Článek
„Petr Fiala je kandidátem s nejvyšším negativním hodnocením. Podobně špatně je na tom i jeho kolega Vlastimil Válek,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
Ministra zdravotnictví Válka (TOP 09), který je na třetím místě jihomoravské kandidátky Spolu, pozitivně hodnotí vůbec nejméně lidí, jen 16 procent. Negativní vztah k němu má 55 procent respondentů.
Dvojka Spolu Petr Hladík (KDU-ČSL) skončil také na chvostu, pozitivně jej vnímá 22 procent oslovených, negativně 50. „Petra Fialu hodnotí převážně pozitivně alespoň jeho vlastní voliči, a to z 80 procent, Vlastimila Válka hodnotí pozitivně jen 56 procent voličů Spolu,“ dodala Friedrichová.
„Obecně se premiér nebo politik, který je v podobné významné funkci, snaží o podporu a důvěru ve svém domovském regionu maximálně pečovat, často tam za lidmi jezdit a hovořit s nimi. Mám pocit, že nic z toho Petr Fiala nedělal nebo to dělal velmi špatně,“ okomentoval výsledky politolog Lukáš Jelínek.
„Od počátku svého mandátu se Fiala zavřel v pražských malostranských palácích a maximálně dojížděl za brněnskými doktorandy na politologii,“ dodal a připomněl tak, že Fiala si na Masarykově univerzitě v Brně i za svého premiérství udržel částečný úvazek. Nejdříve přednášel, poté se věnoval právě doktorandským studentům.
„Když přijdou opoziční lídři s hlasy plnými odporu a nesouhlasu, jsou samozřejmě pro voliče zajímavější, zvlášť v regionech vzdálenějších od velkých měst, kde je životní úroveň slabá,“ dodal Jelínek.
Jeho slova potvrzují i další výsledky průzkumu. Na prvním místě oblíbenosti skončila jednička jihomoravské kandidátky ANO Alena Schillerová, byť ani ta nedosahuje závratných hodnot. Pozitivně ji hodnotí 32 procent respondentů, negativně 47 procent.
Pro srovnání - jejího stranického šéfa Andreje Babiše vnímá v Moravskoslezském kraji, kde letos kandiduje, pozitivně 45 procent oslovených, negativně jen 34 procent. „Alena Schillerová je oblíbená u voličů ANO, pozitivně ji hodnotí 81 procent z nich,“ zmínila Friedrichová.
Premiéra v oblíbenosti předběhli také lídr kandidátky SPD Miroslav Ševčík (nestr.), kterého vnímá pozitivně 29 procent oslovených. Ale i šéfa Stačilo! a jedničku tohoto hnutí na jihu Moravy Daniela Sterzika kladně ohodnotilo 22 procent respondentů.
„Z opozice se samozřejmě lépe kandiduje. Přicházíte s vymezením se vůči něčemu, s praporem odporu a nesouhlasu. Na to se nabaluje důvěra a voličská podpora mnohem snadněji. Je to vidět na výsledcích Schillerové, Ševčíka i Sterzika,“ popsal Jelínek.
„Že si však svoji politiku nedokáže jako osobnost obhájit ani premiér Fiala, to je jen další ukázka, že Spolu nemá podporu ani na samotné jižní Moravě,“ dodal expert.
Podle průzkumu NMS pro Novinky by na jihu Moravy nyní volilo Spolu 20,9 procenta respondentů, přitom jen 9,7 procenta z nich je o volbě Spolu přesvědčeno a nehodlá ji měnit. Ve sněmovních volbách před čtyřmi lety Spolu v kraji zvítězilo se 30,03 procenta hlasů.
Hůře než Fiala dopadl v oblíbenosti kromě zmíněného Válka také lídr pirátské kandidátky Michal Švagerka, kladně jej vnímá jen 17 procent respondentů. „Problémem Starostů i Pirátů je obecně malá známost jejich lídrů, a to zejména v kraji, kde kandiduje premiér,“ zmínila Friedrichová.
Například Švagerku zná pouze 45 procent oslovených, lídra jihomoravské kandidátky STAN Josefa Fleka dokonce jen 41 procent.
Nespokojeni s demokracií
V průzkumu, kterého se v září zúčastnilo 1004 osob, odpovídali účastníci také na otázky týkající se spokojenosti s demokracií. Dohromady 42 procent je spíše nespokojeno nebo velmi nespokojeno s tím, jak v Česku funguje demokracie. I to by mohl být pro Fialu a Spolu problém.
„Trojkoalice v kampani vsadila na záchranu demokracie. Její efekt ale může být omezený, pokud občané mají pocit, že systém příliš nefunguje,“ uvedla Friedrichová. „Tito lidé nemusí být nutně proti režimu, ale cítí, že demokracie potřebuje vnitřní změnu. Možná i proto je Petr Fiala v Jihomoravském kraji v problémech a zásadně zaostává za očekáváními,“ dodala analytička.
Pouhých pět procent jihomoravských respondentů je s fungováním demokracie v Česku velmi spokojeno, dalších 29 procent je spokojeno mírně.
Ještě negativněji pak na jihu Moravy vnímají vývoj své ekonomické situace v posledních dvou letech.
Jen tři procenta oslovených zmínili, že se výrazně zlepšila, u 16 procent se pak vylepšila mírně. U 26 procent se však trochu zhoršila a 19 procent respondentů uvedlo, že si ekonomicky výrazně pohoršili.
Jako hlavní důvod účasti ve volbách pak účastníci zmínili, že nechtějí vládu strany, s níž nesouhlasí, tento důvod uvedli v 56 procentech případů.
