Článek
TOP 09 v kabinetu zastupují ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek a ministr pro vědu Marek Ženíšek.
„U jednotlivých kapitol obou resortů, za které nese TOP 09 vládní odpovědnost, vnímáme podhodnocení. Proto budeme na dalších jednáních usilovat o navýšení prostředků na vědu a výzkum a zároveň o zachování letošní úrovně financování v oblasti zdravotnictví,“ prohlásila Pekarová Adamová.
Ministerstva zdravotnictví se týká největší pokles v návrhu rozpočtu, který v neděli předložilo ministerstvo financí. Rozpočet úřadu by se měl snížit proti letošnímu o 4,7 miliardy na 12,9 miliardy korun. Letos přitom rozpočet ministerstva zdravotnictví rostl nejvíc ze všech kapitol, meziročně o téměř 53 procent. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
Nespokojený je ale třeba i spolustraník šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury, ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Serveru Echo24.cz řekl, že návrh rozpočtu, kdy jeho resort má dostat o 33 miliard méně než letos, je pro něj nepřijatelný a požaduje o 60 miliard korun navíc. „Rozpočet pro ministerstvo dopravy není definitivní a o výdajích pro dopravu budeme ještě jednat,“ doplnila Kupkova mluvčí Alena Mühl.
Snížené výdaje se mají projevit hlavně v dotacích pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), z něhož jsou financované dopravní stavby. Ty mají v příštím roce činit 87,6 miliardy korun, zatímco letos to má být 119,2 miliardy korun. Důvod poklesu ministerstvo financí neuvedlo. Výdaje na drážní a kombinovanou dopravu mají být téměř 10,9 miliardy korun, podobně jako letos.
Proti tomu ministr průmyslu a obchodu z hnutí STAN Lukáš Vlček je s přidělenými prostředky spokojen. „Rozpočet ministerstva narostl na trojnásobek a podařilo se do něj vyjednat všechny mé politické priority, ať už jde o dostavbu Dukovan nebo další investice v energetice zásadní pro stabilní ceny energií. Dále pak podporu malého a středního podnikání, start-upů, českého průmyslu a stavebnictví, investic s vysokou přidanou hodnotou nebo pro současnou dobu velmi důležité proexportní aktivity,“ sdělil Novinkám.
Dodal, že dostatek peněz bude resort mít i na posilování ochrany spotřebitelů před praktikami nepoctivých obchodníků nebo rozvoj v oblasti umělé inteligence a aplikovaného výzkumu.
Z dalších resortů si naopak výrazně pohoršilo také ministerstvo kultury. Zatímco ve schváleném rozpočtu pro letošní rok má přes 21,52 miliardy korun, v tom příštím je to pouze 18,13 miliardy. „Návrh rozpočtu na rok 2026 již neobsahuje peníze z Národního plánu obnovy, který končí v letošním roce (za rok 2025 jde o 1,63 miliardy Kč). Zároveň neobsahuje mimořádné příjmy vázané na prodej nemovitostí Státního fondu kultury,“ popsala mluvčí rezortu Jana Malíková.
Navržená výše rozpočtu pro rok 2026 nicméně umožňuje resortu „vypsat všechny dotační tituly, pokračování klíčových investičních projektů a stabilní podporu příspěvkových organizací“.
Mezi příspěvkové organizace ministerstva kultury, jako je Národní divadlo, Národní knihovna, Národní památkový ústav či Národní galerie Praha, se má nicméně v příštím roce rozdělit zhruba 8,6 miliardy korun. Letos částka pro příspěvkové organizace převyšuje 10,1 miliardy korun. O více než polovinu, z letošních 3,22 miliardy na 1,4 miliardy korun v příštím roce, má klesnout částka na podporu živého umění a kulturních služeb.
O půl miliardy méně má dostat ministerstvo životního prostředí. Má tak příští rok hospodařit s 20,8 miliardy Kč. „Základní priority, které se týkají ochrany přírody a krajiny, jsou v rozpočtu pokryty. Finanční prostředky jsou pokryty z národních a evropských zdrojů i z výnosů emisních povolenek. V září pak budou pokračovat ještě další jednání,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Hřib: Schodek je důsledkem Stanjurova chybného přístupu
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu ve výši 30,7 miliardy Kč.
Velké výtky k navrhovanému státnímu rozpočtu má hnutí ANO i další opoziční strany. Plánovaný schodek v příštím roce ve výši 286 miliard korun je důsledkem chybného přístupu ministra financí Stanjury, uvedl v pondělí předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Stanjura podle něj dlouhodobě upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty, místo aby investoval tam, kde by se to státu vrátilo. „Dlouhodobě upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty, místo aby investoval tam, kde by se to státu vrátilo,“ míní.
Typickým příkladem jsou podle Hřiba třeba sousedské dětské skupiny. „Díky místopředsedkyni Pirátů a Sněmovny Olze Richterové se podařilo tuto možnost zavést, ale poté jim ministerstvo stoplo provozní podporu,“ dodal.
Podle Pirátů také chybí systematická podpora dostupného bydlení, které by lidem umožnilo stěhovat se za lepší prací. „Kvůli těmto krokům máme slabý růst a rostoucí schodek. To, že se dluhová trajektorie opět zhoršuje, je závažná chyba, která ukazuje na krátkozrakou rozpočtovou politiku ministra Stanjury,“ tvrdí Hřib.
