Článek
O co jde
V Brně se od 22. do 25. května 2026 koná 76. Sudetoněmecký den neboli Sudetendeutscher Tag. V Česku se tato akce uskuteční poprvé a zároveň proběhne poprvé mimo německy mluvící zemi. Sudetské Němce do Brna pozvala iniciativa Meeting Brno, která od roku 2016 pořádá multižánrový festival zaměřený na dialog, historickou paměť a smíření.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (lidově zvané též landsmanšaft) je krajanské sdružení sudetských Němců a jejich potomků. Vzniklo po druhé světové válce v prostředí vyhnanců v Německu a dlouhodobě zastupuje jejich kulturní a politické zájmy.
Vznikl v roce 1950 a v témže roce se v Kemptenu konal první Sudetoněmecký den. Od roku 1954 převzalo Bavorsko nad sudetskými Němci patronát jako nad „čtvrtým kmenem“ Bavorska.
Dlouholetým mluvčím a tváří sudetských Němců je Bernd Posselt. V čele sdružení stojí od roku 2014 a reprezentuje smířlivou linii.
Dříve bylo Sudetoněmecké sdružení v českém prostředí vnímán hlavně jako revanšistická organizace spojená s požadavky na domovinu a majetkové vyrovnání. Jeho politika se už ale posunula směrem ke smíření; zlomem byla změna stanov v roce 2015, kdy z nich vypadly formulace o návratu majetku, tedy to, co se v českém prostředí uvádí jako „zrušení Benešových dekretů“.
Festival Meeting Brno
Samotný festival probíhá od 21. do 31. května 2026. Letošní ročník má téma „Kde domov můj“ a klade si otázku, co dnes znamená domov v nejistém světě.
Meeting Brno otevírá témata historické paměti a v brněnském kontextu připomíná nejen české utrpení za nacismu, ale také poválečné křivdy spáchané na nevinných civilistech německého původu. Proto v rámci festivalu probíhá jak uctění památky obětí let 1939–1945 v Kounicových kolejích, tak Pouť smíření, která připomíná Brněnský pochod smrti.
- Kdy: 21.–31. května 2026
- Téma ročníku: Kde domov můj?
- Hlavní linka programu: domov, smíření, historická paměť, česko-německé vztahy a současné společenské konflikty.
- Vybrané akce: uctění památky obětí holokaustu na 5. nástupišti brněnského nádraží, sousedské setkání Brno u jednoho stolu, tradiční Pouť smíření z Pohořelic do Brna, debata Přepište dějiny: Sudeťáci pro začátečníky, film Odsunuté osudy, pietní akt v Kounicových kolejích, výstavy o vysídlení a brněnské německé paměti, diskuse o romské menšině a kulturní program v brněnských vilách.
Proč právě Brno a co je pochod smrti
Před válkou mělo Brno významnou německou menšinu. Tisíce těchto obyvatel byly na konci května 1945 z města vyhnány, převážně ženy, děti a staří lidé. Pochodu k rakouským hranicím se přezdívá Brněnský pochod smrti, protože se odhaduje, že při něm zhruba 1700 lidí zemřelo; část zemřela v Pohořelicích u rakouských hranic a další zejména v Rakousku na vyčerpání a epidemii úplavice.
Právě tato událost se připomíná na Pouti smíření v rámci festivalu Meeting Brno.
Proč je sjezd kontroverzní
Pro část veřejnosti a politiků zůstává pojem „sudetští Němci“ spojený s rozbitím Československa, Henleinovou stranou, Mnichovem, nacistickou okupací a rozpoutáním 2. světové války. Ačkoliv se v souvislosti s sudetskými Němci často hovoří o zpochybňování poválečného uspořádání, landsmanšaft nacistickou kapitolu sudetoněmeckých dějin nepopírá.
Organizace uvádí, že Sudetoněmecká strana Konrada Henleina v roce 1935 získala dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů a v letech 1936/1937 se podřídila Hitlerovu diktátu. Sudetoněmecké sdružení zároveň připouští, že většina sudetských Němců připojení pohraničí k říši po Mnichovu uvítala, a v programové deklaraci z roku 2015 mluví i o spoluodpovědnosti za pronásledování odpůrců nacismu a za holokaust.
Současně ale odmítá poválečné zacházení se sudetskými Němci jako kolektivní bezpráví a v téže deklaraci požaduje, aby Česká republika uvedla mimo platnost dekrety a předpisy z let 1945/1946, které podle něj legalizovaly zbavení práv, vyvlastnění, nucenou práci, vyhnání a zabíjení.
Proto se kritici obávají, že sjezd může otevřít otázku poválečného právního uspořádání, zejména Benešových dekretů. Sudetoněmecké krajanské sdružení mělo dříve ve stanovách formulace o právu na domovinu a o vrácení či náhradě zkonfiskovaného majetku, v roce 2015 ale tyto požadavky ze stanov vypustilo.
Kdo je proti
Proti sjezdu vystoupila část české politické scény. Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice přijala usnesení odsuzující konání sjezdu a vyzvala organizátory, aby akci přehodnotili.
Nejostřeji téma uchopila SPD, která sjezd prezentuje jako provokaci a riziko zpochybňování poválečného uspořádání. Na brněnském zastupitelstvu její zástupce Jiří Kment neúspěšně navrhl, aby město s akcí vyslovilo nesouhlas, a argumentoval mimo jiné nedotknutelností Benešových dekretů.
Otevřený dopis proti sjezdu sepsal bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek a podepsal ho mimo jiné exprezident Miloš Zeman.
Petr Macinka, ministr zahraničí a předseda Motoristů, řekl v Berlíně, že Bernd Posselt „podcenil reakci české společnosti“ a že sudetští Němci podle něj zvolili špatného českého partnera v podobě Meeting Brno, které označil za aktivisty a „politickou neziskovku“.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že sjezd „není šťastná záležitost“ a že se ho za vládu nikdo nezúčastní. Argumentoval tím, že existuje generace lidí, která se s tímto tématem dosud nesmířila. Taťána Malá, šéfka poslanců ANO, uvedla, že jde o událost, která „otevírá staré rány“.
Výjimku z vládních řad tvoří ministr školství Robert Plaga, taktéž z ANO, který se hlásí k brněnské Deklaraci smíření a připomínce Brněnského pochodu smrti.
Kdo sjezd podporuje
Sjezd podpořila například brněnská primátorka Markéta Vaňková, jihomoravský hejtman Jan Grolich, bývalá předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová nebo spisovatel Milan Uhde. Uhde na brněnském zastupitelstvu připomněl, že za okupace přišel o příbuzné v koncentračních táborech, ale zároveň odmítl myšlenku dědičné viny.
Brněnští zastupitelé nakonec sjezd vzali na vědomí, ale formálně mu nevyjádřili podporu. Neprošel ani návrh na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno; Česká televize upozornila, že město ani festival sjezd sudetských Němců finančně nepodporují.
