Článek
Fond argumentuje tím, že v některých případech po druhé světové válce sice existovalo rozhodnutí o konfiskaci majetku osob německé či maďarské národnosti, avšak administrativní proces nebyl tehdy formálně dokončen. Současné kroky státu pak mají tyto „procedurální nedostatky“ napravovat a uvést vlastnické vztahy do souladu s tehdejšími rozhodnutími.
Kritici však upozorňují, že tím dochází k zásahům do vlastnických práv dnešních držitelů a dědiců, vzdálených několik generací od tehdejších vlastníků, a to bez finanční náhrady či jasného veřejného zájmu.
Na problém upozornila i maďarskojazyčná média a nevládní organizace. Podle informací získaných prostřednictvím žádostí o svobodném přístupu k informacím se aktivita Pozemkového fondu výrazně zvýšila zejména v roce 2025, kdy fond zahájil více řízení o převodu pozemků než v několika předchozích letech dohromady. Sporné případy se přitom často týkají lukrativních parcel, významných i z hlediska rozvoje infrastruktury, například v okolí Bratislavy nebo v jižních regionech Slovenska. Právě tato skutečnost posiluje podezření, že nejde pouze o narovnání historických křivd, ale i o současné ekonomické a politické zájmy.
Slovenská opozice: stop novým rozhodnutím, ne rušení dekretů
Nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) v listopadu 2025 vyzvalo vládu, aby přijala opatření, která by zabránila vydávání nových rozhodnutí o vlastnictví nemovitostí na základě Benešových dekretů. Hnutí zdůrazňuje, že neusiluje o jejich zrušení, ale o to, aby tyto poválečné normy nebyly dále používány v současných správních a soudních řízeních.
PS se odvolává na usnesení slovenského parlamentu z roku 2007, které odmítlo princip kolektivní viny, zároveň však potvrdilo platnost poválečných dokumentů s tím, že na jejich základě již nemají být měněny dnešní právní vztahy. Podle opozice státní orgány tuto zásadu porušují a vytvářejí právní nejistotu.
Vládní koalice mluví o útoku na poválečné uspořádání
Premiér Robert Fico i další představitelé koalice označili návrh PS za zpochybňování poválečného uspořádání a varovali před destabilizací majetkových poměrů i zhoršením vztahů se sousedními státy. Předseda parlamentu Richard Raši hovořil o riziku otevření prostoru pro rozsáhlé majetkové nároky, včetně zahraničních.
Spor vyvrcholil v prosinci 2025 schválením novely trestního zákoníku, která zavádí nový trestný čin popírání či zpochybňování poválečného mírového uspořádání. Za takové jednání může nově hrozit až půl roku vězení. Opozice i zástupci maďarské menšiny varují, že vágní formulace zákona může dopadat nejen na extremistické projevy, ale i na odbornou diskusi, historický výzkum nebo veřejnou debatu o právních důsledcích dekretů.
Slovenský spor se přenesl za Orbánem do Maďarska
Téma mezitím přerostlo hranice Slovenska. V Maďarsku jej využívá opozice proti premiérovi Viktoru Orbánovi, kterému vyčítá zdrženlivý postoj vůči Bratislavě. Orbán udržuje s Robertem Ficem blízké politické vztahy, a přestože se spor přímo dotýká maďarské menšiny na Slovensku, maďarská vláda se k nové slovenské legislativě staví zdrženlivě.
Této pasivity využívá maďarská opozice vedená Péterem Magyarem, která kritizuje vládu za to, že hájí geopolitické aliance před ochranou práv vlastních krajanů v zahraničí. Aby se této kritice Orbán vyhnul, jeho hlavní poradkyně Katalin Sziliová se obrátila na Evropskou komisi: poslala otevřený dopis šéfce Komise Ursule von der Leyenové a žádá, aby se Komise kontroverzní slovenskou novelou začala zabývat.
Z původně právně-technického sporu o pozemky se tak stala širší debata o kolektivní vině, menšinových právech a hranicích svobody projevu. Benešovy dekrety tak i po osmdesáti letech zůstávají živým politickým tématem, které nadále formuje vztahy ve střední Evropě.
