Článek
„Doba se změnila, některé lodě kotví u břehu jako hospody, ale papíry mají v pořádku. Není se za co stydět, je to zase jiná kultura. Sedět na vodě, na lodi s výhledem, to je kouzlo. Lodě sem patří, je to historie města,“ hájí současný stav Karel Mikšovský, kapitán parníku Vltava, který je spjatý s lodní dopravou v Praze 35. sezónu.
Jak Novinky informovaly, poplach mezi provozovateli výletních lodí kotvících v centru metropole vyvolal pražský radní pro majetek, legislativu a transparentnost Adam Zábranský (Piráti) s návrhem omezit jejich počet kvůli výhledům z náplavek. „Chceme, aby náplavky vypadaly skutečně jako náplavky s výhledem na řeku a ne jako ulice z obou stran lemované provozovnami,“ uvedl.
Kapitán Mikšovský Novinkám řekl, že stejně jako se proměňují trendy v lodní dopravě, mění se i pohled na okolí řeky. „Spojují se tady dvě různé věci. Na promenádu s rozhledy sloužila od svého postavení ta vysoká nábřeží, s širokými chodníky a se stromy. Spodní náplavky, o kterých je dnes řeč, sloužily ještě v 70. a 80. letech jako překladiště, byly to pracovní plochy. V zimě se sem svážel sníh, v létě se opravovaly loďky,“ doplnil.
Zábranského vizí je redukce počtu lodí právě na těchto místech hned u vody, zejména před kobkami na Rašínově nábřeží a také na Dvořákově nábřeží v okolí Čechova mostu. „Aktuálně tu někdy stojí až tři řady lodí či kanceláří na pontonech,“ vysvětlil Zábranský.
Říční turistika ale podle Lucie Nedvědové, marketingové ředitelky velkého provozovatele Prague Boats, rozprostírá lidi v centru mimo nejzatíženější ulice. „Zároveň přináší nezanedbatelné ekonomické přínosy do městského i státního rozpočtu,“ uvedla Nedvědová s tím, že moderní technologie dnes navíc umožňují provoz lodí, které jsou tišší a šetrnější k životnímu prostředí, takže lépe zapadají do historického centra.
S tím souhlasí kapitán parníku Vltava. „Když je hezky, všechny pontony a lodě jsou plné,“ dodal Mikšovský. Bylo někdy víc plavidel v Praze na Vltavě než dneska? „Desítky lodí tu byly v historii vždycky. Za první republiky to byla běžná doprava, lidé pluli ze Štěchovic na Zbraslav do práce, o víkendech pak za kulturou,“ říká kapitán, který byl dvacet let archivářem tradičního spolku Vltavan.
Jen v roce 1870 přepravila lodní doprava mezi Prahou a Štěchovicemi přes 85 tisíc lidí, značnou část cestujících tehdy představovali právě trhovci dopravující do města své zboží. V roce 1895 přepravily pražské parníky milion a sto dvacet tisíc cestujících. Navíc tu byla nákladní doprava. Pražská paroplavební společnost zajišťující spojení s Hamburkem vznikla už v roce 1822.
Na přelomu minulého století byla Praha nejen městem lodí, loděnic a přístavů, ale také vorů. „Na Smíchově vznikl ještě na přelomu 19. a 20. století vorový přístav, který byl dlouhý jeden a půl kilometru a dosahoval největší šířky 110 metrů,“ píše Jan Jungmann v knize Zaniklé Podskalí – Vory a lodě na Vltavě. Vorové soupravy mohly mít na délku až 130 metrů, kolem nich operovaly tažné remorkéry.
„Jestli má někdo ambici zásadně měnit fungování pražských náplavek, pak musí přijít s daty, ne s dojmy. Vždyť lodě jsou přirozenou součástí veřejného prostoru i podle městské Koncepce pražských břehů,“ říká radní pro dopravu Prahy 1 Vojtěch Ryvola (Naše Praha 1), provozovatel lodní restaurace Pivovar, který téma rozvířil jako nezávislý kandidát do Senátu za městské části přiléhající v centru k Vltavě.
Proti aktuálnímu počtu zhruba padesáti lodí nic nenamítá Státní plavební správa. „Stop stav pro nové lodě ale už víceméně nastal. Naprostá většina kapacity neveřejných přístavů a vývazišť v centru města je vyčerpána,“ popsal Hynek Beneš, ředitel pražské pobočky Státní plavební správy.
Počet plavidel je podle něj o něco vyšší než v minulosti, jde ale o plavidla s výrazně vyšší manévrovatelností, než měly prvorepublikové parníky. „Z pohledu plavebního úřadu by se neúměrné množství plavidel v Praze projevilo nárůstem plavebních nehod. Takový vývoj nepozorujeme,“ doplnil Beneš.
Dnešní počet lodí podle provozovatele plavidel, včetně přívozů, Zdeňka Bergmana odpovídá poptávce. „Pokud to dnes chce někdo regulovat, jde vlastně i proti zájmům Pražanů, kteří jsou také častými cestujícími,“ říká. „Plavba v Praze s gastronomií není věcí striktně turistickou, ale také společenskou. Je možná celosvětovým a rozhodně evropským fenoménem,“ tvrdí.
Speciálně náplavka Na Františku podle něj prodělala několik nepodařených pokusů o oživení. „Je na sever, bez slunce, bez výrazného osídlení v bezprostřední blízkosti. Lodě tam přinášejí život a lidi. Bez nich by tam podle mne nikdo nepáchl,“ domnívá se ze zkušeností.
Radní Adam Zábranský už dříve uvedl, že materiál je zatím v pracovní verzi, než půjde do projednání radními.
