Hlavní obsah
Nicolas Sarkozy Foto: Gonzalo Fuentes, Reuters

Říkají mu Bonaparte a jeho to neskutečně rozčiluje. Vtipy na jeho malý vzrůst mu připomínají zesměšňování, kterého byl jako malý neustálým cílem. Spolu s psychickou šikanou však násobně rostlo i jeho odhodlání něčeho docílit. Z regionálního politika se Nicolas Sarkozy vypracoval na 23. prezidenta Francie.

Nicolas Sarkozy Foto: Gonzalo Fuentes, Reuters
Nicolas Sarkozy

Nicolas Paul Stéphane Sarközy se narodil 28. ledna 1955 v rodině patřící  k nižší aristokracii. Jeho otcem je šlechtic Pál István Ernő Sárközy de Nagy-Bócsa a matkou francouzská katolička Andrée Jeanne "Dadu" Mallahová, která je původem ze sefardské židovské rodiny. Jeho rodiče se vzali v únoru 1950 a o necelých pět let později se jim narodil syn Nicolas, jeden ze tří potomků, které stihli přivést na svět před rozvodem v roce 1959.

Sarkozyho dětství nebylo jednoduché, otec po rozvodu rodině finančně nepomáhal (ačkoli založil svou vlastní reklamní agenturu a značně zbohatl), a matka tak zůstala na malého Nicolase spolu s jeho dvěma bratry sama. Po většinu Nicolasova dětství žili v malém sídle jeho dědečka.

Nicolas Sarkozy na Right Wing National Congress

Foto: Profimedia.cz

Sám Sarkozy uvedl, že právě absence otce, který od rodiny utekl, ho výrazně formovala.  "Co ze mě udělalo to, co jsem nyní, je součet všech zesměšňování, kterých jsem byl cílem," uvedl jednou Sarkozy, který se cítil ve škole odstrčený. Terčem mnoha vtipů je jako prezident, hlavně však kvůli malému vzrůstu měří jen 165 centimetrů, a tak se mu mnohdy přezdívá Bonaparte.

Sarkozy vystudoval práva specializoval se na obchodní a rodinné právo. Ve své době byl jedním z předních francouzských právníků italského politika Silvia Berlusconiho.

Cesta do Elysejského paláce

Do politiky vstoupil Sarkozy v roce 1983, kdy se stal ve věku pouhých 28 let starostou města Neuilly-sur-Seine. O pět let později se stal Sarkozy poslancem a už v roce 1993 zastával post ministra financí. Po křeslech ministra vnitra a ministra hospodářství se dostal opět k postu ministra vnitra. Koncem roku 2005 musel čelit velké krizi, když mladí přistěhovalci každou noc řádili v ulicích a zapalovali auta. On proti nim použil tvrdý postup, což mu přineslo přízeň mnoha Francouzů a dalo mu to šanci kandidovat na prezidenta za Svaz pro lidové hnutí (UMP) .

O kandidaturu musel tvrdě bojovat s premiérem Dominquem de Villepinem. Do jejich souboje zasáhla aféra Clearstream s údajnými úplatky za prodej francouzských fregat Tchaj-wanu. Na seznamu, který však byl falešný, se ocitlo i Sarkozyho jméno. Panovalo podezření, že seznam záměrně nechal zevřejnit de Villepin. Byl kvůli tomu byl vyšetřován, v roce 2010 jej však soud v procesu, ke kerému se přidal i Sarkozy, očistil

Nicolas Sarkozy letí na kampaň za UPF

Foto: Profimedia.cz

Sarkozy nakonec získal nominaci za UMP. Jeho protikandidátkou z řad socialistů v boji o prezidentský post byla Ségolène Royalová. V prvním kole voleb dostal Sarkozy přes 31 procent hlasů, Royalová téměř 26. Sarkozy dokázal svou soupeřku porazit i v druhém kole na začátku května 2007, když dostal přes 53 procent hlasů. Royalová získala 47 procent hlasů.

Krátce po svém jmenování do funkce prezidenta Francie Sarkozy zdůraznil nezbytnost národní jednoty, ale zároveň i francouzské modernizace. Svou pravicovou politiku se snažil oživit hospodářství země. Cílem bylo zmenšit i řadu zaměstnaneckých výhod a důchodovou politiku, což vyvolalo vlnu stávek.

Sarkozy ale hodně uplatňoval i národností politiku. Za jeho vlády se začal přitvrzovat nejen přístup k přistěhovalcům, ale také se začalo omezovat nošení náboženských symbolů, což postihlo především muslimy.

Funkci prezidenta vykonával do roku 2012, kdy ho ve druhém kole voleb porazil François Hollande. Obdržel 48, 3 % hlasů a oznámil, že odejde z politiky.  

Potřetí ženat

Vyčítáno mu bylo, že se záhy po zvolení rozvedl, přičemž mu hlasy voličů pomáhalo získat i to, že prezentoval svůj rodinný život jako spořádaný. V roce 2008 se jeho třetí ženou stala zpěvačka Carla Bruniová.

Segolene Royal a Nicolas Sarkozy v televizním souboji v květnu 2007

Foto: Profimedia.cz

Sarkozyho první ženou byla Marie-Dominique Culioliová, kterou si vzal v roce 1982. Pár měl spolu dvě děti, Pierra (narozen roku 1985) a Jeana (1986). Manželství se rozpadlo, v roce 1996. Třetí dítě, Louise (1997), zplodil Sarkozy se svou další ženou Cécilií Ciganerovou-Albénizovou. S tou se rozvedl v říjnu 2007. Jen měsíc potom se Sarkozy seznámil se zpěvačkou italského původu Carlou Bruniovou, kterou si záhy počátkem února 2008 vzal. Se zpěvačkou se mu v roce 2011 narodila dcera Giulia.

Podezření z korupce

Dne 19. března 2018 byl zatčen a vyslýchán kvůli ilegálním peněžním darům z Libye na volební účely mezi lety 2006 a 2007. V té době byl Sarkozy ministrem vnitra a kandidoval na prezidenta. Po dvou dnech byl propuštěn, ale stále je pod policejním dohledem. Hlavním podezřením bylo, že na volební prezidentskou kampaň získával tajnými cestami finanční dary od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. A to ve výši až 50 milionů eur. Sarkozymu se nepodařilo prokázat nevinu a bude se muset zodpovídat před soudem.

Nejednalo se však o první stíhání. V minulosti byl u výslechu kvůli peněžním darům od zemřelé miliardářky a majitelky firmy L’Oréal Liliane Bettencourt.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků