Článek
Už v prvním telefonickém rozhovoru příštího maďarského premiéra se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem způsobilo toto téma napětí mezi oběma politiky.
Magyar dokonce podmínil diskusi o dalších politických tématech zrušením sporného zákona, jenž umožňuje udělení až ročního vězení za popírání či zpochybňování poválečného uspořádání. Fico připustil, že v dané otázce mají s Magyarem principiálně odlišné názory.
Magyarovi se nelíbí, že na Slovensku nadále dochází k zabavování půdy občanům maďarské národnosti s odvoláním se na Benešovy dekrety. „Jejich základem je kolektivní vina. Prioritou příští vlády bude ochrana práv Maďarů,“ upozornil vítěz nedávných voleb, který Slovensko s oblibou nazývá Horní zemí (Felvidék), jak se označovalo současné území Slovenska v někdejším Uhersku.
Na problém zabavování půdy Maďarům žijícím na jižním Slovensku na základě Benešových dekretů upozornilo loni opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS). Hnutí zdůraznilo, že odmítá princip kolektivní viny a odvolalo se na usnesení slovenského parlamentu z roku 2007, které sice kolektivní vinu odmítlo, ale zároveň potvrdilo platnost Benešových dekretů. PS vyzvalo Ficovu vládu ke schválení opatření, aby na základě Benešových dekretů nebylo možné přijímat nová meritorní rozhodnutí ohledně vlastnictví nemovitostí.
V reakci slovenská vládní koalice zavedla koncem roku 2025 do trestního řádu trestný čin popírání či zpochybňování mírového uspořádání po druhé světové válce, za což je možné udělit až rok vězení.
Proti tomuto zákonu se letos v lednu konal protest před slovenským velvyslanectvím v Budapešti a Magyar se ho osobně zúčastnil. Vyzval tehdy k vyhoštění slovenského velvyslance.
„Pokud Slovensko nedodržuje unijní právo, platí kolektivní vina, na základě toho je odebírána půda Maďarům na Slovensku a hrozí jim vězením, slovenský velvyslanec nemá v Maďarsku co pohledávat,“ nechal se tehdy slyšet Magyar.
Vyčetl zároveň premiérovi Viktoru Orbánovi, že v této věci mlčí a nechává Maďary na Slovensku na holičkách.
Konfiskace půdy
Klíčovou roli v zabavování půdy Maďarům žijícím na jižním Slovensku hraje Slovenský pozemkový fond, který podle slovenské opozice i části právníků usiluje o převod pozemků na stát na základě dekretů z let 1945–1946. Fond argumentuje tím, že v některých případech po druhé světové válce sice existovalo rozhodnutí o konfiskaci majetku osob německé či maďarské národnosti, avšak administrativní proces nebyl tehdy formálně dokončen. Současné kroky státu pak mají tyto „procedurální nedostatky“ napravovat a uvést vlastnické vztahy do souladu s tehdejšími rozhodnutími.
Kritici však upozorňují, že tím dochází k zásahům do vlastnických práv dnešních držitelů a dědiců, kteří jsou od tehdejších vlastníků vzdáleni několik generací, a to bez finanční náhrady či jasného veřejného zájmu.