Článek
Na případ upozornil na síti X uživatel jménem Pan Popelář: „Říká se, že z cizího krev neteče. A u nás v Pražských službách se toho vedení (drží) zuby nehty.“ Na svém profilu zveřejnil smlouvu na předraženě vypadající pronájem robotických sekaček u specializované firmy Nobur sídlící v pražské Hostivaři.
„Na co kupovat novou robotickou sekačku za 82 tisíc, když si ji můžeme na jeden jedinej rok pronajmout za necelých 75 tisíc? Dát 90 procent ceny novýho stroje jen za to, že si ho na dvanáct měsíců půjčíme, to už chce pořádnýho fištróna,“ upozorňuje „pan Popelář“ s tím, že objednávka zahrnuje i dva kusy luxusnějšího modelu. „Normálně stojí jeden 120 tisíc, ale my za roční pronájem solíme krásných 90 tisíc za kus,“ upozorňuje.
Pražské služby obhajují výhodnost zvolené varianty. „Pronájem robotických sekaček je prokazatelně nejvýhodnějším a nejlevnějším řešením. V částce totiž neplatíme jen za samotné stroje, ale za kompletní službu na klíč, pokrývající nepřetržitý servis, pojištění i nutnou rychlou obměnu techniky. Rádi s vámi projdeme kompletní rozložení nákladů,“ odpověděl mluvčí společnosti Alexandr Komarnický.
Firma Nobur má podle kopie objednávky termín na dodání tří robotických sekaček pro středisko údržby zeleně Pražských služeb v květnu příštího roku. „Ekonomická logika je věcí zadavatele, nemůžeme ji posuzovat my. Nabídková cena je nastavena s ohledem na parametry veřejné zakázky a je mírně nižší než naše obvyklá. Fakturace probíhá měsíčně, podle potřeb zákazníka a podle smlouvy může zákazník objednávku kdykoliv ukončit,“ popsal Novinkám jednatel firmy Štěpán Lukeš.
„Podle zadávací dokumentace neseme veškeré náklady spojené s riziky provozu – zcizení stroje, poškození vlivem externích příčin – a musíme dodat nový stroj do pěti dnů,“ zmínil Lukeš detaily s tím, že vůči klientům z veřejného sektoru postupují podle zákona o veřejných zakázkách.
„Tuto problematiku zařadím na nejbližší jednání dozorčí rady a budu požadovat vysvětlení od představenstva, které za zmíněnou objednávku odpovídá,“ potvrdil Novinkám k situaci se zveřejněnou objednávkou na robosekačky ekonom a dlouholetý auditor Lukáš Wagenknecht, který je předsedou dozorčí rady Pražských služeb.
Za nestandardní považuje dění v Pražských službách náměstkyně primátora Jana Komrsková (Piráti). „Tato absurdní a extrémně nevýhodná objednávka je bohužel jen dalším důkazem dlouhodobé nehospodárnosti v řízení Pražských služeb ze strany ředitele Patrika Romana, na kterou soustavně upozorňuji,“ uvedla náměstkyně primátora.
Romana dlouhodobě kritizuje kvůli podezření ze střetu zájmů a nehospodárnosti. „Nejde o ojedinělý exces, ale o systémový problém,“ podotkla Komrsková. Vedení Pražských služeb se přitom vždy hájí právními posudky dokládajícími soulad zakázek s platnou legislativou.
Jeden hmatatelný případ, kdy se podezření z korupce posunulo za hranici pouhých dohadů až k oficiálnímu obvinění konkrétních osob, se datuje do roku 2014, kdy protikorupční policie zasahovala v sídle Pražských služeb a na magistrátu. Vyšetřování se tehdy zaměřilo na podezřelé hospodaření firmy a manipulaci s veřejnou zakázkou, přičemž policie tehdy operovala s částkou přesahující pět miliónů korun jako neoprávněným prospěchem.
Na jedné straně nyní stojí neefektivně vyhlížející objednávka Pražských služeb na pronájem sekaček, na druhé si vedení firmy ročně vyplácí odměny v řádech milionů. Kolik za svoji práci Patrik Roman bere, není veřejně známé, ale podle náměstkyně Jany Komrskové a dalších politiků se měsíční odměny členů nejužšího vedení PSAS v roce 2025 pohybovaly na hranici 400 tisíc korun.
V roce 2023 se stala veřejným tématem informace, že si pět členů nejužšího vedení PSAS rozdělilo na mimořádných odměnách skoro 18 milionů korun. Podle tehdejších vyjádření se jednorázové odměny na jednotlivce pohybovaly od 600 tisíc korun až po 6,7 milionu korun.
Patrik Roman, jehož bratrem je bývalý šéf ČEZu Martin Roman, zatím prokazuje mimořádnou politickou odolnost. Ve vedoucím křesle Pražských služeb sedí přes dvacet let, a to bez ohledu na to, která politická garnitura zrovna ovládá pražský magistrát. Jeho dlouhověkost v čele klíčové městské firmy řešící ročně miliardové částky vedla podle kritiků k vytvoření vnitřní struktury, která může být vnímána jako „stát ve státě“ a odolná vůči detailní kontrole z vnějšku.

Náhled zveřejněného dokumentu Pražských služeb z profilu Pan Popelář



