Článek
Oba soudy rozhodovaly v třicetileté kauze poněkolikáté, když v roce 2019 otevřely vdově po šlechtici, vídeňské advokátce Johanně Kammerlanderové, bránu k restitucím dokořán. „Pokud je rozhodnutím NS verdikt z roku 2019 zrušen, musí to být respektováno. Proto krajský soud rozhodl opačně než v roce 2019 a verdikt semilského soudu potvrdil,“ konstatoval senát královéhradeckého soudu, jenž se stejně jako soudy od prvoinstančních po ústavní točil ve Walderodeho kauze jako na obrtlíku. „Směrodatné je nyní poslední rozhodnutí NS,“ zaznělo v úterý v soudní síni.
Zámek Hrubá Skála a hrad Valdštejn se restituovat nebudou, potvrdil Ústavní soud
Chtějí znovu k ÚS
„Podávám dovolání k Nejvyššímu soudu. Musí proběhnout, řekněme, celé odvolací kolečko u soudů, které případ projednávaly, abychom mohli podat ústavní stížnost. Jde o formalitu,“ reagoval právní zástupce restituentky Roman Heyduk, jenž chce Walderodeho restituce z podnětu Kammerlanderové vrátit zpět do hry. Na kolik to bude let, nedokáže Heyduk odhadnout.
Pokud Ústavní soud, kde se případ objeví potřetí, stížnosti restituentky vyhoví, spor začne už poněkolikáté nanovo. Odpůrci navrácení rozsáhlého majetku zkonfiskovaného na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše argumentují nesplněním klíčové restituční podmínky.
Cisterciáci už opět hospodaří ve vrácených lesích
Walderode, jenž v roce 1938 přijal občanství nacistického Německa, se stal krátce po válce znovu československým občanem kvůli rozhodnutí tehdejšího ministerstva vnitra, jež postrádalo právní náležitosti. Podle NS tak nemá Walderode na restituce nárok.
Zbytek restitučních podmínek šlechtic přičiněním polistopadového ministra vnitra Jana Rumla (ODS) naopak splnil. Ruml Walderodemu jakožto osobě zvláštního zřetele pomohl v roce 1991 získat zpět čs. občanství, které jako emigrant pozbyl po únoru 1948. Walderode tak spadl do skupiny restituentů, na které se vztahovala výjimka z Benešových dekretů.