Článek
„Přislíbili jsme, že oceníme, jak promptně zareagovali,“ vysvětloval na výboru iniciativu Vondráček. „My v Čechách nemáme problém s dekrety, jen jsme se na Slovensku dohodli, že chceme mít přímé vazby. Jen oceňujeme usnesení partnerského výboru,“ vysvětloval své kroky.
Poslancům přiznal, že aktivita přišla zejména na základě jeho nedávné cesty na Slovensko. Téma Benešových dekretů je ale podle něj dosud živé. „Týká se nás to, může nás to ovlivnit,“ míní.
Obdobné názory ostatně zaznívaly i od dalších poslanců současné vládní většiny. „Za mne se jedná o extrémně živou věc. Kdyby to nebyla živá věc, tak o ní teď nediskutujeme a nediskutují o ní na Slovensku,“ podporoval Vondráčka Jindřich Rajchl (PRO/SPD). Připomněl rovněž, že emoce vyvolává i setkání sudetských Němců naplánované na příští rok v Brně.
Faktem je, že setkání krajanských spolků, které do Brna pozvala česká iniciativa Meeting Brno, pálí zejména poslance zvolené za SPD. Sedmdesát let starý dokument v Česku přitom nikdo nezpochybňuje.
Poslanci opozice naopak tvrdili, že jde o téma nadbytečné, které potenciálně může celou věc v Česku uměle otevřít. „Nevyvolávejme špatné duchy, se kterými jsme se vypořádali,“ obracel se k vládním poslancům Hayato Okamura (KDU-ČSL). Před rozšťouráváním dekretů varoval Marek Benda (ODS). Podle něj jde o slovenské téma, nikoliv české. Nakonec to byl on, kdo přesvědčil Vondráčka, aby usnesení přepracoval a stáhl jej na úplné minimum.
Výsledkem bylo, že výbor vzal na vědomí informaci předsedy Vondráčka o usnesení slovenských poslanců o Benešových dekretech a oceňuje to, že uvedené usnesení odmítá zpochybňování poválečného uspořádání.
Na Slovensku otevřelo nedávno téma Benešových dekretů opoziční Progresivní Slovensko (PS) v souvislosti s maďarskými Slováky, na které dekrety míří. Reagovalo tak na praxi některých úřadů, které využívaly sedmdesát let staré dokumenty k zpochybňování právních nároků na majetek. Vládní většina je ale místo toho obvinila, že chtějí naopak poválečné prezidentské dekrety otevřít.
„Návrh na otevření Benešových dekretů, se kterým přišlo Progresivní Slovensko, považuji za krok, který může negativně ovlivnit současné historicky nejlepší slovensko-maďarské vztahy. Zároveň otevírá i druhé riziko, a to potenciální nároky na půdu, lesy, nemovitosti či historické objekty, které by mohly směřovat do rukou bohatých zahraničních žadatelů,“ reagoval například šéf slovenského parlamentu Richard Raši (Hlas).
Zahraniční výbor slovenského parlamentu kvůli snaze Progresivního Slovenska hlasoval o jejich nedotknutelnosti, a to i jen slovní. V usnesení, které poslanci slovenského zahraničního výboru přijali v úterý, se například píše, že „odsuzuje zpolitizování této otázky“ nebo že „vyzývá všechny politické subjekty, aby se zdržely vyjádření, která zpochybňují poválečné uspořádání“.
