas všech sudetských Němců.
V původním znění stanov se uvádělo, že SL "prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že "hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj". Loni však organizace, která zastupuje především zájmy Němců vysídlených po druhé světové válce z bývalého Československa, oba tyto články ze stanov vypustila. Hlasovalo pro to přes 70 procent sudetoněmeckých organizací.
Odpůrci změny stanov rozhodnutí napadli u soudu. Tvrdili, že vypuštěním zmínky o vracení majetku se mění účel SL, a proto je nutný souhlas všech členů sdružení. "Podle rozhodnutí soudu se novou formulací stanov nemění účel sdružení, jak tvrdili žalobci z řad pravicového Witikobundu, a většina, kterou byla změna schválena, byla více než dostatečná," sdělila mluvčí SL Hildegard Schusterová. Podle ní dal soud vedení SL v politické rovině za pravdu.
Znovu a beze změn
Přesto však soud nové stanovy zneplatnil, protože vedení SL podle něj neposkytlo dostatečnou lhůtu pro vypořádání všech připomínek. Podle serveru Týden.cz však vedení SL návrh na úpravu stanov v nezměněné podobě předloží spolkovému shromáždění znovu 28. února a předpokládá, že se i napodruhé najde dostatek hlasů pro jeho schválení.
Související téma
Odpůrci změny stanov vnímají rozhodnutí soudu jako své vítězství. "Změna stanov byla zrušena. Europoslanec za CSU (a nejvyšší představitel SL) Bernd Posselt tak neuspěl ve své snaze vzdát se 70 let po protiprávním vyhnání práva na vlast," uvedl v tiskovém prohlášení Ingolf Gottstein, který žalobu podal.
