Piráti a Dvorecký most. Praha za něj zaplatí víc, než dostane

Bohužel je nutné dodat i to méně pozitivní. Za velkou část toho, proč se v Praze dobře žije, můžeme poděkovat našim předkům. Nechám teď stranou různé panovníky, díky kterým tu máme řadu atrakcí pro dnešní turisty. Mám teď na mysli zejména rozkvět Prahy po zboření městských hradeb a s tím spojenou velkorysou výstavbu, jako třeba na Královských Vinohradech, tedy v těch bohatších, ale i v těch chudších částech města, jakou byl Žižkov.

Praha má z minulosti také skvělý systém městské hromadné dopravy, ale citelně nám schází řešení pro automobilovou dopravu. Primárně vnější okruh kolem města a dokončení vnitřního městského okruhu, zejména těch jeho částí, které tento druh dopravy přesunou pod zem, tak jak to ostatně funguje v civilizovaných částech světa.

Tady narážíme na problém, že Praha je v posledních letech ovládaná aktivisty, kteří spíš než město nebo lidi, kteří v něm žijí, mají raději vize jako vystřižené z dystopických levicových spektáklů. A právě těmto lidem dávají velký prostor Piráti.

Skutečně to není tak, že člen Pirátské strany rovná se neštěstí. Měl jsem možnost osobně poznat řadu Pirátů, kteří naši zem posouvají, možná spíš posouvali kupředu. Najdete, nebo našli byste tam řadu lidí, se kterými se sice politicky názorově neshodnu, ale kteří mají v odborné komunitě skvělé jméno, jako například Janka Michailidu v oblasti drogové problematiky. Jen v Praze máme na Piráty smůlu.

Jednu takovou ukázku neschopnosti řídit metropoli, možná až poťouchlosti, ve snaze škodit Pražanům, uvidíme dnes v přímém přenosu při slavnostním otevření Dvoreckého mostu.

Nebudu připomínat, že mosty Pirátům v Praze prostě „nejdou“, když necháme stranou Trojskou lávku, ke které přišli až k přestřižení pásky, tak jejich pomníčky v podobě Libeňského mostu, který bude nakonec násobně dražší a za násobně delší dobu, než se plánovalo. Tak ani jejich „chlouba“, věčně ušmudlaná lávka z Holešovic do Karlína, známá jako HOLKA, se svým nešťastným smíšeným provozem cyklistů a chodců ve velice úzkém prostoru, není nic hodného Prahy v jednadvacátém století.

A to nechávám stranou, že pro potřeby integrovaného záchranného systému je využitelná jen za předpokladu, že chodci a cyklisté, kteří na ní právě jsou, skočí do Vltavy.

Dvorecký most, jak je v našem městě za vlády pana Hřiba zvykem, bude stát dvakrát tolik, než byl původní rozpočet. Ten zásadní problém je ale v tom, že v důsledku aktivistických rozhodnutí bude jeho prospěch pro Pražany mnohem menší, než by za vynaložené peníze mohl být.

Já sám po Praze nejraději chodím pěšky, i když i to v některých částech města je dnes spíš příprava do soutěže ninja warrior než způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B. Rád také jezdím na kole, což je v Praze díky malování cyklopruhů namísto budování skutečné oddělené cyklistické infrastruktury také dost dobrodružná záležitost.

Pokud mi to počasí umožňuje, preferuji motorku. Motorky jsou u nás stále ještě ne zcela doceněným dopravním prostředkem v městském prostředí. Zaberou stejně málo místa jako kolo, na rozdíl od něj ale umožňují kromě vyšší rychlosti a komfortu také přepravu dvou lidí. Přesto je Piráti v Praze z nějakého důvodu nemají rádi.

Díky panu Beránkovi, nástupci pana Hřiba na pozici náměstka pro dopravu na pražském Magistrátu a neméně zdatném nástupci při tvorbě bizarních sebepropagačních videí, už ale znám důvod jejich iracionální nenávisti. Tím je totiž ďábel – spalovací motor.

Vyplynulo to z naší diskuze na síti X. Tam jsem se nejdřív v loňském srpnu dostal do diskuze s panem Hřibem, kterému možnost, aby nový Dvorecký most mohli využívat i motocykly, přišel jako zajímavý nápad, který mu minimálně stál za prověření. Já jsem mu dokonce nabídl, že pokud to klapne, nechám si vyrobit tričko s jeho portrétem a poděkováním. Prověřování skončilo tím, že už se neozval. A to i když jsem se mu připomněl.

Po příchodu pana Beránka jsem se pokusil na diskuzi s jeho předchůdcem navázat a ten už si nechal tanečky o prověřování stranou a rovnou z jeho odpovědi vyplynulo, že motorky, které mají spalovací motor, jsou zjevně třídním nepřítelem, kterého on nikam nepustí.

Shrnuto – nový Dvorecký most pomůže tramvajím, to je jednoznačně pozitivum. Pak už následuje jedna katastrofa za druhou. Cyklisté nebudou nijak oddělení ani od chodců, ani od MHD. Výsledkem bude, že budou brzdit jak tramvaje, tak autobusy (u nich kupodivu panu Beránkovi spalovací motor, navrch dieselový, nevadí).

Současně budou cyklisté ale ohrožovat chodce, protože budou na novém mostě moct jezdit po chodníku. Ale aby to bylo fér, připravili Piráti cyklistům také možnost, jak si přivodit těžká zranění. Uprostřed smíšeného chodníku pro cyklisty a chodce jim postavili do cesty masivní lavičky a označení tramvajové zastávky.

Celá moje diskuze s panem Beránkem mě přivedla k podezření, že v případě Dvoreckého mostu a omezení některých druhů dopravy nejde o žádné racionální důvody, ale jen a jen o ideologický šprajc. Argumentovat na jedné straně tím, že motorky jezdí rychle a mohly by na komunikaci pro tramvaje a autobusy ohrožovat pomalu jedoucí cyklisty, přičemž stejně rychle jezdící elektromotorky jsou pro něj v pořádku, je pokrytectví.

Při stejné argumentaci o bezpečnosti kvůli rozdílu v rychlostech pustit mezi chodce cyklisty je také pokrytectví. Takže vždy, až půjdete přes Dvorecký most, vzpomeňte si, že za jeho využití „na půl“ můžeme poděkovat pražským Pirátům a jejich naschválům.