Článek
„Strany vládní koalice zřejmě čekaly větší počet celkových hlasů ze zahraničí,“ okomentoval politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Více si slibovaly zejména od korespondenční volby, mluvilo se o tom, že by takto mohlo hlasovat padesát tisíc voličů.
Nakonec však hlasovalo korespondenčně jen 8 978 voličů, z toho navíc 221 hlasovacích lístků zaslaných poštou volební komisaři vyřadili pro nedodržení zákonných podmínek.
Ze všech hlasů v zahraničí, tedy korespondenčních i těch odevzdaných osobně na zastupitelských úřadech získala nejvíce koalice Spolu, 39,26 procenta. Druzí skončili Piráti se 28,24 procenty a třetí Starostové a nezávislí s 21,48 procenty. Až na čtvrtém místě se v zahraničí umístilo hnutí ANO s 3,95 procenty hlasů.
Motoristé získali 2,32 procenta, SPD 2,04 a Stačilo! 1,04 procenta.
Volební statistika umožňuje zkoumat výsledky i v jednotlivých státech. Například v USA vyhrálo Spolu se 710 hlasy, v Dánsku zvítězili Piráti s 284 hlasy. Například hnutí ANO, které celkově volbám v Česku dominovalo, zvítězilo pouze ve čtyřech zemích v cizině, kde se navíc odevzdaly jednotky hlasů. Konkrétně ANO vyhrálo v Rusku (se 7 obdrženými hlasy), Bělorusku (2 hlasy), Sýrii (6 hlasů) a Iráku (9 hlasů).
Dá se očekávat, že korespondenčních hlasů bude v Česku postupně přibývat. Například na Slovensku zavedli korespondenční volbu v roce 2006 a od té doby tam počet voličů z ciziny vzrostl sedmnáctkrát. „Ovšem než to bude mít významný dopad, výrazně zestárneme,“ uvedl politolog Malý. Zmínil však, že hlasy z ciziny mohly promluvit do výsledku voleb, pokud jde o preferenční hlasy. Mohly tak přispět k tomu, že ve Sněmovně budou hrát výraznější roli ženy a mladí lidé.
Hlasy ze západní Evropy se letos počítaly do Moravskoslezského kraje, ze zbytku Evropy do Jihomoravského, hlasy z Ameriky se připočetly k těm ve Středočeském kraji, hlasy ze zbytku světa se pak zahrnuly do hlasů v Praze.
